Jižní Čechy jinak: místo výletů hlína za nehty a úplně jiný druh odpočinku

Víkendový pobyt bychom jindy rozplánovali tak, abychom toho stihli co nejvíc – kus přírody, památky, rozhledny nebo zajímavá muzea v okolí. Tentokrát jsme ale místo výletů převážně seděli u stolu, tvořili z keramiky, byli upatlaní od barviček… a přesto spokojení.

Na víkend v jihočeské vesničce Děbolín, která se nachází čtyři kilometry od Jindřichova Hradce, jsme se těšili od Vánoc. Pod stromečkem jsme totiž našli pobytový voucher, který sliboval něco trochu jiného, než na co jsme zvyklí.

Do penzionu jsme dorazili večer. Stihli jsme se jen ubytovat, navečeřet, uložit děti ke spánku a na chvíli si sednout ve společenské místnosti. To hlavní nás čekalo až druhý den.

Po snídani, kterou jsme si sami připravili, jsme se vydali o patro níž. Tam už na nás čekal prostor plný barev, keramiky a možností. Každý si mohl v proskleném obchůdku vybrat hotový výrobek k domalování, nebo si zkusit vytvořit něco vlastního z hlíny.

Děti měly jasno během několika vteřin. Nabraly spoustu keramických věcí (od květníku až po velikou želvu), a nelenily. Sotva jsem se stačila rozkoukat, už seděly u stolu s barvičkami a štětci. My dospělí jsme se k nim přidali záhy.

Celý den jsme měli co dělat. Jediné, na co jsme se soustředili, byl výběr těch správných barviček a přemýšlení o tom, jak výrobek namalovat, aby byl pěkný. A když nakonec úplně pěkný nebyl, vlastně to vůbec nevadilo. Znáte to - člověk má občas velké umělecké plány a výsledek tříhodinového snažení připomíná výtvor dítěte ze školky. Šlo ale hlavně o radost z tvoření. A tu tenhle pobyt splnil do puntíku.

Po několika hodinách malování a pauze jsem si večer do rukou vzala hlínu a uplácala vzpomínkovou misku ve tvaru sluníčka. Děti pro změnu modelovaly hrníčky. Fotku těchto výtvorů bohužel nemám - momentálně čekají na výpal v keramické dílně. Přidávám tedy alespoň to, co jsme si stihli nabarvit. A teď už jen přemýšlíme, kam to doma vystavíme a koho našimi výtvory podarujeme.

Byl to pohodový víkend. Na chvíli jsme se zastavili, vypustili starosti a dokonale se zrelaxovali. O dětech jsme skoro nevěděli. Z pobytu byly tak nadšené, že si v neděli samy nastavily budík na 6:30, aby ještě stihly barvit, než budeme muset odjet domů. A to asi mluví za všechno. Co víc si přát, než spokojenost všech zúčastněných?

Kreativně-barevný víkend byl bezva a v budoucnu nějaký podobný rádi zopakujeme.