Emil Filla přežil Buchenwald, osudným se mu stal sedmý infarkt

Všestranně nadaný umělec se věnoval malířství a sochařství, byl kurátorem, ilustrátorem, ale také učitelem. Narodil se 4. dubna 1882 v Chropyni a dětství prožil v Brně, kde vystudoval obchodní školu. Po studiích nastoupil na pozici úředníka pojišťovny, ale protože velmi brzy zjistil, že ho tato práce nebaví, sbalil se a odjel do Prahy. K práci úředníka se v průběhu života vrátil ještě několikrát, ale stejně jako v Brně v ní nikdy nesetrval dlouho.

V Praze mezi lety 1903 až 1906 studoval Akademii výtvarných umění, ale konvenční výuka ho od studií odradila. Rozhodl se s několika dalšími spolužáky ze školy odejít a pustil se do hledání nového a modernějšího směru, kterým by se mohl vydat.

První inspirací pro Fillu byl norský malíř a grafik Edvard Munch, který v Praze vystavoval svá díla v roce 1905. O dva roky později se Filla pustil do výstav s uměleckou skupinou Osma, jejíž byl členem, a po dalších dvou letech se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Postupně začínal především s tvorbou čistě kubistických děl a v oblasti malířství i sochařství ho ovlivnil Pablo Picasso a Georges Braque.

Emil Filla se v necelých 30 letech roku 1913 oženil s malířkou Hanou Krejčí, která, jen pro zajímavost, byla sestrou hudebního skladatele Iši Krejčího. Manželství bylo bezdětné, ale Hana svého muže obdivovala a podporovala jej celý život.

Aby Filla poznal výtvarné umění i v jiných koutech světa, zejména před první světovou válkou často cestoval do zemí jako je Francie, Itálie a Německo. V roce 1914 žil se svou ženou v Paříži, ale protože jakožto rakouským občanům jim nebyl umožněn azyl ve Francii, odjeli spolu do neutrální Belgie. Spolupracoval s tzv. českou Maffií, která byla během první světové války hlavním orgánem českého domácího odboje. Ten řídil zpravodajskou a konspirační činnost a udržoval spojení se zahraniční sekcí. Po válce se Filla vrátil do Československa a zde jeho hlavní náplní bylo opět malování, především zátiší.

Ve druhé polovině třicátých let se Filla aktivně podílel na akcích varujících před rostoucí hrozbou nacismu. V první den propuknutí druhé světové války byl Filla zatčen gestapem a spolu s dalšími osobnostmi byl vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V koncentračních táborech prodělal šest infarktů a ačkoliv přežil, odnesl si z nich podlomené zdraví. Toto období se odrazilo i v jeho tvorbě. V koncentračních táborech napsal řadu textů, mezi kterými bylo i několik básní.

Po druhé světové válce působil jako profesor pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové a jeho ateliérem prošlo čtyřicet malířů. Jako vysokoškolský pedagog vstoupil do KSČ a protože komunistický režim odmítal výtvarnou modernu, Fillovo dílo bylo potlačováno.

Přesto, že mimořádně nadaný Emil Filla zemřel 6. října 1953 na svůj sedmý infarkt, jeho umělecký odkaz žije dál. Jeho díla se stále objevují v aukcích a sběratelé jsou ochotni za ně zaplatit miliony korun. V roce 2022 byl vydražen obraz Zátiší s černou kytarou a ovocem (1932) za 19 220 000 Kč a stal se tak absolutní hvězdou aukce.

Pokud byste se, jako já, vydali na Ořechovku, v Lomené ulici byste objevili třípodlažní dvojvilu, která byla ve stylu moderny navržena v letech 1922 až 1924 pro profesora Františka Krejčího a jeho zetě Emila Fillu. Na fasádě nechybí Fillova busta z roku 1926 a nápis „Zde žil a tvořil Emil Filla“. V porovnání s ostatními vilami ze stejné doby na Ořechovce ta Fillova docela vyčnívá.

Zdroje:

Použitá hesla z české Wikipedie: Emil Filla, Hana Fillová, Dvojdům pro Emila Fillu a Františka Krejčího.