Článek
Stála jsem na hřišti a dívala se, jak si blonďatá holčička hraje s kamarády. Smála se, byla spokojená, ale přesto jsem zaslechla, jak si babička jiné holčičky dovolila podotknout, že „to dítě je chudák“ - a to jen proto, že žije s dvěma mámami. Tohle přesvědčení jsem ale nezaslechla pouze na dětském hřišti. Na podobnou zášť vůči homosexuálním rodičům narážím také v online prostředí.
Ačkoliv naši rodinu tvořím já, manžel a dvě děti, tohle téma se lehce dotýká i mě. Mezi blízkými kamarádkami mám totiž hned tři páry, které bravurně vychovávají děti se svou přítelkyní. Nerada pak slýchám, že děti v takových rodinách musí být fakt chudáci.
Vězte, že ani jedno z těch dětí, které znám, nevypadá nešťastně a nikdy jsem je neslyšela říkat, že se za své dvě mámy stydí. Naopak, děti jsou veselé, žijí běžný život, jezdí na společné výlety, tráví spolu čas a působí sebejistě, což je přesně to, co bychom přáli každému dítěti.
Přesto se i dnes najdou lidé, kteří tvrdí, že dětem z takzvaných duhových rodin chybí mužský nebo ženský vzor, a proto prý nemohou vyrůstat tak, jak by měli. Děti prý budou šikanované, protože spolužáci budou poukazovat na jinakost oproti „klasické“ rodině, kterou tvoří žena, muž a děti.
Je takový odsuzující pohled oprávněný, nebo si jen hledáme důvod pro to, abychom mohli někoho soudit?
Dlouholeté výzkumy
Dlouhodobé výzkumy z USA i Evropy - od americké studie National Longitudinal Lesbian Family Study, která sleduje děti už od roku 1986, až po italský výzkum z roku 2020, všechny ukazují to stejné. Děti vyrůstající s dvěma matkami nebo otci, mají psychické i sociální zdraví srovnatelné se svými vrstevníky.
K italské studii z roku 2020 se vyjádřil Michal Pitoňák, výzkumník Národního ústavu duševního zdraví a zakladatel vědeckého spolku Queer Geography.
Děti leseb počatých procesem umělého oplodnění a děti gayů pocházející od náhradních matek nevykazovaly o nic větší psychologické potíže než děti vychovávané páry heterosexuálními, ale dokonce se jim dařilo lépe než u rodičů vychovávaných heterosexuálními páry.
Na druhé straně, odpůrci stejnopohlavního rodičovství rádi citují některé starší studie - třeba tu od sociologa Marka Regneruse, která tvrdila, že dětem to v duhových rodinách nesvědčí. Odborníci tyto studie ale kritizují pro chybnou metodiku a zkreslená data, což nakonec uznal i sám autor studie.
Závěrem
Nezáleží na tom, zda dítě vychovávají heterosexuální nebo homosexuální páry. Pro dítě je klíčové, zda vyrůstá v harmonickém a láskyplném prostředí. Proč pořád tolik lidí nadává na stejnopohlavní rodičovství místo toho, abyřešili zajímali o to, jestli se dítě v dané rodině cítí milované?
Pokud se příště někdo na hřišti znovu zamračí a opovržlivě zašeptá „chudák dítě“, možná by si ten člověk měl zamést před vlastním prahem nebo se podívat alespoň na to, jak šťastně to dítě skáče po prolézačkách a zamyslet se nad tím, co vlastně dělá rodinu rodinou. Je to láska, bezpečí, důvěra a harmonické prostředí.
Zdroje: Sancedetem.cz, ct24.ceskatelevize.cz, Jsmefer.cz
