Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: V Maďarsku mají vánoční zvyky a tradice velmi hluboké kořeny sahající stovky let zpět a Vánoce zde proto patří k nejvýznamnějším svátkům v roce. Jeden z důvodů, proč Maďaři toto období tak silně prožívají je i fakt, že druhý svátek vánoční (26. 12.) se slaví svátek sv. Štěpána, který je jmenovcem zakladatele Maďarska. Vánoce jsou tu proto nejen církevním, ale i celonárodním svátkem. Začínají první adventní nedělí, během níž se ve většině rodin pokládá na okraj stolu svatoštěpánský koláč, který tu má vydržet až do Tří králů. Pod ubrus se přitom vkládá několik zrníček obilí z poslední úrody a chomáček sena jako symbol vděčnosti hospodáře a zároveň přání, aby úroda vydržela dobrá i napřesrok. Velmi důležitým dnem maďarských Vánoc je i 24.12., tedy Štědrý večer. Nazývá se („Szent-este“), což v překladu znamená „Svatý večer“ a Maďaři ho celý tráví s rodinou (např. tím, že drží půst, zpívají nebo zdobí vánoční stromeček). Poté společně rozbalí dárky, povečeří a jdou na půlnoční mši. Staré maďarské zvyky navíc velí, aby v tento datum nebyl nikdo sám, a tak hlavně v minulosti zvaly rodiny ke svému bohatě prostřenému stolu i tuláky z ulice (dnes se o chudé a bezdomovce v Maďarsku starají o Vánocích především církevní a charitativní organizace).
KDO NOSÍ DÁRKY: V Maďarsku nosí dárky, stejně jako u nás v Česku, klasický Ježíšek, avšak velký rozdíl je v tom, že zde je dětem přináší již před štědrovečerní večeří, a ne až po ní. Po setmění na štědrý den na něj maďarské děti trpělivě čekají před dveřmi obývacího pokoje a teprve až uslyší zazvonit zvoneček, můžou otevřít a zjistit, zda u nich byl a nebo ne. Poté, pokud měly štěstí a Ježíšek se u nich zastavil, je čeká rozbalování dárků, které se „zázrakem“ objeví pod stromečkem. Kromě Ježíška nosí dětem v Maďarsku dárky i svatý Mikuláš, a to v předvečer svého svátku (5.12.). Tu noc si děti dávají na parapety vyčištěné boty, aby je Mikuláš a jeho pomocníci včetně děsivého Krampuzse naplnili drobnými dárky. Pro hodné děti jsou to hlavně pomeranče a mandarinky, pro zlobivce uhlí či svazek březových klacíků.
VÝZDOBA: Hlavním symbolem maďarských Vánoc je bohatě nadekorovaný vánoční stromeček, který se již od 19. století tradičně zdobí tzv. „szaloncukorem“. Jde o sladký fondán, často obalený čokoládou a zabalený do co nejlesklejší barevné fólie. Mezi další dekorace, které na něm nesmějí chybět patří lesklé skleněné ozdoby a ručně vyráběné dekorace vyšívané tradičními maďarskými vzory. Typickým maďarským zvykem spojeným s vánočním stromkem je také to, že jeho zdobení se účastní pouze dospělí a to tajně, aby si děti mohly myslet, že strom pro ně přinesli andělé. Pro mnoho Maďarů jsou neodmyslitelnou součástí vánoční výzdoby i tradic také slavné adventní trhy plné lidové hudby, svařeného vína a otevřených kuchyní, které servírují sváteční jídla, jako jsou „nokedli“ knedlíky, „lángos“ a kominické koláče. Nejslavnější trh se tradičně koná na náměstí Vörösmarty a nabízí více než 100 dřevěných stánků prodávajících tradiční maďarské řemeslné výrobky.
