Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Jelikož je Chorvatsko zemí, kde tvoří lidé katolického vyznání přes tři čtvrtiny obyvatelstva, představují zde Vánoce („Božić“) mimořádně významné svátky plné víry, lásky, pokoje a vzpomínek na předky. Především však jde o oslavy narození Krista, které na celém území Chorvatska probíhají v podstatě stejně a jen na některých místech nalezneme různé specifické lokální tradice a zvyky. Vánoční období v Chorvatsku začíná vlastně již v listopadu, a to na svátek sv. Kateřiny (25. 11.), přičemž na přelomu listopadu a prosince zde začíná i nový církevní rok. Ten začíná adventem, kterému Chorvaté říkají „Došašće“. Během něj se, stejně jako u nás, konají každý den ranní bohoslužby zvané „roráty“ (někde se jim říká „zornice“) a zapalují se svíčky na adventním věnci, který se v Chorvatsku splétá buď ze slámy, nebo z větviček stálezelených rostlin a svou nekonečností symbolizuje Boha. Nedílnou součástí předvánočního období jsou v Chorvatsku i svátky: sv. Barbory („Sveta Barbara“), sv. Mikuláše („Sveti Nikola“) a sv. Lucie („Sveta Lucija“). Jedním z vrcholů chorvatských Vánoc je 24. prosinec, tedy Štědrý den („Badnjak“ nebo též "Badnja noć“), kdy se tradičně scházejí rodiny, aby společně zpívaly koledy a večer poté navštívily místní kostely a účastnily se půlnoční mše. I v minulosti byl „Badnjak“ pro Chorvaty dnem obdarovávání, kdy se sešla celá rodina i se služebnictvem a pro každého byl připraven jeden dárek (těm se říkalo „božićnica“). Obvykle to však bývalo jen oblečení či jídlo (výjimečně peníze pro sloužící).Dnes se dárky rozbalují až ráno 25. prosince po probuzení a poté se podává rodinná snídaně. Ostatně 25.prosinec (Hod boží, chorvatsky „Božić“) je celkově považován za hlavní chorvatský vánoční svátek oslavující narození Ježíška, klid, pokoj a hojnost. V některých krajích kdysi chodili lidé v tento den dokonce na tři mše (chorvatsky „pastrica“, „zornica“ nebo též „mala misa“ a „vela misa“) a na každou z nich si oblékali jiné, pokud možno slavnostní šaty. Také se v tento den chodí na koledu a přít sousedům a známým. 26. prosince, na sv. Štěpána („Sveti Stjepan“) zase obchází mladí muži vesnici a blahopřejí všem Štěpánům a Štěpánkám.28. prosince, („Nevina dječica“ nebo též „Herdoševo“, chodí v některých krajích mladíci s vrbovými proutky na „mrskut“, což je obdoba naší velikonoční pomlázky, Vánoční svátky jsou definitivně zakončeny svátkem Tří králů („Tri kralja“).
KDO NOSÍ DÁRKY: Ani chorvatské děti nejsou ochuzeny o dárky od Mikuláše, takže si 5. prosince očistí boty, papuče nebo holínky a nechají je v okně, aby jim tam mohl nadělit sladkosti, ořechy, sušené ovoce (nejčastěji fíky a jablka) a drobné dárky. Pokud byly zlobivé, Krampus, což je velká příšera s rohy, která cestuje s Mikulášem, jim nechává pod polštářem malé metly nebo zlaté větvičky, aby jim připomněl, jak se mají chovat. Na štědrý den zde nosí dárky „Djed Božičnjak“ („Vánoční dědeček“), tlustý stařeček v červeném oblečení s dlouhými bílými vousy.
