Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Polsko je jednou z nejzbožnějších zemí Evropy (k římskokatolické církvi se hlásí okolo 90 % obyvatel) a proto si zde mnohem více zakládají na duchovním významu Vánoc (málokterý stát v Evropě se může pochlubit takovým množstvím aktivních tradic, jako právě Polsko). Polské vánoce (které se nazývají „Boże Narodzenie“ čili „Boží narození“) mají velmi specifickou podobu, která vzešla ze spojení silných křesťanských církevních tradic s lidovými zvyky z předkřesťanských dob. Tato syntéze může mimo jiné i za to, že bývají více zaměřeny na soudržnost rodiny a lásku k bližnímu, než na běžné konzumní aspekty, které známe z našich končin. Polské vánoce neoficiálně začínají 6. prosince, kdy Mikuláš přináší hodným dětem dárky a končí, stejně jako u nás, 6. ledna příchodem Tří králů, kdy se hromadně odzdobují vánoční stromečky a použité vánoční dekorace se ukládá na další rok. Štědrý den (24. prosince) je zde normálním pracovním dnem a lidé o něm usedají k štědrovečerní dvanáctichodové večeři, po které děti rozbalují pod stromečkem dárky (s východem první hvězdy). Poté Štědrý večer končí „pasterkou“, nebo-li půlnoční mší, což je připomínka noci, kdy pastýři oslavovali zrod malého Ježíše.
KDO NOSÍ DÁRKY: V Polsku nosí dárky celkem 6 různých bytostí: Svatý Mikuláš fungující už od 15. století a považovaný za jeden z předobrazů Santa Clause (tato bytost hraje hlavní roli v komerčním pojetí polských Vánoc a je s oblibou využívána obchodníky k reklamě). Gwiazdor, starý biskup s březovou holí nechávající dárky někde v domě, nebo zvonící u dveří s dotazem zda byly děti hodné. Hvězdička rozšířená hlavně v jihozápadním Polsku, kde se nadělují dárky již s první hvězdou. Anděl, kterého je nemožné při obdarovávání dětí spatřit. Děda Mráz, pocházející z Ruska a Ježíšek v podobě miminka, stejně jako tomu je u nás, nebo např. v Německu či Rakousku.
VÝZDOBA: Stromeček (v Polsku „choinka“) se zde zdobí již několik dní před Vánoci (v ortodoxních rodinách však až na Štědrý den) a to většinou klasickými ozdobami včetně svíček, prskavek či dalších dekoračních prvků, které si lidé vytváří sami doma (populární jsou nap. řetězy z papíru, slaměné hvězdy či ptáčci z vyfouknutých vajec). Na špičku stromu je nejčastěji umisťována podomácku vyrobená hvězda, jako symbol pospolitosti. Takto ozdobené stromky bývají v některých domácnostech ponechány až do Hromnic (2.února) avšak jinde jsou likvidovány již na Tři krále (6. prosince). V minulosti soužila ke zdobení polských stromečků především tradiční jablka, ořechy a malované perníčky. V žádné polské domácnosti nesmí také chybět jesličky, které zde pokládají za stejně, ne-li ještě více důležité než vánoční stromeček (z důvodů patriotizmus však nebývají obklopené palmami, ale polskými historickými památkami).
VÁNOČNÍ POKRMY: Vánoční večeře, které předchází celodenní půst (nejí se maso a nepije se tvrdý alkohol-toto abstinování platí i o následné hostině), má tradičně dvanáct chodů, podle počtu apoštolů a měsíců v roce. Základem slavnostní tabule je svícen, pod kterým leží groš (ten má chránit dům před chudobou) a bílý ubrus, pod nějž se rozprostře trochu sena upomínajícího na to, že se Ježíš narodil v jesličkách. U takto prostřeného stolu je vždy připraveno jedno místo navíc pro náhodné pocestné a pro ty, kteří už se svou rodinou povečeřet nemohou. Jako první se jí chleba s česnekem a solí, dále polévka (boršč, houbová nebo rybí) a poté zelí (buď jako přílohou k bramborám, hrachu či pirohům, nebo jako plněný zelný list). Hlavním chodem jsou většinou různé ryby (kapr, sleď nebo jeseter) avšak v minulosti to byla obvykle jáhlová kaše s ovocem nebo tzv. „Kutia“, což bývala tradiční sladká kaše z obilovin, ořechů, medu a máku (jde o obdobu našeho českého Kuby). Objevit se může i plněný krocan či speciální zákusky tzv. „ušky“ nebo „makůvky“ (žemle máčené v mléce dochucené mákem a rozinkami). Úplně naposled přijde sušené ovoce, rozmanité cukroví a různé saláty.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Jako silně věřící lidé se Poláci před štědrovečerní večeří tradičně modlí, čtou z Bible nebo zpívají koledy. Důležité je také lámáním tenké posvěcen oplatky, během něhož si lidé přejí všechno nejlepší a prosí o odpuštění svých hříchů. Tradičně se prostírá ještě jedno místo navíc pro náhodného hosta (ideálně muže, které prý přináší do chalupy štěstí) a večeřet se má vždy sudém počtu, aby někdo z rodiny brzy nezemřel. Poláci také věří, že následující rok bude přesně takový jako jejich Štědrý den (proto si na jeho průběhu dávají velmi záležet) a že o Vánocích by nikdo neměl být sám (z tohoto důvodu zvou polské rodiny ke štědrovečerním stolům i své osamělé známé a některá větší města dokonce připravují štědrovečerní večeři pro lidi v nouzi). Také se zde věří, že čím více toho člověk o štědrovečerní večeři sní, tím lepší budoucnost ho čeká (minimálně ochutnat by však měl každý ze všech dvanácti chodů). Zajímavostí jsou i polské koledy, z nichž mnohé oslavují Pannu Marii, což je obyčej, který nikde jinde v Evropě nenajdeme a také víra, že o vánoční půlnoci získají domácí zvířata schopnost mluvit lidskou řečí (a sdělit tak, jak s nimi lidé zacházejí). Z tohoto důvodu dostávají o Štědrém dni dárky i zvířata, aby neměla důvod si stěžovat.
VÁNOČNÍ RECEPT: Polské vánoční pirohy
Ingredience:
Těsto: 500 hladké mouky, špetka soli, 300 ml vařící vody, 1 vajíčko, 30 g másla.
Náplň: 250 g polotučného tvarohu, 400 g brambor, 100 g slaniny, 2-3 cibule, stroužek česneku, sůl, pepř
Postup: Ze všech surovin vypracujte těsto. Postupujte tak, že do mouky postupně přidáváte horkou vodu s rozpuštěným máslem, v misce nejprve nahrubo promícháte lžící, nebo vařečkou, poté přidáte vejce a rukama těsto vypracujte dohladka. Těsto nechte odpočinout 30 min v lednici ve fólii a následně vyválejte 2 mm tenký plát na pomoučeném vále. Na náplň pošťoucháme vařené brambory, přidáme tvaroh, česnek a cibulku osmaženou na slanině, osolíme a opepříme. Z těsta vykrajujete větší kolečka, doprostřed se nanáší náplň, okraje se slepí, aby vznikl půlměsíček. Okraje přitlačíme vidličkou, vaříme 4-5 minut ve vařící vodě. Pirohy je možné také smažit na pánvi, nebo péct v troubě.
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
https://polsko.svetadily.cz/
https://cs.wikipedia.org/
https://www.radynacestu.cz/
