Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Stejně jako u nás, i v Německu ctí lidé celý adventní čas (mimochodem slovo „advent“ pochází z latiny a znamená „příchod“). Za faktický počátek adventu je však v mnoha rodinách považován okamžik, kdy obdrží kartonový adventní kalendář a čokoládkami, které jsou v této zemi nejen nesmírně oblíbené, ale díky dlouholeté tradici patří doslova k neopomenutelným symbolům německých vánoc (někdy se místo kartonového kalendáře můžeme setkat věncem z větví jedle, na kterém visí 24 ozdobených krabic nebo tašek s drobnými dárky). Vyvrcholení svátků poté přichází spolu s nadílkou na Štědrým dnem, tedy 24. prosince, kdy rodiny připravují jen malé občerstvení a mají tak více času na rozbalování dárků. Některé rodiny poté míří na štědrovečerní bohoslužby do svých místních kostelů, zatímco jiné si doma dopřávají vánoční pohodu. Teprve 25. prosince (tzv. „Erster Feiertag“ nebo-li "První den oslav"), který bývá tradičně věnovaný rodině, se všichni sejdou na opulentní hostině a dopřejí si tu pravou sváteční atmosféru.
KDO NOSÍ DÁRKY: Magická postava nosící dárky se v Německu liší podle regionu. Na severu to bývá vousatý dědeček známý jako Weinachstmann, kterého si lidé představují jako starého muže s rezavými vlasy a vousy oděného v dlouhém šedém plášti s kapucí. Bývá zobrazován jak v ruce drží vánoční stromeček a na rameni se mu houpe obrovský pytel plný dárků, o němž se dříve prý tradovalo, že v něm odnáší neposlušné děti (některé legendy pro dospělejší posluchače hovoří dokonce o tom, že s sebou nosívá kromě pytle i metlu, jíž trestá nevěrné ženy). Naopak na jihu, stejně jako v Česku či Rakousku, nosí dětem dárky Ježíšek („Christkind“) a to tak, že si kouzlem osedlá vítr a létá na něm od domu k domu. Kromě nich skýtá adventní čas setkání ještě s dalšími „magickými bytostmi“. Především v podvečer 6. prosince přichází za německými dětmi svatý Nikolaus a do naleštěných dětských bod jim naděluje drobné dárky nebo sladkostí(těm neposlušným uhlí, mrkev, nebo brambory). V některých oblastech je, stejně jako v Rakousku, doprovázen rohatým Krampusem pojídajícím zlobivé děti, nebo malým člověkem zvaným Černý Petr, který na zlobivce nese malý bič (jinde se tomuto drobnému mužíkovi s řetězy a metlou říká„Knecht Ruprecht“).
VÝZDOBA: V Německu lidé milují zdobení svých příbytků a to jak betlémy, tak adventními věnci a samozřejmě stromky (nejoblíbenější jsou živé řezané stromky a mnohé rodiny chtějí mít vánoční strom, který si samy vlastnoručně pokácely). Zdobí se i keře a stromy na zahradě a to jak světelnými řetězy, tak klasickými ozdobami. Německo je také známé svými vánočními trhy s vánočními potravinami (nejoblíbenější je tradiční „Glühwein“, doslovně přeloženo jako „zářící víno“ svařené se směsí zimního koření, či jeho ostřejší novodobá verze „Glühwein mit Schuss“, tj. svařené víno s rumem). Populárním zdobným prvkem tradičních německých vánoc jsou i tradiční dřevěné dekorace, např. populární louskáček, který pronikl do všech koutů Evropy. Naprostý unikát v rámci vánoční výzdoby bychom ale našli na německé straně Krušných hor. Tzv. „Krušnohorské pyramidy“ jejichž původ je nejspíš spojen s dávným německým zvykem nosit domů či do kostela větvičky jehličnanů jsou opravdu netradiční podívanou, zvláště když na jejich vrcholcích hoří pravé svíce, jejichž plameny pohánějí otáčivé vrtule (podobně jako je tomu u našeho „Andělského zvonění“). Takovéto pyramidy bývají většinou jen malé, sotva pár decimetrů vysoké, ale v centrech některých krušnohorských vesniček můžeme už od 30. let minulého století narazit i na obří mnohametrové stavby (rekordem je pyramida s výškou přes 12 metrů).
VÁNOČNÍ POKRMY: Německá vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (např. pečenou štiku, candáta na roštu nebo plněného kapra). Nejoblíbenější vánoční lahůdkou je však husa nebo kachna s červeným zelím a bramborovým knedlíkem s jablky a slaninou nebo tzv. konšelská mísa s plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené kachny nebo husy, pečené krůty a kusy smetanových klobás. Klobásy se dokonce na některých místech podávají se zelím a kaší jako hlavní vánoční chod. Lahůdkou na závěr bývá jablečný závin, do kterého se tradičně přidávají kompotované třešně (u modernějšího svátečního stolu se místo něj servíruje ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru). Německé vánoce jsou také známé svým typickým vánočním pečivem jako jsou např. skořicové hvězdičky, máslové placičky, saská rozinková štola či Bavorské perníkové koláčky. Vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem však nesmí chybět téměř na žádné tradiční německém vánoční tabuli.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Jednou z nejpodstatnějších zajímavostí je fakt, že to bylo právě Německo, kde se vůbec poprvé objevil klasický (tehdy ještě neozdobený) vánoční stromeček. Došlo k tomu v 18. století, kdy si bohatí měšťané začali do domů přinášet krásně vonící jedličku a zdobit ji papírovými ozdobami, ovocem a sladkostmi (hojněji se tento zvyk rozšířil až ve století v 19. a to postupně do celého světa). Dalším prvenstvím, kterým se může Německo pochlubit celému světu, jsou ručně vyráběné skleněné vánoční ozdoby, které zde vznikaly již od 15.století (např. v duryňském městečku Lauscha dodnes můžete najít dvě původní sklářské továrny). Skleněné dekorace jsou tu nicméně oblíbené dodnes a to čím nápadnější tím lépe (nejčastěji nalezneme ozdoby ve tvaru zvířat, ježíšků či muchomůrek). Poněkud novodobější německou vánoční tradicí se staly Štědrovečerní filmy. Zajímavé je, že Němci si nejvíce oblíbili naše Tři oříšky pro popelku, ale své místo v programu má i místní román Der kleine Lord od autorky Frances Hodgson Burnett, nebo americké snímky jako Sám doma nebo Grinch.
VÁNOČNÍ RECEPT: Štědrovečerní klobásy s fialovým zelím
Ingredience: 500 g fialového zelí, sůl podle chuti, 1000 g vody, 100 g jemného vinného octa, 2 sladké cibule, 2 jablka bez kůže nebo semen, 50 g másla, 25 cukr g, 125 g zeleninového vývaru, 200 g červeného vína, 1/2 čajové lžičky (velikosti kávy) mleté skořice, 2 hřebíček, 4 kusy bílé klobásy (v německém stylu), 1000 g vody/olej či sádlo
Postup: Nakrájíme zelí na tenké proužky. Vodu, vývar, víno, sůl a ocet dáme do hrnce, přidáme skořici a hřebíček a v tomto nálevu zelí uvaříme doměkka. Cibuli a jablko pokrájíme a osmahneme na másle. Po uvaření zelí slijeme, přidáme cukr a smícháme s osmaženou směsí. Klobásky uvaříme ve vodě, nebo osmahneme na pánvi na oleji nebo sádel a podáváme spolu se zelím a bramborovou kaší.
Zdroje:
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.radynacestu.cz/
https://nemecko.svetadily.cz/
