Hlavní obsah
Lidé a společnost

Šikmý kostel v Karviné má větší sklon než věž v Pise. Zavinila ho těžba uhlí

Foto: Hellooo, CC0, via Wikimedia Commons

Kostelu sv. Petra z Alkantary v Karviné, v městské části Doly, hrozilo zbourání.

Starou Karvinou, která bývala díky těžbě černého uhlí velkým a rozvojovým městem, nám dnes připomíná pouze šikmý kostel. Většina původních budov totiž musela být vlivem poddolování srovnána se zemí.

Článek

Na východě České republiky, v oblasti ovlivněné důlní činností, se nachází nejšikmější český kostel, zasvěcený sv. Petru z Alkantary. Je chráněn jako kulturní památka, a pokud byste ji chtěli vidět zblízka na vlastní oči, vaše cesta povede do Karviné, do městské části Doly. Ta dříve bývala samostatným městem čítajícím více než dvacet tisíc obyvatel.

Průmyslový boom, ale i zkáza

Protože trpká historie šikmého kostela a těžba černého uhlí spolu úzce souvisí, něco si o ní povíme. V oblasti staré Karviné původně žilo okolo 600 obyvatel a ještě na počátku 19. století bývala zemědělskou obcí. Lidé zde chovali především ovce, jejichž kvalitní vlna přinášela vysoké zisky. Na konci 19. století do staré Karviné začala přicházet spousta lidí za prací s lákavými výdělky v dolech, díky čemuž se počet obyvatel výrazně zvýšil. Ve 30. letech 20. století žilo v Karviné 22 tisíc obyvatel.

Oblast zažívala průmyslový boom. Ten na jedné straně přinesl prosperitu, jenže na druhé straně se krajina vlivem poddolování začala výrazně měnit. Terén klesal, některé domy začínaly mít praskliny a řešení bylo nevyhnutelné. Po konci 2. světové války bylo rozhodnuto o sloučení Karvinné (pozn. autorky: dvě „n“ nejsou chyba, ale záměr. Název se tak dříve skutečně psal), Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého Města do jednoho celku s názvem Karviná, který byl založen v roce 1949. Zástavba staré Karviné byla obětována těžbě a obyvatelstvo přesídleno. Někteří obyvatelé změnu uvítali.

Česká Pisa

Kostel, kterému se dnes říká také česká Pisa, byl postaven roku 1736 na místě, kde původně stával dřevěný kostel svatého Martina. Protože kostelů zasvěcených sv. Martinovi bylo v Těšínském Slezsku dost, patronem nového kostela, který byl vysvěcen teprve v roce 1759, se stal sv. Petr z Alkantary. A jak je to tedy s tím jeho náklonem?

Kostel se pomalu začal naklánět, když se pod ním roku 1854 začalo těžit uhlí. Půda poklesla o 37 metrů a stavba se naklonila o 6,8° jižním směrem. Jen pro zajímavost, sklon šikmé věže v Pise je 5,5°. Není divu, že kostelu po poddolování a následném náklonu hrozilo zřícení. Ještě na počátku 90. let minulého století byl určen k demolici, a pokud by v letech 1994-1995 neproběhla velká oprava a zajištění stavby, dnes bych o šikmém kostelu mohla psát pouze v minulém čase, což by byla velká škoda. V současnosti se v kostele konají každou neděli bohoslužby a dokonce je možné domluvit prohlídku s výkladem.

Šikmý kostel dříve znali spíše místní

Kostel sv. Petra z Alkantary se větší popularity dočkal teprve po vzniku trojdílné a oblíbené románové kroniky ztraceného města od spisovatelky Karin Lednické, která pojednává o skutečných událostech a osudech lidí mezi lety 1894-1921.

O to, aby byla zachována historická hodnota staré Karviné, usiluje spolek nadšenců s názvem Stará Karviná. Kromě toho, že se angažuje v pořádání různých akcí, které mají připomenout a uchovat historii regionu, se rovněž věnuje údržbě.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz