Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Vánoční svátky jsou hned po těch velikonočních nejdůležitějšími dny pro pravoslavnou církev, a tedy i pro většinu obyvatel Řecka. Proto se také Vánoce v Řecku neomezují jen na 3 dny v roce, ale přípravy na ně začínají již 15. listopadu (tedy plných 40 dní před narozením Krista). Věřící Řekové musí po celou tuto dobu dodržovat předvánoční půst, což znamená vzdát se masných jídel a mléčných výrobků. Nejčastějším pokrmem jsou tak až do 17. prosince v Řecku ryby (mezi 17. a 23. prosincem jsou ale zapovězeny už i ty). Poté v průběhu samotných Vánoc se musí věřící zříci také oleje a vína. Hlavní vánoční svátky trvají dvanáct dní sváteční a zahrnují i Nový rok. Na Štědrý den chodí řada řeckých děti koledovat. Zvoní přitom na domovní zvonky, zpívají tradiční vánoční koledy („kalandy“) a hrají na bubny a triangly. Řecké Vánoce končí na Tři krále (6.12.), kteří se v řečtině nazývané Teofanie, hovorově „Ta Phota“ („Světla“). Jde o svátek (původně šlo i o konec kalendářního roku) oslavující křest Ježíše v řece Jordán svatým Janem Křtitelem. Na památku této události se mladí muži po celém Řecku potápějí do jezer, řek a moře, aby se pokusili jako první získat kříž, který byl předtím požehnán knězem a vhozen do vody. Ten, kdo získá křížek jako první, má mít v nadcházejícím roce štěstí. Veselé Vánoce se v řečtině řekne „Kala Christougenna“.
KDO NOSÍ DÁRKY: Děti v Řecku dostávají dárky od místního světce ze 4. století př.n.l. jménem sv. Vasil nebo v jiné verzi sv. Bazil ("Agios Vasilis"). Jednalo se o středověkého biskupy z Cesareje, který chránil svou komunitu před různými agresory a kterého moderní Řekové často zobrazují jako silnějšího dědečka v červeném kabátku a s bílým plnovousem, takže se může plést se Santa Clausem. S ním však nemá nic společného. Řecké domácnosti navštěvuje na Nový rok, ne na Štědrý večer a leze do nich po žebříku oknem, nebo komínem (avšak s postupným začleňování Řecka do Evropy byla v mnoha rodinách přijata tradice obdarování dárky již 25.12.). Další nadpřirozenou postavou řeckých svátků je sv. Mikuláš. Ten však v Řecku nikoho neobdarovává, ale jeho úkolem je chránit námořníky, což si Řekové zajišťují tím, že 6. prosince hází do moře tzv. „kolivu“ (vařená směs sušeného ovoce, zrní a obilí), aby si ho naklonili.
VÝZDOBA: Ulice řeckých měst jsou každoročně vyzdobeny vánočními světly a jak v domácnostech, tak na náměstích stojí bohatě ozdobené vánoční stromky. Tradice zdobení vánočních stromků se však do Řecka dostala až v roce 1833, kdy bavorský princ Otto, který v té době zemi vládl, ozdobil první vánoční stromek ve svém paláci v Nafpliu. Do té doby bylo v řeckých domácnostech mnohem běžnější zdobit malou lodičku, neboť Řecko má dlouhou námořní tradici a osvětlená loďka symbolizovala lásku a úctu k moři i námořnickým předkům. Dodnes se s tímto specifickým druhem výzdoby můžeme v Řecku setkat (hlavně na ostrovech) a v některých městech mají dokonce ozdobenou loď na centrálním náměstí místo stromečku. Většinou jde o model plachetnice se zabalenými plachtami ozdobený svátečními světýlky, větvičkami jedle nebo borovice, cesmínou a stuhami. Oblíbené jsou tu i vánoční a papírové ozdoby ve tvaru lodí, jimiž podle tradice ženy a děti námořníků vítali o svátcích muže, kteří se vraceli z moře. Další starou a velmi tradiční řeckou vánoční ozdobou je mělká dřevěná miska s trochu vody a kouskem drátu zavěšeným přes okraj. Na tomto drátě je zavěšena větvička bazalky omotaná kolem dřevěného kříže. Tento křížek se i s bazalkou jednou denně máčí ve svěcené vodě a s jeho pomocí se vykropí každá místnost v domě (Řekové věří, že se tím zahánějí zlí duchové a skřítci, kteří se objevují během období Vánoc).
