Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Co se vánočních svátků týče, Španělsko je celkem unikátní zemí, jejíž vánoční zvyky vycházejí z katolických tradic a nesou s sebou spousty zvláštností, které jsou pro nás Evropany značně exotickým zážitkem. Ani sami Španělé kolikrát přesně nevědí, jak to vlastně o klasických španělských Vánocích chodí, protože každý zná trochu jiné zvyky a tradice. Nicméně 24. prosince se ve Španělsku jmenuje „dobrá noc“ a je to vlastně předvečer hlavního svátku, tzv. „vánočního dne“. Tento den bývá velkým rodinným setkáním a velkou hostino, která trvá od 20 hod. až do půlnoci. Poté některé rodiny podle katolické tradice odcházejí na půlnoční mši („Misa del Gallo“ - „Kohoutí mše“). Křesťané totiž věří, že to byl kohout, kdo jako první oznámil narození Ježíše. Španělské Vánoce končí 6. prosince, kdy Tři králové přijíždějí vítat Ježíška na koních, velbloudech či slonech (jejich průvodu se říká „Cabalgata de los Reyes“ - „Jízda králů“) a rozhazují mezi přihlížející davy bonbony a další sladkosti. Španělé své Vánoce obecně slaví velmi živě a rádi a atmosféra v čase Vánoc zde připomíná spíše Silvestra (a to nejen kvůli tanci a zpěvu v ulicích, kdy lidé chodí s pochodněmi, hrají na kytary, tamburíny a bubny a divoce tančí, ale i díky bohaté výzdobě kostelů a ulic).
KDO NOSÍ DÁRKY: Pokud jde o dárky, tak v různých oblastech Španělska je nosí vždy někdo jiný. Někde děti dostávají dárky o Vánocích i dvakrát, či dokonce třikrát. Mohou je přinést například uhlíři Apalpador nebo záhadná postava jménem Esteru. V Baskicku, na severu Španělska, děti zase čekají na chlapíka jménem „Olentzero“, který podle legendy sestupuje z baskických hor, aby hodným dětem přinesl dárky a sladkosti a těm zlobivým uhlí. Další figurou zakomponovanou do vánočních svátků je Papa Noel (jakýsi místní Santa Claus, který sem doputoval nejspíše pod vlivem anglosaské kultury). Někde dokonce nosí dárky až v lednu Tři králové, kterým děti nechávají na balkoně vodu pro jejich velbloudy a za dveřmi své boty, aby jim do nich mohli nadělit drobnosti a sladké dárečky. Tradičních magických postav je kolem Španělských Vánoc celkově spousta, přičemž některé jsou o něco normálnější, některé naprosto šílené. Zajímavý je např. „Home dels nassos“ (nosatý pán s 365 nosy) a jeho přítelkyně „Dona de les orelles“ (ušatá paní). Mají tolik nosů a uší, kolik dní právě zbývá do Nového roku. Přesně na Nový rok má tedy nosatý pán jen jeden nos a paní má jen dvě uši přesně 30.12. Spatřit je však můžete pouze v těchto dnech.
VÝZDOBA: I ve Španělsku se setkáme s tradičními vánočními trhy, kde se Španělé zahřívají horkou čokoládou, zpívají koledy, obdivují pestrou výzdobu nejrůznějších druhů světýlek (madridské náměstí Plaza Mayor se například může pochlubit ekologickým osvětlením) a užívají si tradiční sladkosti (např. „turrón“, podobný „našemu“ tureckému medu, nebo smažené tyčinky churros). Oblíbené jsou tu samozřejmě i živé betlémy, stojící především venku před kostely, nebo na náměstích. V Katalánsku narazíme v rámci Betlému dokonce na jistou poněkud bizarní, řekněme až „fekální“ tradice, kdy je do Betléma mezi pastýře a svatou rodinu umisťována také postavička tzv. „Caganera“. Jde o panáčka, který v podřepu vykonává velkou potřebu a kterého Španělé mezi ostatními figurkami vždy nadšeně hledají. Jeho figurka je dokonce natolik oblíbená, že si ji můžete ve Španělslku pořídit po celý rok v mnoha obchodech se suvenýry (k dostání jsou i unikátní „Caganere“ s podobou anglické královny, papeže, Messiho a dalších celebrit).
