Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Ještě do nedávna používala většina věřících lidí na Ukrajině starý juliánský kalendář, a proto jejich svátky začínaly 6. ledna a pokračovaly poté prakticky celý měsíc (20 dní) až do svátku sv. Křtitele. Svatá večeře a rozbalování dárků (obdoba našeho Štědrého dne) zde připadala právě na 6. ledna, avšak pravý Svatý večer probíhal až 13. ledna (říkávalo se mu „Melančin“ a tradičně se během něj zpívaly písně podobné koledám, tzv. „štědrivky“ a připravovala se druhá, méně bohatá, „Svatá večeře“). Na 14. ledna připadal svátek svatého Vasyľa (neboli ukrajinský příchod Nového roku, kterému se běžně říkalo „starý nový rok“ a lidé se mohly těšit na tradiční zabijačku). Vánoční svátky poté končívaly až 19 ledna svátkem svatého Jana Křtitele („Ivana Chrestyteľa“), který připomínal Ježíšův křest v řece Jordán a to tak, že se v kostelech či na březích řek ve velkém světila voda a věřící Ukrajinci si ji odnášeli domů, kde je měla chránit před různými nemocemi (proto se celý rok pečlivě uchovávala a používala jen v nouzi). Kromě svěcení, se vody využívala i ke koupelím, takže šlo o jakýsi neoficiální svátek všech otužilců, kdy se stovky odvážlivců vrhali do ledové vody (např. i bývalý prezident Juščenko a další vládní představitelé se koupávali v Dněpru u Kyjeva). Dnes je však už na Ukrajině všechno jinak. Vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu se Ukrajina rozhodla co nejvíce distancovat od všeho, co nějak souvisí s Ruskem, a to včetně klasických pravoslavných zvyků a juliánského kalendáře. Proto byl 1.února 2023 Ukrajinskou řeckokatolickou církví oficiálně oznámen přechod na novojuliánský kalendář, který začal platit 1. září. Následně byla tato změna zakotvena i v zákoně a od té doby se hlavní ukrajinský vánoční svátek nově slaví již 25. prosince.
KDO NOSÍ DÁRKY: Dárky zde dětem na pokyn komunistické strany nosíval ruský Děda Mráz se svou pomocnicí krásnou Sněhurkou. Ale vzhledem ke komplikovaným vztahům mezi Rusy a Ukrajinci a slábnoucímu vlivu SSSR zde postupně získával čím sál tím silnější postavení spíše sv. Mikuláš. Ten chodí po kraji v noci z 18. na 19.prosince a dle legendy obdarovává hodné děti dárky a sladkostmi. Ty nejčastěji zanechává pod polštářem jejich postelí či přímo před vchody do domů. Momentálně jde již o hlavní a prakticky jedinou nadpřirozenou postavu ukrajinských Vánoc, neboť další byly z povědomí lidí i běžných tradic vymýceny.
VÝZDOBA: Ukrajinci s oblibou vytvářejí složité, někdy i živé Betlémy, nebo alespoň jesličky v životní velikosti. Takové betlémy můžeme nalézt v hojné míře především na veřejných místech, před kostely či přímo v jejich interiéru. Ukrajinci také rádi zdobí stromeček, avšak obyvatelé západní Ukrajiny místo běžného jehličnatého stromku používají „Didukh“, svazek pšenice nebo žita, zajišťující majitelům prosperitu po celý další rok. Mezi nejbizarnější vánoční dekorační zvyky patří na Ukrajině zvyk zdobit vánoční stromek umělou pavučinou a umělými pavouky. Běžnějšími ozdobami jsou poté klasické ukrajinské vzory vyšívané nebo tištěné na látce a také jablka a ořechy, které prý po zavěšení na stromeček přinášejí zdraví, krásu, rodinné štěstí a nové potomky. Mezi dekorační prvky by se s trochou nadsázky dal zařadit i takzvaný „vertep“. Jde o lidové divadlo spojené s koledou předvádějící především příběh Ježíškova narozeni, ale i další veselé příběhy ze života a různé legrácky. Hlavním symbolem i rekvizitou těchto představení je právě „vertep“, což je ukrajinský pojem pro jesličky a herci (většinou z řad mládeže) se během nich převlékají například za pastýře, Tři krále, anděly, krále Heroda, čerty, smrtku a řadu komických postav (např. sedlák, dědek, baba a tradičně nejlegračnější záporožský Kozák). Po představení se koleduje po domech i na ulici, případně také v hospodách, na tržištích a v obchodech (během těchto koled se zpívá, tančí a přeje vše dobré). Jako odměnu za tato představení a koledu dostávají jejich účastníci drobné dárky, cukroví, ovoce nebo peníze (dospělí i sklenici vína nebo něčeho ostřejšího).