VÝZDOBA: I v Chorvatských městech jsou velmi populární vánoční trhy a ve většině z nich lze ten hlavní, centrální nalézt na bohatě vyzdobených náměstích. Bývá stylizován do podoby zimní vesničky a mezi ty nejkrásnější patří tradičně ten v Záhřebu, který promění hlavní město v zimní říši divů (na hlavních náměstích a promenádách je rozmístěno více než 25 jednotlivých vánočních stánků). Dalším typickým dekoračním prvkem chorvatských vánoc jsou misky a nádoby s obilím. To se vysévá v období mezi svátkem sv. Barbory (4. 12.) a dnem sv. Lucie (13. 12.) a říká se mu „božićno žito“ nebo „božićna pšenica“. Toto obilí, které symbolizuje život pak zpravidla do Vánoc vzejde a je krásnou zelenou součástí výzdoby vánočního stolu (někdo ho dává i pod stromeček k jesličkám, nebo do něho zapichuje hořící svíčky). Již od 17. století jsou v chorvatských kostelech symbolem Ježíšova narození také jesličky (původně jednoduché dřevěné), kterým se říká „jaslice“, „bethlem“ nebo „bethelem“. Pravděpodobně sem přišly ze Sicílie a z Neapole a ty úplně první jsou znázorněny v lunetě románské katedrály v Trogiru, v rámci její plastické výzdoby. První chorvatské dochované jesličky se poté nacházejí v zahradní kapli františkánského kláštera na ostrůvku Košljun u ostrova Krku a pochází ze 17.století. Posledním symbolem vánočních dekorací je v Chorvatsku Vánoční stromek (chorvatsky „božićno drvce“). Strojí se téměř v každé chorvatské rodině už na svatého Mikuláše, avšak jako tradice fungují v Chorvatsku teprve od poloviny 19. století (první stromky byly listnáče, teprve později ovládly pole jehličnany - obojí se tradičně zdobené různým ovocem pokrytým zlatým nátěrem, kandovaným ovocem, sladkostmi, ořechy a papírovými řetězy).
VÁNOČNÍ POKRMY: Jídla jsou možná nejočekávanějším aspektem chorvatských Vánoc, a zatímco 24. prosince se dodržuje půst, 25. prosinec je celý o jídle, a zejména o mase. Nejběžnější jídla na Štědrý den jsou například treska, slané sardinky, brambory, saláty a lehké pomazánky. Zato na první svátek Vánoční je ve znamení pečeného krocana, kachny nebo husy a na mnohých svátečních stolech stávají i obrovské mísy s huspeninou a klobásami. Tradičně se podává i zelí plněné rýží a mletým vepřovým masem, ryby, plody moře a v některých regionech dokonce hovězí guláš, domácí těstoviny nebo pečené selátko podávané se směsí zeleniny. Tradičním dezertem jsou Fritule, což je koblihové sváteční pečivo, makové rohlíčky a sladké ořechové rohlíčky, makovníky, ořechovníky, bábovky a různé vánoční druhy chleba. Na svátečním stole nesmí chybět ani láhev pálenky (nejčastěji rakije). .
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Jedním z nejstarších chorvatských vánočních zvykem, který se už málo dodržuje, je přinášení slámy do domu. Tento úkol tradičně obstarával hospodář a probíhal tak, že se sláma, která měla symbolizovat narození Ježíška ve chlévě a zaručit na další rok dobrou úrodu, se rozprostírala na zem do obytné místnosti (hlavně pod stůl, kde byla podávána štědrovečerní večeře nebo i přímo pod ubrus). Po večeří se všichni přítomní sesedli na slámu do rohu místnosti, kde zůstávali až do odchodu na půlnoční mši (někde na slámě dokonce tuto noc i spali). Ven z domu se poté vynášela až na sv. Jana a poté se s ní obkládaly stromy, aby lépe rodily. Kromě slámy se v některých částech Chorvatska do domu přináší také vánoční poleno, které se polije vínem a umístí do krbu, kde musí hořet až do Štědrého dne jako symbol světla v noci Kristova narození. Jinde mají být hořící polena dokonce hned tři (symbolizují sv. Trojici) a mají se od nich zapalovat všechny svíčky v domě, aby se tak zajistil domu a jeho obyvatelům klid, požehnání a ochrana. Existuje také další, stará , lehce romantická chorvatská tradice, kdy mladí muži dávali svým přítelkyním na Vánoce ozdobené jablko a tím se jim dvořili.
VÁNOČNÍ RECEPT: Istrijská sváteční pomazánka
Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 100 g majonézy, 3 lžičky sardelové pasty, lžička hořčice, 1 malá cibule, citronová šťáva, pepř, sůl
Postup: Tvaroh dáme do misky, přidáme nasekanou cibuli, sardelovou pastu, hořčici a rozmícháme s majonézou na hladký krém. Pomazánku ochutíme podle chuti citronovou šťávou, pepřem a solí. Necháme v lednici hodinu rozležet.
ZDROJE:
https://www.novalja.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.chorvatsko.cz/
