Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Francie je obrovská země rozdělená na mnoho regionů a je tudíž nasnadě, že různé vánoční zvyky se mohou v jednotlivých oblastech zásadně lišit. Co je však pro celou zemi společné, to je fakt, že francouzské vánoce se, jak by se ostatně vzhledem k vyhlášené zdejší kuchyni dalo čekat, točí zejména kolem kulinářského umění. Jsou rozprostřené do několika svátků od Štědrého dne až do 6. 1. (svátek Tří králů). 24. prosince Francouzi hojně využívají k tomu, aby navštívili své rodiče, příbuzné a známé, se kterými pijí víno, horkou čokoládu a calvados (jablečnou pálenku) a vyměňují si dárky (v některých regionech se však dárky rozbalují až následující den ráno, tedy 25. 12).Některé rodiny, především ty věřící, kterých je ve Francii daleko více, než např. u u nás v Česku, také v tento den chodí do kostela na půlnoční mši („messe de minuit“), což je tradice stará téměř 1500 let. Někde jsou však tyto mše slouženy již ve večerních hodinách, aby přilákaly více lidí včetně mladších ročníků.
KDO NOSÍ DÁRKY: Dárky zde místo Ježíška roznáší, „Pere Noel“ (v překladu "Otec Vánoc") o kterém se často mluví jako o francouzském bratrovi Santa Clause. Je to starý, vousatý, důstojně vypadající muž v dlouhém bílém plášti, který cestuje buď na hřbetu osla, nebo, v modernějším pojetí, na saních tažených soby. Dárky pokládá ke krbu či kamnům, nebo je dětem vkládá do připravených holínek (některé drobnější dokonce občas přivazuje papírovou stuhou na vánoční stromek). Za jeho modernější podobu prý můžou náboženské reformy ze 16.století, které potlačily mnoho původních zvyků. Další důležitou postavou francouzských vánoc je také svatý Mikuláš (francouzsky„Saint-Nicolas“), který též hodným dětem naděluje dobrůtky a to v předvečer svého svátku (nejčastěji opět do bot). Na rozdíl od našeho Mikuláše putujícího ve společnosti čerta a anděla, toho francouzského prý doprovází „père Fouettard“, který má být jeho protějškem a má tedy strašit zlobivé děti (ty od něj místo uhlí nebo brambor dostávají jehličnaté větvičky svázané stuhou, jako varování). Některé věřící rodiny si dokonce již během tohoto svátku vyměňují dárky.
VÝZDOBA: Ve Francii si obecně potrpí na honosnou výzdobu v modernějším stylu (především co se světelných řetězů, ozdob a show týče), avšak menší města a vesnice ještě stále zachovávají starší dekorační zvyky a to především živé či ze dřeva vyřezávané jesličky („crèche“) v životní velikosti, v nichž najdeme řadu netradičních postaviček, jako je např. řezník, pekař nebo policista a které zůstávají ledaskde vystavené až do 2.února. Setkat se dokonce můžeme i s tradicí, kdy si jesličky rodiny sestavují sami doma a skrze ně vzdávají hold mateřství, dětství a životu. Oblíbené jsou v domácnostech také nejrůznější řetězy a konfety. Na náměstích mnoha měst v celé Francii jsou postaveny okouzlující dřevěné chaty zdobené světly a ornamenty, které prodávají místní řemeslné výrobky, tradiční francouzská jídla a svařené víno („vin chaud rouge“). V každé francouzské rodině samozřejmě nesmí chybět ani vánoční stromek („Sapin de Noël “). Ty se začínají ve Francii prodávat již na začátku prosince a ve většině rodin proto převažují stromky živé. Ve velkých parcích mnoha francouzských měst dokonce existují sběrná místa, kam je mohou obyvatelé po svátcích donést k šetrné a prospěšné likvidaci. Po celé zemi také na vánoce uvidíte nádherně zdobené adventní věnce, vyrobené z větví jedle a borovic a ozdobené červenými mašlemi a šiškami (největší adventní věnec ve Francii tradičně najdete ve štrasburské katedrále).
