Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Vánoce ve Finsku to je především tuhá zima, hodně sněhu a nekonečný led. Podle starých finských zákonů trval vánoční klid celkem 20 dní. Začínal 21. prosincem (den svatého Tomáše) a končil 13. lednem (den Knutta). Odtud také pochází staré Finské přísloví, které říká: „Dobrý Tomáš s sebou přinesl Vánoce, zlý Nuutti mu je vzal“. „Veselé Vánoce“ se ve finštině řekne „Hyvää joulua“ (jen tak pro zajímavost, ve staré severosámštině, kterou se původně mluvilo v severních částech Finska, Norska, Švédska a Ruska, je to „Buorit Juovllat“). Obecně vzato jsou finské vánoce těmi nejdůležitějšími svátky v roce, na které se všichni lidé snaží být doma se svými rodinami (a to včetně místních rybářů, kteří tradičně dělají vše pro to, aby své lodě dostali do přístavu nejpozději 21. prosince). Nejdůležitějším dnem je pro Finy Štědrý den neboli „Jouluaatto“ (24.12.), který téměř vždy tráví doma s rodinou. Naopak na Boží hod vánoční (25.12.) obvykle vyrážejí ven na běžky či brusle a užívají si aktivního odpočinku se svými nejbližšími. Druhý svátek vánoční (26.12.) je poté dnem, kdy Finové ve velkém navštěvují své vzdálenější příbuzné a přátele.
KDO NOSÍ DÁRKY: Dárky ve Finsku nosí dětem tzv. Joulupukki neboli vánoční kozel („Joul“ znamená Vánoce a „pukki“ znamená koza). Ten pochází ze skandinávské legendy o zlém kozlovi, který byl strašidelný a místo toho, aby dárky rozdával, dost nevybíravě o ně žádal každého člověka, kterého v tomto čase potkal. Postupem času lidé tohoto „kozla“ ztotožnili s postavou podobnou Santa Clausovi, která na sobě nosí kozlí kůži, jezdí se soby a 24. prosince nechává dárky pod vánočním stromečkem. Finské děti věří, že žije v severní části Finska zvané Laponsko, poblíž Rovaniemi, kde se nachází i slavná vánoční vesnička. Zajímavostí je, že tuto postavu smějí děti na Štědrý den vidět, jak jim dárky naděluje, čímž mnohem více připomíná např. našeho českého Mikuláše či již zmiňovaného amerického Santa Clause než kouzelného neviditelného Ježíška.
VÝZDOBA: Ve Finsku jsou Vánoce svátky vánočního stromku, který bývá často celý bílý a rozhodně nesmí chybět v žádné domácnosti (ale ani na náměstí či v obchodě). Právě kolem vánočního stromku se pak soustřeďují veškeré oslavy. Tradičně je zdobený slaměnými a papírovými ozdobami, přičemž podobnými, jen mnohem většími a propracovanějšími zvanými „Kokonarput“ se ve Finsku dekorují také slavnostně prostřené stoly (někdy se dokonce věší ke stropu). Obvykle vypadají jako skupina hvězd, symbolizují vánoční stromek a mají přinést štěstí v nadcházejícím roce.