VÁNOČNÍ POKRMY: Na řeckých vánočních rodinných setkáních, která bývají tradičně obrovská (klidně až 30 lidí!) a velmi hlučná si lidé pochutnávají především na vepřové roládě s vařeným bramborem nebo vepřovém guláši s různou zeleninou. V mnoha regionech se běžně připravují také závitky ze zelných listů plněné vepřovým masem a rýží, klobásy nebo plody moře. Oblíbená je i vánoční polévka z krocana nebo slepice podávaná zavařená rýží. V moderní době získává na čím dál větší oblibě i plněná krůta. Jako dezert se v Řecku podává čokoládová roláda, „melomakarona“ (tradiční medové sušenky, které se jedli v Řecku už ve starověku) a „kourabiedes“ (máslové sušenky obalené v cukru). Na Nový rok se pak peče „Vasilopita“, což je obdoba naší vánočky, která se krájí přesně na přelomu roku. Zvykem také bývá zapékat do ní minci a ten, kdo ji najde, nebude mít v novém roce finanční nouzi. Jedním z nejcharakterističtějších řeckých vánočních pokrmů je také sladký chleba zvaný Christopsomo, neboli „Kristův chléb“, který se jí na Štědrý den. Jedná se o sladký kulatý kynutý moučník jehož výzdoba (která se liší v závislosti na regionu) je uzpůsobena tak, aby představovala život a práci v domácností. Každý Christopsomo má uprostřed kříž a je posypán mandlemi a ořechy, které symbolizují prosperitu.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Řekové věří, že v období tak zvaného Dvanáctidenní (25. prosinec až 6. leden) z podzemí vylézají čertíci Kalikandzarové. Ti přinášející lidem škodu a neštěstí, proto se před nimi Řekové chrání tím, že ke svým příbytkům nastraží cedníky. Těm tyto démonické bytosti nedokáží odolat, celou noc se na nich pokouší spočítat díry a na kulišárny už jim nezbývá čas. Další obranou proti nim je prý vyvěšení kříže na dveřích či oknech nebo půlnoční zapalování svící. V tomto období také řecké děti obchází domy a zpívají koledy (tradičním zvykem během těchto kolek je rozbít o podlahu každého domu granátové jablko-pokud se zrníčka z něj vysypou, znamená to, že se i členové rodiny v dalším roce rozběhnou do světa). V domácnostech se opět vaří „koliva“ (směs sušeného ovoce, zrní a obilí), kterou jí jak lidé, tak zvířata. Část z ní je dokonce tradičně přinášena na hřbitovy pro zesnulé příbuzné. Řekové jsou také velmi hluční, a proto k jejich tradicím patří i to, že se o Vánocích rádi schází se širokou rodinou a u stolu se všichni hlasitě překřikují.
VÁNOČNÍ RECEPT: Řecký Kristův Chléb
Ingredience (na 1 bochník o průměru 25 cm): 540 g hladké mouky, 150 g cukru krupice, 150 ml vody, 2 vejce, 180 g másla, 14 g droždí, 1 menší pomeranč, 1 a 1/2 rovné lžičky mleté skořice, 1 lžička mletého hřebíčku, 1/4 lžičky mletého anýzu, 1 lžíce řečkého ouza, špetka soli, 8 půlek vlašských ořechů.
Postup: Nejprve si vyložíme větší plech pečícím papírem. Do malé mísy nalijeme vlažnou vodu, do ní rozdrolíme droždí a pečlivě promícháme. Poté přidáme 1/4 mouky a směs vařečkou mícháme, dokud nevznikne hladké těstíčko. Misku s připraveným kváskem přikryjeme potravinovou fólií a necháme jej vzejít na teplem místě 30 minut. Mezitím, co nám kvásek kyne, si připravíme jinou mísu, do které nasypeme zbylou mouku a pečlivě do ní zamícháme sůl. Dále si ušleháme vejce s cukrem tak, aby vznikla hustější světlá nadýchaná směs a tuto směs zapracujeme do vzešlého kvásku. Postupně zapracujeme i na kousky nakrájené změklé máslo a zbývající mouku se solí. Těsto hněteme zhruba 10 minut, dokud není pěkně vláčné a pružné. Takto zpracované těsto vložíme do olejem vymazané misky, kterou přikryjeme fólii a necháme ještě 1 a 1/2 hodiny kynout. Když je těsto vykynuté, dáme si předehřívat troubu na 160 °C. Vykynuté těsto vyklopíme na lehce pomoučený vál, několikrát jej promáčkneme a malou část odkrojíme a odložíme bokem (cca 80 g). Do větší části těsta pečlivě zapracujeme nastrouhanou pomerančovou kůru pomeranče, skořici a hřebíček. Z těsta vytvarujeme kulatý bochánek a vložíme jej na plech. Do menší části těsta zapracujeme anýz a ouzo. Vyválíme z něj dva stejně dlouhé válečky, které položíme přes sebe do kříže a dáme je navrch těsta, konce zatočíme a každou vrtulku ozdobíme polovinou vlašského ořechu. Takto připravený bochník opět přikryjeme fólií a necháme ještě 45 minut kynout. Musí zdvojnásobit svou velikost. Vykynutý bochník potřebě ušlehaným bílkem a pečeme jej 45 minut na 160 °C.
ZDROJE:
https://www.greece-tours.cz/
https://www.radynacestu.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
