Článek
Nevolnosti na cestách s dětmi v autě jsou naší rodině důvěrně známé. Když bylo Adélce okolo jednoho roku, vyrazili jsme k prarodičům na Moravu po dálnici D1.
Vesnice, serpentiny a kopce
Cesta trvala asi čtyři hodiny, doprovázely nás na ní kolony a navigace nám doporučila objízdnou trasu, kterou jsme využili s vidinou dřívějšího dojezdu k babičce a dědovi. Jak se ovšem ukázalo, alternativní trasa nebyla vůbec dobrou volbou. Cesta přes vesnice, serpentiny a kopce byla nekonečná, brzy mě začal polévat studený pot a žaludek jsem měla jako na vodě. Seděla jsem na sedadle spolujezdce a protože nevolnost jsem už nemohla vydržet, požádala jsem manžela, aby zastavil.
Vystoupila jsem z auta, šla jsem se vydýchat mezi pole a pak jsme pokračovali dál. Věřili jsme, že cestu k prarodičům dojedeme bez problémů, ale po několika minutách nás vzadu překvapila zvracející dcera, které tato trasa evidentně také nepřišla vhod. Asi je jasné, že po příjezdu nás čekalo čištění auta a všech záhybů autosedačky. Co vám budu povídat, žůžo, dobrodrůžo. Taky to znáte?
Situace se s věkem postupně zlepšuje
S nevolností dcery v autě jsme se od té doby potýkali skoro každou cestu. Kinedryl na delších cestách byl samozřejmostí, stejně tak, jako igelitový pytlík pro případ silné nevolnosti, která by mohla vést až ke zvracení. Když dcera jela na školní výlet, paní učitelky jsem upozorňovala, že jí bývá zle a tyto děti byly zpravidla posazovány na předních sedadlech.
Dceři bude osm let, během té doby se situace trochu zlepšila a už si vystačíme pouze se zázvorovými lízátky, která jsem vyzkoušela i sama na sobě a v serpentinách mi po nich bylo doopravdy snesitelněji.
Zázvorová lízátka v našem autě nesmí chybět.
Co způsobuje nevolnost v autě?
Nekomfortnímu stavu způsobenému přemístěním těla z místa na místo jinak než chůzí, se říká kinetóza. Chůze je přirozená a tělo proto nemá problém s interpretací tohoto pohybu. Jenže jak si má tělo vysvětlit, že zrakové vjemy se nemění (typickým příkladem je koukání do mobilu, čtení knihy nebo pohled ze zadního sedadla na přední sedadlo řidiče), ale tělo přesto mění polohu?
Pokud je už centrum pro vyhodnocování přicházejících vjemů na konkrétní situaci zvyklé, obvykle nepřichází žádná negativní reakce, ale v opačném případě je centrální nervový systém zmatený a mohou se dostavit nepříjemné reakce, jakými je právě nevolnost či zvracení.
Jak nevolnostem v autě předcházet?
Následující tipy mohou pomoct překonat nepříjemné pocity na cestách autem.
- pomalá a plynulá jízda,
- upřednostnění rovných úseků,
- častější přestávky,
- místo čtení nebo sledování mobilu poslech písniček, povídání si, sledování krajiny, apod.,
- usazení dítěte v autosedačce na přední sedačku.
Myslím si, že kromě výše uvedeného může pomoct i to, že jakožto rodiče zůstaneme pozitivní a nepřiživujeme obavy dětí například následujícími slovy.
Ajéje, to zase bude cesta. Snad to zvládneš.
Raději budeme doma
Ještě donedávna jsme delší cesty hodně zvažovali a spíše jsme se jim vyhýbali. Často jsme odmítli známé, kteří přišli s nabídkou, abychom s nimi v zimě jeli do Alp nebo v létě do Chorvatska. Dovolená by byla určitě bezvadná, ale jednoduše nám to nestálo za nepříjemnosti způsobené dlouhou cestou v autě kvůli dovolené, kterou si můžeme odpustit. I tříhodinová cesta autem s dětmi, ať už s nevolnostmi nebo bez nich, mi občas přijde příliš dlouhá.
Věřím, že se nám díky mírnějším nevolnostem a také vyššímu věku dětí blýská na lepší časy, kdy se nebudeme bránit ani delším cestovatelským zážitkům.