VÁNOČNÍ POKRMY: Jelikož se na štědrý den v Maďarsku nejí maso, bývá večeře striktně rybí. Vánoční polévka je zde připravovaná z kapra nebo jiné sladkovodní ryby a jmenuje se „Halászlé“ (jde o prudce vařený, silně pikantní vývar, často s přídavkem syrové cibule). Hlavním vánočním jídlem, je pečená nebo dušená ryba a plněné zelí (listy jsou plněné rýží, cibulí, česnekem a dalšími bylinkami). Některé rodiny si připravují kapra spíše smaženého a jedí ho s bramborovým salátem (bez uzeniny). Jelikož v Maďarsku se věří, že mák přináší štěstí, jsou makové moučníky běžnou součástí svátečního období. Jedním z nejznámějších je „mákos retes“, bohatý makový závin (někdy jde o menší rohlíčky) se dvěma náplněmi, kdy mák, symbolizující bohatství a dobré zdraví, a vlašské ořechy prý chrání před smůlou. V Maďarsku se na Vánoce také tradičně jí i medový perník, který se často zdobí do velmi pestrých barev a je osázený vánočními figurkami. Celou večeři bývá zvykem zapít dobrým, silným maďarským vínem, nejlépe z vlastní úrody.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Dle nejstarších maďarských tradic se má na Štědrý den držet přísný půst. Během dne by se tak nemělo jíst prakticky nic, a i poté během bohaté štědrovečerní večeře je zakázáno jíst maso (místo něj se podávají jen ryby). Ta začíná hned po setmění nebo s východem první hvězdy, a ještě před tím, než k ní všichni zasednou, bývá zvykem, aby hlava rodiny vystřelila do vzduchu z pušky a tím odehnala zlé duchy (v tu dobu už ale musí všechny chody ležet na stole). Poté se rodina společně pomodlí, hospodář pronese přípitek sklenkou nového vína, hospodyně všechno pokropí svěcenou vodou, společně se sní tradiční oplatka namočená v česneku a medu (aby byli v příštím roce všichni doma zdraví) a hostina může konečně začít! Další maďarskou vánoční tradicí spojenou s jídlem je krájení jablka během štědrovečerní večeře. Každý člen rodiny se musí o své jablko podělit s ostatními, aby si vyjádřili vzájemnou podporu a jediní členové rodiny, kteří si nechávají jablko celé pro sebe, jsou svobodná děvčata na vdávání. Ta by s ním po jídle měla vyjít na ulici, a pozorně se dívat kolem sebe (kterého chlapce totiž prvního uvidí, toho si vezmou za muže). Na maďarském venkově se v minulosti po rozbalení dárků a večeři také chodily pod okna sousedů zpívat vánoční koledy. Dnes už tento zvyk vytlačilo společné sledování televize a následná půlnoční mše, která už dávno není pokládána jen za církevní, ale především za společenskou událost. Mezi nejstarší tradice počítané k Vánocům patří v Maďarsku i „Den Luca“, který se slaví 13. prosince a připomíná zimní slunovrat, který byl tradičně spojován s čarodějnicemi a duchy. Dvanáctidenní období mezi tímto datem a Vánocemi se tradičně neslo v duchu různých lidových tradic zabraňujících zlu a také milostných kouzel (např. aby svobodná žena předpověděla jméno svého budoucího manžela, napsala dvanáct jmen na malé útržky papíru a až do Vánoc jedno denně spálila. Jméno na posledním kousku papíru bylo považováno za jméno jejího budoucího manžela).
VÁNOČNÍ RECEPT: Maďarský vánoční závin
VÁNOČNÍ ZÁVIN
Ingredience: Těsto - 1 lžička cukru, 120 ml mléka, 35 g čerstvých kvasnic, 50 g mletého cukru, 500 g mouky, 100 g másla, 100 g sádla, 2 vejce, 1 lžička nastrouhané citronové kůry, špetka soli, sáček vanilkového cukru. Ořechová nádivka-100 ml mléka, 100 g jemného krystalového cukru, 1 sáček vanilkového cukru, 1/2 lžičky nastrouhané citronové kůry, 30 g hrozinek, trocha mleté skořice, 250 g pomletých ořechů (vlašských, nebo i lískových), 3 - 4 lžíce medu, nebo 1-2 jablka, nebo 2 - 3 lžíce meruňkového džemu. Maková nádivka-100 ml mléka, 250 g mletého cukru, 1 sáček vanilkového cukru, 250 g pomletého máku, 30 g hrozinek, 1 lžička nastrouhané citronové kůry, 4 lžíce medu
Postup: Ve vlažném mléce rozpustit cukr a přidat kvasnice. Nechat je vzejít. Na vále smíchat ostatní ingredience pro těsto, uprostřed udělat důlek a nalít tam vzejitý kvásek. Rychle vypracovat v těsto, vytvořit z něho váleček, přikrýt ho a nechat 30 minut odpočinout. Připravit náplně: Ořechová: Do kastrolku nalít mléko, přidat cukr a vanilkový cukr a přivést vše k varu. Přidat hrozinky, kůru, skořici, ořechy a med (nebo oloupaná, pokrájená jablka, nebo džem). Maková: V kastrolku smíchat mléko s cukrem a vanilkovým cukrem. Přivést k varu a přidat mák a hrozinky. Za stálého míchání vše po několik minut podusit, potom odstavit a přidat kůru a med. Těsto rozdělit na 4 stejné dílky a z každého vyválet 30 cm x 35 cm obdélník. Každý obdélník potřít vychladlou nádivkou (dva ořechovou a dva makovou) a ty na delší straně pevně srolovat do rolky. Plech vymazat máslem, nebo sádlem a přenést na něj záviny. Potřít je žloutkem. Péct záviny v předehřáté troubě na 180 °C do zlatohněda. Po upečení je nechat v troubě úplně vystydnout (mají tendenci nahoře trochu popraskat). Dobře zabalené záviny a skladované na chladném místě dlouho vydrží. Krájet je na plátky těsně před podáváním.
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
https://madarsko.svetadily.cz/
