Článek
Já vám nevím, ale když všude slyším a čtu o těch šílených potížích, morálních dilematech a konspiračních teoriích, které lidé ohledně samoobslužných pokladen sdílí, začínám mít pocit, že celý život nakupuju nějak blbě. Nebo přinejmenším, že jsem až dosud nepochopila, jaká je to křehká, intimní a delikátní činnost, jejíž sebemenší narušení je hříchem proti lidskosti a mělo by být potrestáno věčnými pekelnými mukami (které patrně v představách mnoha moderních lidí již dávno ztratily zažitou podobu ohně a vaření ve vroucím oleji a získaly obrysy samoobslužné pokladny, u níž strávíte zbytek věčnosti pípáním kódů a hledáním správného druhu pečiva v nekonečných tabulkách). Ale opravdu je to až takový problém? Fakt? Snad na to v tomto článku společně nalezneme odpověď…
Nejprve vám ve zrkatce popíšu, jak v obchodech typu Lidl, Billa nebo Kaufland běžně nakupuju já (a jak jsem se mylně domnívala, že nakupuje většina normálních osob). Přijdu do obchodu, vezmu vozík, nandám do něj zboží, dojedu k pokladně (obsazené normálním živým humanoidem tvářícím se většinou jako hodně otrávený nebo naopak afektovaně se usmívající člověk), vyskládám veškeré zboží z košíku na pás (většinou minimálně v tempu svištící rakety, protože za to podupávání, mlaskání, vzdychání a jízlivé poznámky mi zpomalení na podsvětelnou rychlost fakt nestojí), počkám u každého zboží tak vteřinu, než ho prodavač/ka odpípne a odloží za kasu a opět stejnou, ne-li vyšší rychlostí ho naskládám zpět do koše (pokud mám opravdu velké štěstí stihnu si během těch pár sekund rozložit do košíku tašku/tašky a nandávám pak zboží přímo do nich, ale to chce grif, zkušenosti a hodně dobrou prostorovou představivost, protože nastrkat v tom kalupu všechno zboží do tašek tak, aby se vešlo, nerozmačkalo a nezabralo zbytečně moc místa, je dílo hodné mistra světa ve hře Tetris). Zaplatím kartou či hotovostí (to ovšem za dalšího hlasitého funění a odsuzujícího pofrkávání z řad nakupujících, v jejichž očích okamžitě klesnu na úroveň neandrtálce, který ještě dneska zdržuje tím, že platí hotově) a vítězně odcházím (vyřízená, vynervovaná a zpocená až na zadku, ale šťastná, že jsem to zvládla).
Nu a teď vám popíšu, jak zásadně a trestuhodně se tento proces podle mě změní k horšímu, když místo onoho podezřelého humanoida za kasou, zvolím raději pokladnu zcela digitální a samoobslužnou. Tak tedy: Budu si muset vyšetřit navíc tu milisekundu u každé položky (ok, u pečiva je to o trochu víc, zas jak často kupujete zcela neznámé až exotické druhy pečiva, u kterých netušíte, kde je v tabulce na obrazovce hledat?), abych sama provedla pípnutí a odložení zboží do prostoru za kasou. A… no, to je vlastně všechno. Nic dalšího navíc dělat nemusím, protože vyskládat zboží ven z koše a pak zase do koše/tašky musím provést tak jako tak. Akorát to tedy u samoobslužné pokladny nemusím dělat tak brutálně rychle, s jazykem na vestě a neustálým pocitem, že jsem kýmsi sledována a hodnocena, ale to asi za výhodu považuji jen já (ostatní možná ten adrenalin a „posilku zadara“ oceňují). Kde se v téhle milisekunda u každé zakoupené položky skrývá to děsivé zvěrstvo, nárok na obří slevu a degradace na „brigádníka“ a pouhého „zaměstnance obchodu“ (jak je neustále deklamováno na internetu v různých diskuzích, peticích a článcích vyzývajících k bojkotu), fakt netuším. Asi to prostě pořád nechápu…
Nicméně abych sesumírovala nějakou reakci na hlášku z názvu článku. Jsou podle tohoto mého (možná zcela nesprávného-to víte jsem přeci jen člověk a ti chybují) přístupu opravdu samoobslužné pokladny takový strašlivý nepřítel lidstva? Vážně je třeba se jich bát, hanit je a celkově se proti nim sešikovat a bránit se zbraněmi v rukou naše nezadatelné, lidské právo na živou obsluhu? Odpověď je jednoduchá… Nejsou. Naopak. Podle mě jsou fajn vychytávkou, vítaným zjednodušením a zrychlením celého procesu a dalším vývojovým stupněm „nákupní evoluce“, který možná nemusí vyhovovat každému, ale většině lidí může život opravdu usnadnit. Jinými slovy, je naprosto v pořádku samoobslužné pokladny nevyužívat a vyhýbat se jim například proto, že si člověk není jistý, zda to na nich zvládne, nemá zrovna náladu se zabývat technikou, nebo mu to prostě z jakéhokoliv důvodu není příjemné (a tímto článkem se rozhodně nesnažím tvrdit opak ani jakkoliv znevažovat ty, kteří se takto cítí a při nákupech postupují klasickou, ověřenou cestou).
