Energetičtí upíři lační po empatii. Bohužel na váš úkor

Také se s nimi setkáváte? Já ano, ale naštěstí ne často. Pamatuji ovšem časy, kdy tomu bylo jinak. Čemu vděčím za aktuální stav s minimem energetických upírů v mém okolí? Víte, řekla bych, že v porovnání s minulostí okolo sebe v současnosti nemám o tolik méně lidí, kteří umí vysávat energii, ale myslím si, že jsem si na ně jednoduše zvykla. Vycvičili si mě tak, že mě nechávají částečně chladnou, snažím se je brát s nadhledem i pochopením a díky tomu je už nepovažuji za tak extrémní vysavače energie jako dříve.

Vlastnosti druhých, které z vás vysávají energii, se mohou lišit člověk od člověka, protože každého jedince na chování druhých unavuje něco jiného. Vězte, že se najdou i takoví lidé, kteří si s vlastnostmi vysavačů energie hlavu nelámou, protože si jedou oblíbenou a geniální strategii „jedním uchem sem a druhým ven“. A dobře dělají! Ve finále jsou to totiž oni, kdo zůstanou plni energie. O tyto pohodáře už v následujícím textu nezavadím. Energetičtí upíři se beztak nejčastěji přisávají na empatičtější lidi, kteří jsou ochotni na sebe nechat nahrnout mnohdy malicherné starosti ostatních. Jsou si moc dobře vědomi skutečnosti, že u citlivých a vnímavých lidí najdou přesně to, co potřebují. A že je to na jejich úkor? To už je přeci vedlejší.

Uvedu výčet několika situací a vlastností, které mě napadají jakožto důvody vysávající energii.

Ať se snažím, jak se snažím, nemůžu se ubránit pocitu, že energetičtí upíři žijí tak trochu v omylu. Mají za to, že jsou středobodem vesmíru, ale ve skutečnosti bych je mohla s trochou nadsázky přirovnat k jakési planetce, která čas od času způsobí zatmění Slunce. Vážně si myslí, že starosti mají jen oni? Vždyť ostatní lidi také jistě něco trápí a byli by rádi, kdyby je druhá strana občas vyslechla. Jenže to by se právě musela naučit naslouchat, což je pro někoho nepřekonatelný problém.

Pevně doufám, že to zažíváte jen zřídkakdy, ale právě z takového setkání odcházíte obvykle s hlavou o velikosti pátracího balónu. Dotyčného jste si vyslechli a kromě toho, že jste zjistili, že jeho denním chlebem je řešení malicherností, domů odcházíte unavení, bez energie a radosti. Za celou dobu jste se nedostali ke slovu, a pokud náhodou ano, váš kamarád, známý či kolega hrající roli energetického upíra, okamžitě přehodil výhybku na svou osobu a začal zase znovu, jako otravný flašinet, který hraje stále dokola tu stejnou písničku. Jste-li tak šťastní, že si dotyčný vyslechl i vaše starosti a radosti, můžete si pogratulovat. Funguje oboustranné porozumění, souzníte a v tomto případě pravděpodobně nemáte co dočinění s energetickým upírem.

Zkusili jste se zamyslet nad touto neatraktivní možností? Ač si to sice nerada přiznávám, uvědomuji si, že pro někoho mohu být i já energetickým upírem přesto, že se snažím ctít heslo „nedělej jiným to, co nechceš, aby oni dělali tobě“. Je to minimum, které mohu pro dobro věci udělat, ale jak jsem už zmínila, každého člověka mohou vysávat jiné vlastnosti druhých, které si sami nemusíte vůbec uvědomovat.

Bylo by super, kdyby na energetické upíry zabral amulet s česnekem, jenže takhle to bohužel nefunguje a zbývají tedy racionálnější řešení. Abyste měli klid a nemuseli jste se zaobírat starostmi ostatních, aniž by si vás také vyslechli, s vysavačem energie se můžete přestat bavit. Toto řešení je sice možné, ale pokud vás vysává nadřízený nebo blízký rodinný člen, kterého přes všechna negativa milujete a berete ho se vším všudy takového, jaký je, vyhnete se mu pouze stěží. Navíc, vyhýbání není cílem. Pokud se nechceme nebo nemůžeme od vysavače energie úplně odstřihnout, jako obranu bych volila nadhled, toleranci a uvědomění, že každý, včetně nás, má své lepší i horší vlastnosti. To by naše pocity ze setkání s energetickým upírem mohlo alespoň trochu zmírnit.

K energetickým upírům se doporučuje být asertivní. Lze na ně aplikovat také metodu tzv. nenásilné komunikace, kterou v šedesátých letech dvacátého století vytvořil americký psycholog Marshall Rosenberg. Tato metoda by měla pomoct řešit konflikty mezi lidmi na základě identifikace svých potřeb a potřeb druhých. Podle Rosenberga byste se měli zaměřit na následující čtyři složky nenásilné komunikace.

Myslím si, že každý si někdy potřebuje postěžovat nebo sdílet své dojmy, ať už jsou jakékoliv. Podle mého názoru je to naprosto v pořádku, ale vážně bychom měli myslet na to, že většina lidí nechce být jen v roli empatického posluchače.

Nezapomínejme na to, že ačkoliv si připadáme jakkoliv dokonalí, i my můžeme být pro ostatní jedince energetickými upíry díky vlastnostem, které mohou někoho jiného vysávat.

Zdroje: