Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Oslavy vánoc začínají na Kypru podobně, jako v nedalekém Řecku už 40 dní předem, přičemž toto období je spojeno s přísným půstem. Od začátku prosince se ve zdejších domech a bytech také mohutně gruntuje (někdy i maluje) a hospodyňky začínají se sháněním potravin a dárků. Mezi 22. a 24. prosincem se konají na vesnicích tradiční zabijačky prasat, z nichž se chystají klobásky, tzv. „Lountza“ (vepřová panenka, která se nechává usušit na sluníčku) „Zalatina“ (pochoutka podobná tlačence) a škvarky, které se ukládají do sádla. Vánoční týden oficiálně začíná 23. 12. a Štědrý večer se slaví 24. prosince. V tento den se zdobí vánoční stromeček (nejčastěji borovička), který poté zůstává ozdobena až do svátku Světel (6. 1.), všichni jdou ráno do kostela a celé rodiny se tradičně schází u někoho v domě, kde oslavují jídlem, pitím, hudbou a tancem. Navečer poté děti chodí od domu k domu, v ruce mají triangl a bubínek a zpívají vánoční koledy, za což dostávají vejce, sýr, mandle nebo něco, co hospodyňky právě nachystaly a upekly. Dalším významným vánočním dnem je na Kypru 31. 12., kdy se všichni chystají na příchod nového roku a také Svatého Vasila/Basila, který přinese dětem též dárky. Tento večer se opět scházejí přátelé, oslavují a začínají zpívat novoroční koledy. Další den (1. ledna) po probuzení děti nacházejí u postele nebo pod postelí dárky, všichni se oblečou do nového oblečení, odejdou na mši do kostela a poté dále oslavují a hodují (tentokrát tradičně pečenou krůtu) ve svých domech (tento den se hojně vypráví staré rodinné příběhy a historky). 6. ledna na svátek Světel („Epiphany“) se ve velkém žehná vodě, lodím a člunům (jde o svátek, který přišel z Egypta ve 2. století). Lidé se schází v přístavu, kde kněz hází kříž do moře a plavci se snaží kříž vylovit ze studené vody. Toho nejúspěšnější čeká samozřejmě obdiv od přítomných a štěstí po celý rok. Tím vánoce na Kypru oficiálně končí.
KDO NOSÍ DÁRKY: Jak už bylo zmíněno, dárky zde nosí svatý Basil/Vasil. Jednalo se svatořečeného biskupak, který, podobně jako náš svatý Mikuláš, pomáhal chudým a stal se symbolem milosrdenství. Podle legend chodí na Silvestra večer po kraji, rozdává dárky hodným dětem a ty je rozbalují druhý den ráno. Za jeho štědrost se mu nechává pod stromečkem vánoční koláč „Vasilopita“. Dalšími magickými tvory zdejších vánoc, jsou podobně, jako v Řecku, čertíci (či démoni) „Kallikantzari“ (Jejich jméno pochází ze slov „Kalo“ - dobrý a „Kantharos“ – pojmenování brouka), kteří podle pověsti vylézají skrze trhliny a průrvy z pekla po celých 12 dnů svátků (až do svátku Světel). Dělají to prý proto, aby zabránili narození Ježíška a škodili lidem. Nemají rádi světlo, takže v průběhu dne se schovávají, ale v noci ožívají a díky svým maličkým rozměrům se mohou dostat do domů přes komín, klíčovou dírkou, prasklinou v okně nebo dokonce mezerou pode dveřmi. V domácnostech po nich zůstává příšerný nepořádek (nejvíce prý milují nádoby s olejem, mastné pánve, hrnce a nádobí). Naštěstí je možné je zahnat svěcenou vodou, nebo kříži rozvěšenými po zdech.
VÝZDOBA: Vánoční výzdobu na Kypru uvidíte už měsíc před Vánoci. V oknech domů se objevují rudé květy vánočních hvězd, ulice září světýlky a girlandami, všude najdeme živé i umělé vánoční stromky a moc hezkou dekorací jsou sošky z betléma, hlavně Ježíšek, Marie, Josef a pastýři. Lidé zdobí své domy a balkony a na dveře si věší věnce z jedlových nebo olivových větví. Při procházce vyzdobeným městem zde pravděpodobně potkáte různá zvířátka, Mikuláše a cukráře, kteří nabízejí sladkosti. Často tu uvidíte také vánočně ozdobené lodě připomínající blízkostí moře a jeho významem pro zdejší obyvatele.
VÁNOČNÍ POKRMY: Tradičních svátečních pokrmů konzumovaných na Štědrý den mají na Kypru více. Patří k nim pokrmy z vepřového masa (zvané „sulva“), klobásy, šunka, zelí, želé, jehněčí, pečený krocan či divočina (divočák nebo zajíc). Mezi tradiční sladkosti patří palačinky s marmeládou a sladkým sirupem, sušené ovoce, ořechy a granátové jablko (často ve formě džusů, šťáv nebo koktejlů). Dalšími oblíbenými vánočními pokrmy jsou různé sladkostmi jako například „finikoty“ (plněné pistáciemi a oříšky) a výjimkou není ani to, když se v Kyperských domácnostech během vánočních svátků přímo nad krbem opéká vepřové maso („Luntza“), hovězí („pasturma“), klobásky nebo houby.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Na Štědrý den si nikdo na Kypru nenechá ujít návštěvu hřbitova. Lidé chodí vzpomenout na své blízké, pokládají jim květiny na hrob a modlí se za ně, aby jejich duše odpočívaly v pokoji. Další typickou tradicí je to, že o svátcích z domu do domu chodí skupiny mladých lidí, zpívají koledy a nosí loďku, která symbolizuje dominantní postavení starověkých Řeků na moři. Mezi zajímavé tradice by se dalo započítat i pečení „Vasilopity“, což je tradiční slaný vánoční koláč se zapečenou mincí, o kterém jsem už mluvili v souvislosti se svatým Basilem. Tento koláč však neslouží jen jako potrava pro zdejšího „Ježíška“, ale také se druhý den po nadílce slavnostně rozkrojí a rozdělí mezi členy rodiny. Na koho vyjde kousek s mincí, ten bude mít v novém roce štěstí.
VÁNOČNÍ RECEPT: Vánoční koktejl z granátového jablka
Ingredience: Sodovka, šťáva z granátového jablka (nebo celé jablko), pomerančový džus
Postup: Pokud nemáte již vymačkanou šťávu z granátového jablka, tak celý plod rozřízněte na čtvrtky a vyloupejte. Zbavte je hořké žluté části. Vyloupané granátové jablko a pomerančový džus rozmixujte a dolijte sodovkou. Koktejl přeceďte přes sítko a zbavte tak drobných semínek.
ZDROJE:
https://kypr.svetadily.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