VÁNOČNÍ POKRMY: Ke slavnostní večeři Španělé připravují v různých částech země různé pokrmy (někde se dokonce na Štědrý den připravuje oblíbené jídlo členů rodiny, nikoliv žádný tradiční pokrm). V některých koutech Španělska jde o nadívaného krocana, jehněčí nebo pečené vepřové. Jindy jsou na menu spíše ryby a mořské plody (to hlavně v přímořských oblastech). Typickou štědrovečerní pochoutku je ve Španělsku také pokrm zvaný „gula“, což jsou nakládaní mladí úhoři, kteří se dají jíst jen tak, nebo zakomponovat do salátu. Chybět by neměla ani jejich typická sušená šunka a pokrmy připravené z kuskusu. V jiných částech Španělska se podává kůzlečí nebo jehněčí pečeně a spousta zeleniny z níž nejoblíbenější jsou artyčoky. Favorizovanými sladkostmi jsou nugát nebo marcipán. Typický je také již zmiňovaný „turrón“ (připomínající chalvu nebo turecký med), marcipánové figurky nebo sádlové cukroví s mandlemi a skořicí zvané „polvorones“. V den Tří králů se připravuje tradiční „Roscón de los Reyes“, který připomíná vánočku, ale je pletený ve tvaru kruhu a ozdobený kandovaným ovocem, fíky a mandlemi. Do jeho těsta se zapéká figurka krále a fazole bobu, přičemž ten, kdo narazí při jídle na figurku, má štěstí a stane se králem hostiny. Avšak ten, kdo najde bob, má smůlu a platí celý roscón. Tradičním svátečním nápojem je cava, bílé šumivé víno.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Asi největší a nejzvláštnější tradiční událostí španělských Vánoc je slosování Národní Vánoční loterie („Loteria de Navidad“), které se koná 22.prosince a je plné skvělých cen. Los do této loterie si můžete koupit už od srpna a její hlavní slosování představuje jakýsi neoficiální začátek španělských Vánoc 22. prosinec (od tohoto dne mají také španělské děti ve školách prázdniny). Pořádá se bez přerušení už od roku 1763 a je považována za největší hru štěstí všech dob. Vyhlašují ji děti ze základní školy v Madridu a živý přenos přiková k obrazovkám celou zemi. Nejvyšší výhrou je El Gordo, která vítězi přinese 4 miliony EUR! Další zajímavou, byť značně bizarní a pro někoho možná i odpudivou španělskou tradicí je „Tió de Nadal“, kterým si mnoho španělských rodin zdobí své vánoční příbytky. Původně šlo o poleno dřeva nošené do domu během adventu, kterému ale španělské děti s postupem času začaly malovat obličeje, nasadily mu tradiční baret a přikryly ho dečkou, aby se nenastydlo. Hlavně mu ale nosily co nejvíce jídla, aby jim pak na Vánoce doslova „nakakalo“ spoustu dárků (čím více jídla, tím více a lepších dárků). Aby proces výdeje dárků urychlily, buší na Štědrý den do polena tyčí a zpívají mu neslušné písničky. Specifické tradice ve Španělsku provází i 28. prosince, který je znám jako tzv. „Den svatých nevinných nebo neviňátek“. Symbolizovat má den, kdy Herodes údajně nechal vyvraždit novorozené syny, avšak v dnešní době jde o veselý svátek (jakousi obdobu našeho aprílu), kdy se v rádiu se vyhlašují nepravdivé zprávy, televize vysílá vtipy na účet slavných osobností a lidé si navzájem dělají drobné neplechy a utahují si jeden ze druhého. Ve Valencii dokonce volí svého Bláznivého starostu, v Murcii zase mezi dětmi vybírají svého bláznovského biskupa, kterému v tento den svěří biskupský stolec. V Alicante na sebe během tzv. „Festa dels Enfarinats“ („Slavnost zamoučněných“) rozdivočelí dospělí vrhají vejce, ale i petardy a na závěr velké bitvy se posypávají moukou.
VÁNOČNÍ RECEPT: Sváteční Španělský kuskus
Ingredience: 150 g kuskus, 2 balení tortilla chips, 1 plechovka sekaných rajčat (cca 300 g), olivový olej, česnek, sůl, bazalka, chilli, citron.
Postup: Do vařící lehce osolené vody (cca 300 ml) vysypeme kuskus a odstavíme z ohně. Necháme odstát 6-10 minut, poté vrátíme na oheň a necháme za stálého míchání asi minutu. Na dvou lžicích olivového oleje osmahneme do zlatova nadrobno nakrájený česnek. Přidáme rajčata, hodně bazalky, špetku soli a chilli. Promícháme a dusíme 10 minut. Poté smícháme důkladně s kuskusem. Podáváme v menších miskách, nabíráme tortillovými chipsy, které pokapeme citrónem.
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.jc-correct.com/
https://www.costablancaapartment.eu/