VÁNOČNÍ POKRMY: Jak už bylo řečeno, jídlo je na francouzských vánocích jednou z nejdůležitějších věcí a i kulinářské speciality podávané svátcích se samozřejmě výrazně liší dle regionu. Společný je však zvyk zvaný „Réveillon“, což je v podstatě hlavní francouzská vánoční hostina podávaná v podvečer Štědrého dne (většinou po mši), která může trvat celé hodiny. Pro Francouze je přitom velmi důležité, aby jejich vánoční jídelní stůl vypadal mimořádně elegantně a příjemně a proto je běžné položit na stůl tři svícny, které představují Trojici. Typickými vánočními specialitami, které nalezneme v různých koutech Francie jsou např. šneci, ústřice, kaviár, husí játra (někdy i ve formě foie gras), sýry, bílé vinné klobásy „boudin de Noël“ (podobné našim), rybí polévka, lanýže, žabí stehýnka, uzené ryby (nejčastěji losos), škeble, pečené krůty a krocani plnění kaštanovou nádivkou, zvěřina nebo různé sýrové speciality jako je fondue nebo raclette. Některé rodiny dokonce dodržují tradici bezmasých pokrmů a jejich štědrovečerní tabule tak zdobí celá řadu druhů zeleniny, ryb a mušlí, polévek či omelet. Tradiční chod, který je přítomen téměř vždy a všude je paštika s opečeným toustovým chlebem. Typickými sladkostmi je čokoládový dezert, roláda plněná krémem vypadající jako dřevěné poleno („Buche de Noel“). Oblíbené je i trufle z čokolády a datlí, čokoládové salámky a koláč se smetanou. Drobnějšími sladkými pochoutkami bývají bonbony v pestrobarevném papíru obsahující lísteček s přáním nebo předpovědí budoucnosti. Setkat se ale můžeme i se sladkými brioškami („pain brioché“), což je jakási obdoba našich vánoček, ve které najdete různé ingredience, od rozinek až po čokoládové pecičky. V Alsasku se pak často peče cukroví podobné tomu našemu českému, nazývá se „bredeles“. V Provence se zase tradičně podává na Štědrý den dokonce 13 dezertů. Co se týká nápojů, na štědrovečerní tabuli nesmí chybět pravé francouzské šampaňské („champagne“).
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Zajímavým francouzským zvykem je to, že děti dávají na štědrý den v noci za dveře něco malého pro Pere Noela (moučník, víno, čokoládu) a mrkvičku pro jeho soba/osla na posilnění. Odměnou jim může být mimo jiné i roztomilý francouzský zvyk, který už celá desetiletí dodržuje místní pošta. Zatímco na celém světě je vánoční tradicí psát Ježíškovi (nebo jiné mýtické postavě) a nečekat odpověď, ve Francii Otec Vánoc dětem odepisuje! Země totiž v roce 1962 přijala zákon, podle kterého každé dítě, které napíše dopis Père Noëlovi a pošle ho poštou, musí obdržet pohlednici zpět. Zajímavou francouzskou vánoční tradicí týkající se jídla je to, že Francouzi během hlavní hostiny zavazují konce ubrusu, aby se ďábel nedostal pod stůl. Běžné je také během jídla zapalovat svíčky v oknech a pálit třešňová polena v krbu. Tato tradice vychází ze starého zvyku přinášet na Štědrý večer do domu poleno a polévat ho červeným vínem, aby při hoření příjemně vonělo a symbolizovalo tak hojnost a naději na dobrou úrodu pro nadcházející rok (stejně jako zmiňované svíčky se i toto poleno nechávalo hořet celou noc na znamení světla a jako vzpomínka na putování svaté rodiny-pro ně se mimochodem dodnes v některých rodinách nechává přes noc na okně porce jídla, kdyby měli Josef, Marie a Ježíšek hlad). Na poslední den vánoc, na svátek Tří králů, pečou Francouzi dort, který se ozdobí zlatou papírovou korunou.
VÁNOČNÍ RECEPT: Francouzská vánoční paštika
Ingredience: 500 g. kuřecích jater, 250 g. Másla, 1 stroužek česneku, 1 cibule, 100 ml šlehačky, 1/2 lžičky soli, 1/4 lžičky pepře, 25 ml vína, 25 ml pomerančového likéru, na dochucení 2 lžice brusinek, 2 lžíce zeleného pepře a pistácie nebo vlašské ořechy.
Postup: V jedné pánvi rozpustíme máslo. Ve druhé pánvi ohřejeme šlehačku. Do třetí pánve dáme máslo a slunečnicový olej. Pánev rozžhavíme a přidáme játra. Játra děláme cca 2 minuty, aby získala hnědý odstín a uvnitř zůstala růžová. Přidáme česnek a cibuli. Nakonec vše osolíme a opepříme. Přilijeme víno a pomerančový likér. Vše rozmixujeme. Nakonec přidáme rozpuštěné máslo a přilijeme ohřátou šlehačku. Paštiku nandáme do skleniček. Přidáme k ní dle chuti pistácie, brusinky, nebo zelený pepř, dáme ztuhnout do lednice a máme hotovo.
ZDROJE:
https://jaknazivotvefrancii.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.radynacestu.cz/
https://www.jc-correct.com/
