Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Vánoce v Rakousku se slaví ve stejný den jako tady u nás v Čechách, tedy 24. prosince. Tento den, který je nejdůležitějším dnem celých svátků obvykle lidé tráví doma v klidu s rodinou, nebo navštěvují své blízké přátele a příbuzné. Stejně jako u nás, i zde předchází vánočním svátkům období adventu během nějž konzervativní Rakušané dodržují řadu starých zvyků a tradice. Ty se, díky tomu, že jsme byli v minulosti jednou zemí, velmi podobají těm našim.
KDO NOSÍ DÁRKY: V Rakousku je dárcem dárků Christkind, nebo-li „děťátko Kristus“. V některých končinách země však nemá tato kouzelná bytost podobu malého chlapečka, ale naopak mladé, krásné zlatovlasé dívenky s povahou Krista a andělskými křídly. Tak jako tak, je to právě Christkind, komu rakouské děti před vánoci píšou dopisy a ukládají je do obálek zdobenými cukrem, aby se co nejvíce třpytily a nešly přehlédnout. Zda byly jejich prosby vyslyšeny se poté dozví 24. prosince, kdy jim Christkind přinese pod stromeček krásné dárky a dříve, než ho/ji někdo spatří, zmizí. V určitých částech Rakouska se však můžeme setkat ještě s jednou bytostí nosící dárky. Jedná se o jakéhosi „křížence“ mezi Santa Clausem a Mikulášem a říká se mu Weinachtsmann (muž Vánoc).
VÝZDOBA: I v Rakousku jsou mezi lidmi oblíbené vánoční stromky (které některé rakouské domácnosti strojí ještě před štědrým dnem, jiné až ten den ráno) a velké pozornosti se zde těší i městská sváteční výzdoba, která je ozdobou řady rakouských metropolí. Zajímavostí je např. Innsbruck s výzdobou ve znamení křišťálu, kterým je toto město známé, nebo obří plovoucí adventní věnec na jezeře Wörthersee. Vyhlášeným turistickým lákadlem jsou i rakouské adventní trhy, na které se sjíždí návštěvníci z celé Evropy. Nejznámější a hlavně nejstarší jsou ty ve Vídni, které každoročně zahajují svůj provoz již 18. listopadu a jejichž tradice sahá až do roku 1296. Konají se po celém městě, ale hlavním centrem vánoční zábavy bývá náměstí Rathausplatz. Tady můžete přímo před radnicí, jejíž okna se ve vánočním období mění v obří adventní kalendář najít např. ledové kluziště ve tvaru labyrintu, nebo tradiční dílny pro děti. Rakušané těmto trhům říkají souhrnně „Christkindlmärkte“ a jejich specialitou jsou různé lokální pochutiny, jako např. Raclette Brot (chléb plněný chutným alpským sýrem), nebo Weihnachtspunsch (punč z vína či brandy slazený ovocnou šťávou).
VÁNOČNÍ POKRMY: Štědrovečerní večeře má v Rakousku mnoho podob v závislosti na konkrétním regionu. Například v Burgelandu je tradicí podávat pečenou husu se zelím a knedlíkem, ve Vorarlbersku preferují pokrmy se sýrem raclette, nebo různé druhy zvěřiny a v Korutanech je oblíbená uzená klobása s tmavým chlebem. Tou nejklasičtější variantou je však smažený kapr s bramborem. Jako dezert se podává buď jablečný štrůdl nebo Sachertorte (čokoládový dort s meruňkovou marmeládou), přičemž obojí je proslavené po celém světě a to zdaleka ne jen jako vánoční pochoutka. Nicméně za nejklasičtější a nejstarší cukrovinkou pečenou na Vánoce bychom mohli v Rakousku označit tzv. „Kletzenbrot“ (neboli ovocný bochník), který má podobu chlebu se sušenými jablky a dalším ovocem a také klasická vánočka. Zajímavostí související se slavnostní sváteční hostinou jsou legendy o čarodějnici „Perchtě“, která prý pečlivě hlídá, zda mají rakouské hospodyňky na vánoce včas navařeno. Pokud některá taková kuchařinka v jejích očích selže, Perchta jí prý chytí, rozřízne, vycpe hrachovinou a znovu zašije, aby příště lépe pamatovala na své povinnosti.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Mezi nejcharakterističtější prvky a tradice rakouských vánoc patří kromě již zmíněných adventních trhů také další populární předvánoční festival, kterým v mnoha rakouských městech teprve doopravdy začíná ten pravý předvánoční čas. Nazývá se „Krampuslauf“ a mívá podobu divokých průvodů konaných po celý advent počínaje svátkem svatého Mikuláše (5. 12). Svatého na takovýchto festivalech ale není vůbec nic a staříka s berlou doprovázeného andělem a roztomilými českými čertíky na nich rozhodně nečekejte. Jako by před tím, než může v Rakousku dojít na vánoční rodinná setkání plná klidu a míru, muselo v zemi vypuknout pravé peklo! Vládu v tento den totiž přebírají děsivé rohaté stvůry nazývané Krampusové, které po desítkách (někdy i stovkách) táhnou městy a straší všechny kolem. Podle legend jde o mýtické tvory s kopyty, ocasem, srstí, metlami a řetězy, které jsou napůl kozami a napůl démony. Jejich nejoblíbenější kratochvílí je trestání neposlušných dětí i dospělých osob, které chytají do pytlů a někdy dokonce pojídají. Legenda praví, že původní Krampus byl prý synem severské bohyně podsvětí Hel a jeho jméno znamená v překladu „dráp“. Průvody Krampusů můžeme dnes potkat i na našem území, nicméně ty pravé rakouské s nimi prozatím nelze srovnávat. Ty prý bývají často tak strašidelnou podívanou, že účast na nich je doporučována jen na vlastní nebezpečí (a předškolním a mladším školním dětem je dokonce mnohde zcela zakázána).
VÁNOČNÍ RECEPT: Křížalový ovocný chléb („Kletzenbrot“)
Ingredience: Těsto: 1 kg žitné mouky, 1/2 kg pšeničné mouky, 1 PL koriandru, 1 PL fenyklu, 1PL soli, cca 500 ml vody a kvásek (1/4 l podmáslí, 4 PL žitné mouky, 40 g kvasnic)
Náplň: 700 g sušených hrušek (křížal), 200 g rozinek, 200 g korintských rozinek, 100 g kandované pomerančové kůry, 100 g citronátu, 200 g vlašských ořechů, 100 g lískových ořechů, 100 g sušených švestek, 1 čajová lžička skořice, 2 PL lžíce rumu
Postup: Alespoň 24 hodin dopředu si připravíme kvásek a to tak, že smícháme vlažné podmáslí, kvasnice a prosátou mouku a necháme přikryté stát na teplém místě. Další den smícháme všechny sušené přísady na těsto a uprostřed vytvoříme důlek, do kterého dáme kvásek. Dobře promícháme a necháme cca 25 minut stát na teplém místě. Mezitím nadrobno nakrájíme sušené ovoce a nasekáme ořechy a smícháme s trochou skořice a rumu (necháme alespoň hodinu odležet). Nyní z těsta a směsi ovoce a ořechů pomocí vlažné vody, kterou postupně přidáváme, vyhněteme těsto, které ještě necháme cca 60 minut vzejít. Poté ho vyklopíme do tukem vymazané a moukou vysypané formy, potřeme vodou a při 200 stupních pečeme asi 90 minut. Hotový vánoční ovocný chléb pocukrujeme.
Zdroje:
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.rakousko.cz/