ALE co v pořádku určitě není, je bouřit se, bojkotovat, nadávat, planě kritizovat, jinak vyvádět a celkově hysterčit kdykoliv, kdy se někdo o samoobslužné pokladně jen zmíní. A už vůbec není v pořádku požadovat, aby byl jejich počet omezen nebo aby byly rovnou zcela zrušeny, protože světe div se, docela dost lidí je využívá rádo a nikdy není takový problém, když něco (co si můžu a nemusím svobodně vybrat) je, než když to není. A ano, při tomto tvrzení beru v potaz i to, že některé obchody zašly až tak daleko, že „drze a svévolně“ zredukovaly počet lidmi obsazených kas na minimum, zcela je zrušily, nebo dokonce, ach ta hrůza, určily každý den několik hodin ze své otevíračky, během kterých jinak, než na samoobslužné pokladně nezaplatíte.
Pokud vám to přesto tolik vadí, tak pro vás mám revoluční návrh… Prostě do takových obchodů nechoďte a hotovo. Úžasné, že? A nebojte se, jde to, ne že ne. V každém běžném městě či větší obci (nebo minimálně v její dojezdové vzdálenosti, což je stejně u větších nákupů dneska podmínkou-nebo fakt ještě někdo dneska dobrovolně tahá týdenní nákupy v rukách a autobusem?) máte hned několik obchodů, kde nějakého toho živého prodavače určitě potkáte. Takže vybírat je rozhodně z čeho a kdyby vám to pořád bylo málo, tak ještě existuje spousta menších večerek, klasických samoobsluh a dalších „multifunkčních“ obchodů (většinou patřících našim Vietnamským spoluobčanům, kteří se v tomhle oboru fakt vyznají a jejichž existence je pro nás, kteří žijeme na venkově, často spásná, neboť bez nich bychom už žádné menší vesnické obchůdky ani neměli). Takže hlady a ve špíně určitě neumřete ani pokud jste doživotně přísahali na samoobslužnou pokladnu ani koutkem oka nepohlédnout…
Ale pokud jste „přísahu“ bojkotovat samoobslužné pokladny ještě nesložily, tak to fakt nedělejte. Nebojte, nebudete zatraceni. Samoobslužné pokladny fakt nejsou nástroj dábla a způsob, jak nás obchodníci sdírají z kůže. Ani to není rafinovaný systém jak se nás snaží zotročit Ilumináti a další podobní „oni“, kteří tajně řídí svět a chtějí mít z lidstva poslušné, nemyslící ovce. A už vůbec to není lest, jak do námi zakoupených potravin tajně vpašovat sledovací čipy, kterými nás pak budou monitorovat mimozemšťané, CIA a Jeff Bezos (ideálně všichni najednou u obrazovky s popcornem v ruce). Je to prostě jen pokrok, stejně jako další vychytávky typu skenerů do ruky, AI ovládané kamery, on-line nákupy potravin a běžnýh domácích potřeb (což je mimochodem pořád můj nejoblíbenější způsob nakupování) nebo celé samoobslužné obchody (většinou stojící někde na hodně zapadlých vesnicích, kde nezakopnete ani o toho Vietnamského spoluobčana). Lidstvo se zkrátka a dobře prudce vyvíjí a nakupování se vyvíjí s ním. To je vše. A my si na to holt asi budeme muset zvyknout… Konec konců, naši předci si zvykli i na horší věci. Dokážete si například představit, jaký humbuk na facebooku to muselo vyvolat, když byl vynalezen oheň, nebo kolo? To muselo být nenávistných komentářů…
PS: Abych byla úplně fér, tak musím na závěr napsat i to, že jde pochopitelně o článek i problém poněkud nadnesený a zveličený, při jehož popisech na internetu se už nedělá z komára snad ani velbloud, ale rovnou plejtvák obrovský. Ve skutečném světě není situace kolem samoobslužných pokladen a jejich využívání samozřejmě ani zdaleka tak dramatická. Podle nejnovějších výzkumů je dokonce zcela spokojeně, tiše a bez bojkotů a protestů využívá až šedesát procent všech zákazníků, což jasně dokazuje, že většina normálních, inteligentních lidí si jejich výhody uvědomuje.
A kde přesně jsou tedy v realitě ti neohrožení hrdinové do krve bojující za práva nevinných nakupujících, kteří podle svých vlastních internetových výlevů samoobslužné pokladny ve velkém bojkotují, dělají u nich humbuk, demonstrativně před nimi nechávají plné vozíky a nenamarkované nákupy a hlasitě se dožadují lidské obsluhy? No, to fakt netuším… Asi jsou hromadně stříleni majiteli obchodů a pohřbíváni pod betonovou podlahu jejich skladů.