VÁNOČNÍ POKRMY: Tradiční štědrovečerní hodování začíná ve Finsku už snídaní, která se skládá z rýžové kaše se skořicí a švestkové „polévky“ („luumukiisseli“), která však ve skutečnosti připomíná spíše hustší švestkový džus. Oběd bývá většinou lehký (v některých rodinách se dokonce vynechává) a v podvečer nastává ten správný čas na opulentní hostinu, která se v mnohém podobá té švédské, o níž byla v mém článku řeč včera. Hlavním a nejoblíběnjším tradičním štědrovečerním pokrmem je „joulukinkku“ neboli vánoční pečená šunka podávaná s bramborovou kaší. Dalšími klasickými vánočními jídly jsou ryby na mnoho způsobů (např. treska s máslem a bílou omáčkou „lipeäkala“ nebo marinovaný losos či sleď). Samozřejmostí jsou u finské štědrovečerní tabule také zapékaná jídla jako například mrkev („porkkanalaatikko“), játra („maksalaatikko“) nebo brukev („lanttulaatikko“). Jako příloha se podává zapečená zelenina, například mrkev či brukev. Nechybí ani zeleninový salát nebo nakládané houby. Právě tradiční finský vánoční salát zvaný „rossoli“ je pro Finy stejně důležitý, jako pro nás ten bramborový. Připravuje se z červené řepy, brambor, mrkve, jablek, cibule a kyselých okurek s pikantní zálivkou. Tradičním vánočním dzertem je zapečený rýžový nákyp, nebo rýžová kaše, který se jí s kořeněnou švestkovou marmeládou. Jí se tradičně dohromady z jednoho velkého hrnce a je v ní ukryta jedna mandle. Kdo ji najde, bude mít prý po celý příští rok štěstí a také získává nárok rozbalit pod stromečkem své dárky jako první. K pití mívají Finové své oblíbené pivo, vodku nebo nápoj zvaný „Glögi“ (jde o svařenou ovocnou šťávu s kořením).
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Samotný Štědrý večer začínají Finové, podobně jako jejich sousedé ve Švédsku, tradiční saunou a koupelí ve studené vodě. Praktikují je většinou mezi obědem a večeří a to v kruhu celé rodiny i blízkých přátel (teprve po tomto osvěžení smí finská rodina zasednout ke slavnostnímu stolu na štědrovečerní večeři). Kromě saunování a koupele jsou mezi Finy oblíbené i večerní vánoční procházky a to především ta na místní hřbitov, kde navštěvují hroby zesnulých bližních a nocí na ně svíčky jako vzpomínku a poděkování za jejich přízeň. Další tradiční místní zvyk se opět týká štědrého dne, kdy těsně před večeří nesmí Finové (a především pak jejich děti) vydávat žádný zvuk. Tohoto „bobříka mlčení“ dodržují proto, že dle legend může být na nablízku zlý obr zvaný „Staalu“. Toho když nějaký hluk vyruší, nikdo se před ním neschová. Prošmejdí celý dům, najde každého, kdo rušil posvátný klid svátků a potrestá ho (podle některých příběhů ho dokonce celého spolkne). Když už je řeč o finských tradicích, nesmíme zapomínat na jednu poměrně specifickou, kdy je na Štědrý den v poledne na náměstí ve městě Turku místním starostou tradičně čtena tzv. deklarace „Vánočního míru“ zaručující období míru trvající celých 20 vánočních dní (tento akt přenáší veřejnoprávní televize). Tento obyčej sahá až do 17. století (některé prameny tvrdí, že až do středověku), kdy byly zločiny v době Vánoc trestány dvojnásobnou sazbou a křesťanská církev vyhlašovala dočasné příměří v období válek.
VÁNOČNÍ RECEPT: Svařená ovocné šťáva Glögi
Ingredience: 0,5 l ovocné šťávy (nejčastěji z černého rybízu, z vinných hroznů, ale může být i z jablek, borůvek nebo z brusinek), 0,5 l vody, 10 kousků koření hřebíček, 2 kousky skořice, špetka zázvoru, 2 – 5 lžiček cukru (podle toho, jak je sladká šťáva), hrst rozinek, hrst oloupaných sladkých mandlí, kousky ovoce (nakrájená jablka, pomeranče, apod.)
Postup: Do hrnce nalijete ovocnou šťávu a vodu, přidáte koření a směs 10 minut vaříte na mírném plameni. Potom nápoj dosladíte, odstraníte uvařené koření a přidáte rozinky, mandle a kousky ovoce. Až nápoj vychladne, rozlijete ho do sklenic. Ke sklenicím nezapomeňte přidat lžičku, protože rozinky, mandle a kousky ovoce se musí sníst před pitím.
ZDROJE:
https://www.novorocenky.cz/
https://www.skandinavskydum.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.mundo.cz/
PS: Nezapomeňte i na moje předešlé články týkající se vánočních zvyků v dalších Evropských zemích. Najdete je vždy pod názvem: Evropské vánoce na 24 způsobů!