VÁNOČNÍ POKRMY: Svatá Večeře se na Ukrajině vyznačuje tím, že je velmi bohatá a je při ní prostřeno i pro náhodného poutníka (pokud nepřijde, jeho porce zůstane duchům předků-těm se někdy po hlavní večeři prostírá i samostatná druhá hostina, a to hlavně s dezerty). Podle tradic by mělo být prostřeno vždy pro sudý počet osob a hostina by měla obsahovat nejméně 12 tradičních pokrmů. Hlavní a první z nich je „kuťa“ (nebo „kutia“). Je to sladká varianta českého kuby, která se připravuje z pšenice nebo krupek, rýže, máku, medu, ořechů a rozinek. Mezi dalšími chody nesmí chybět neslazený odvar ze sušeného ovoce („uzvar“), boršč z červené řepy nebo zelňačka (obojí bez masa), malé žemle „pampušky“, pirohy s hrachem a fazolemi, hrách, brambory, studená i smažená ryba, a holubce (zelné závitky plněné rýží). Podávají se také lívance, salát, pirožky a houby, přičemž každý stolující by měl ochutnat všech dvanáct jídel a na jeho talíři by nemělo nic zůstat, aby se všichni ve zdraví dočkali dalšího Svatého večera. Takováto večeře hraničící c s hostinou trvá často i několik hodin.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Během sovětské diktatury nemohly být Vánoce na Ukrajině oficiálně slaveny. Tradiční Vánoce se na ukrajinské území vrátily opět až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Do oslav ukrajinských Vánoc se propisuje také řada pohanských tradic. V den Svaté večeře, by se podle zvyklostí měl například držet půst, celý den chystat jen svatou večeři a ráno vstávat velmi brzy, aby pak lidé během dalšího roku nikdy nezaspali. Také by se měli umývat ledovou vodou, do které předtím hodili stříbrnou minci, což jim má zajistit dobré zdraví a svěžest. Hádky, trestání dětí půjčování peněz a věšení prádla je během Vánoc na Ukrajině zcela zapovězené, neboť by prý přinášelo problémy po celý další rok. Ukrajinci si o svátcích také schovávají rybí šupiny, na rozdíl od nás, kteří to však děláme pro peníze, oni je zavěšují v červeném pytlíku nad dveřmi, aby jim po celý rok přinášely do domácnosti lásku. Další zajímavou tradicí je umisťování otýpky slámy pod bílý ubrusem na svátečním stole. Tento zvyk má přinášet bohatství a také je možné z něj věštit budoucnost. Především mladé dívky si z ní po večeři tahají jedno stéblo, které pokud bude zelené a dlouhé, symbolizuje jim brzké vdavky (ty symbolizuje i to, když dívky položí během večeře na zem kousky ryby a pes s ní jako první právě tu jejich). Během večeře se také pod stůl pokládá nějaký železný předmět (např. sekera), na kterou si mají při jídle všichni na chvíli položit nohy, aby je měli silné a zdravé. Po večeři nakonec hospodyňky seberou všechny lžíce, svážou je a nechávají přes noc neumyté, aby rodina zůstala v dalším roce pohromadě. Po Svaté večeři je dalším ukrajinským zvykem chodit koledovat (chodí hlavně malé děti, převážně chlapci, kteří jako první navštěvují svého kmotra a kmotru). Další zajímavostí je, že Ukrajinci se během Vánoc přestávají zdravit „Dobrý den“, ale používají „Chrystos narodyvsja!“ (narodil se Kristus) a odpovídají si „Slavimo Joho!“ (oslavujme ho).
VÁNOČN RECEPT: Dezert Kutia
Ingredience: hrnek krup, ořechy (vlašské, lískové, mandle apod.), sušené ovoce (rozinky, meruňky, fíky…), mletý mák, med, máslo.
Postup: Kroupy uvaříme do měkka, cca ½ hodiny, ořechy spaříme nebo lehce orestujeme na másle. Ořechy tak krásně změknou a lze je pohodlně nakrájet či nasekat na drobné kousky. Do kastrolu přidáme mák, nakrájené kandované ovoce, ořechy, med, vše dle chuti, podlijeme vodou a chvíli mícháme. Přidáme uvařené kroupy a necháme vychladnout. Kuťa je pak dobrá teplá i studená.
ZDROJE:
https://www.ukrajinci.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
