Článek
V překrásné metropoli Hané, historickém a univerzitním městě Olomouci, jsem strávila několik skvělých studentských let. Město jsem si zamilovala, pojí mě k němu spousta vzpomínek a dodnes se sem ráda vracím, třeba na setkání u tradičních vánočních punčů. Se spolužáky jsme často posedávali před dominantou olomouckého Horního náměstí, u které se mimo jiné rádi fotografují novomanželé po svatebních obřadech na olomoucké radnici a já bych tomuto výjimečnému sousoší ráda věnovala následující řádky.
Sloup Nejsvětější Trojice
Přestože se Olomouc může pochlubit spoustou historických památek, tou jednoznačně nejvýznamnější je barokní Sloup Nejsvětější Trojice, odhalený 9. září 1754, jehož vysvěcení se zúčastnila dokonce Marie Terezie se svým manželem. Součástí výjimečné stavby je 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, sousoší Nanebevzetí Panny Marie a na vrcholu sousoší Nejsvětější Trojice. Na vzniku stavby se podíleli místní umělci a občané Olomouce na ni byli právem pyšní. Roku 2000 se sloup dočkal zařazení na seznam památek UNESCO.
Nepřehlédnutelné a okázalé sousoší tvoří tři patra a součástí je také malá kaple ve spodní části sloupu. Sloup vznikal mezi lety 1716 až 1754, měl oslavovat katolickou církev a víru, ale připomíná také morovou epidemii, která Moravu svírala v letech 1714 až 1716. Symbolem vděku za její ukončení měl být původně Mariánský sloup na přilehlém Dolním náměstí, jenže staviteli Václavu Renderovi, který byl architektem a sochařem, nepřipadal dostatečně honosný. Na základě toho přišel s výjimečným projektem na Sloup Nejsvětější Trojice, jak jej známe dnes.
Úmrtí a podlomené zdraví. Několik sochařů se hotové stavby nedočkalo
Ačkoliv Václav Render vytvořil s dalšími umělci jedinečné dílo o výšce 35 metrů, jejího odhalení se nedožil. Stihl postavit pouze první patro, poté bohužel zemřel. Na dostavbu sloupu byl věnován veškerý majetek, který po sobě Render zanechal a ještě za jeho života jej k tomuto účelu odkázal. Pomyslnou štafetu ve stavbě převzali František Thoneck, Jan Václav Rokický a Augustin Scholtz. Ani tito stavitelé se ovšem nedožili pohledu na hotovou stavbu, kterou nakonec dokončil Jan Ignác, syn Rokického. Se sochařskou výzdobou začal Filip Sattler a když zemřel, v práci pokračoval Ondřej Zahner, který před smrtí stihl v průběhu sedmi let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. Zlatníkovi Šimonovi Forstnerovi vděčíme za pozlacenou měděnou sochu Nejsvětější Trojice a také za sochu Nanebevzetí Panny Marie. Forstner sice nešel ve smutných šlépějích svých předchůdců, ale kvůli používaným toxickým sloučeninám rtuti bylo výsledkem zcela podlomené zdraví.
Sloup zasáhla děla pruské armády
Když za čtyři roky po vysvěcení Sloupu Nejsvětější Trojice Olomouc obléhala pruská armáda a koule z jejich děl se několikrát trefily do významné olomoucké památky, občané u pruského generála vybojovali, aby armáda ušetřila alespoň významný sloup. Generál žádosti vyhověl a na tuto událost dodnes odkazuje replika dělové koule umístěná v dříku sloupu.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je aktuálně rekonstruován a úpravy jsou plánovány minimálně do roku 2026.
Zdroje: