Jak vypadají největší krabi na světě? Ohromí vás svou velikostí i silou

Velekrab japonský (Macrocheira kaempferi) je největším žijícím krabem na světě. Velikostí se někdy přirovnává k malému osobnímu automobilu – jeho nohy mají rozpětí téměř 4 metry, délka těla se pohybuje kolem 40 centimetrů a váha se může vyšplhat na 20 kilogramů. Vyskytuje se u pobřeží Japonska, především v okolí ostrovů Honšú a Kjúšú, kde běžně obývá vody v hloubce od 50 do 300 metrů (ačkoli už byli nalezeni i jedinci žijící 600 metrů pod hladinou).

Navzdory robustnímu vzrůstu se velekrab japonský živí převážně řasami a uhynulými živočichy, proto je označován spíše za mrchožrouta než za aktivního lovce. Před predátory ho chrání jak jeho velikost, tak tvrdý krunýř. Do jisté míry ale ovládá také schopnost regenerace, takže pokud přijde o některé končetiny, znovu mu dorostou.

Přestože se jedná o vodního živočicha, neumí plavat. Svýma dlouhýma nohama se pomalu pohybuje po nerovném terénu mořského dna. Dlouhé cesty podniká kvůli rozmnožování, kdy se musí přesunout do mělčích a teplejších vod, v nichž se vylíhnou jeho larvy. Samice dokáže naklást až 1,5 milionu vajíček, která do vylíhnutí nosí na břiše.

Dospělí jedinci se ve volné přírodě mohou dožít až 100 let. Kromě přirozených predátorů však musí čelit i největšímu nebezpečí ze všech – člověku. Japonci tyto kraby stále loví jako delikatesu, přestože jsou vyvíjeny snahy na jejich ochranu. Podle japonských zákonů se nesmí lovit od ledna do dubna, tedy v období páření.

Guinessova kniha rekordů obsahuje v tomto ohledu dojemný příběh o velekrabovi, kterého před smrtí na rybím trhu zachránil Scott Blacker, zástupce akvária Sea Life v Anglii. Obří korýš dostal přezdívku Big Daddy po profesionálním wrestlerovi z 20. století a Scott si ho oblíbil natolik, že byl pro něj jako součást rodiny. S jeho laskavou péčí se krab dožil okolo 80 let, zemřel v roce 2016. Po smrti se stal držitelem dvou rekordů:

Pokud byste chtěli největšího kraba naší planety spatřit na vlastní oči, nemusíte kvůli tomu cestovat až do Japonska. V České republice je několik exponátů k vidění i ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Zatímco velekrab japonský vládne hlubinám, krab palmový (Birgus latro) tráví většinu života na pevnině tropických ostrovů v jihovýchodní Asii. S váhou okolo 4 kilogramů a rozpětím nohou až jeden metr je největším a nejtěžším suchozemským korýšem na světě.

Ačkoli dospělí jedinci žijí na souši, samice se musí vracet k moři, aby do něj mohly vypustit oplodněná vajíčka. Po vylíhnutí larvy v moři stráví několik týdnů, než jako mladí krabi vylezou na pevninu, kde pokračují ve svém vývoji. Na vzduchu dochází k přeměně žaber na jednoduché plíce, čímž ztrácejí schopnost dýchat pod vodou (uvádí se, že dospělci pod hladinou vydrží maximálně hodinu, než se utopí).

Zajímavostí je, že dokud jejich vnější schránka není dostatečně silná, chovají se jako tzv. krabi poustevníci – to znamená, že vyhledávají opuštěné lastury plžů, které používají pro svou ochranu do doby, než jim krunýř zesílí. Musí totiž odolat i případnému pádu ze stromů, po nichž dokážou vyšplhat až do výšky 6 metrů.

Říká se, že na palmách hledají kokosové ořechy, na nichž si rádi pochutnají. K rozlousknutí tvrdé skořápky jim pomáhají extrémně silná klepeta, která u nejtěžších krabů dokážou vyvinout stisk o síle 3300 newtonů (pro srovnání, stisk čelistí dospělého lva je cca 1300 newtonů). Přesto se jejich běžná strava skládá spíše z různých druhů ovoce, semen či mršin.

Díky adaptaci na život na souši se u nich vyvinula tykadla, jež používají jako čichový orgán. Pachové stopy zachytí prý stejně spolehlivě jako hmyz. Jelikož neustále po něčem slídí a přitahují je lesklé a třpytivé předměty, vysloužili si přezdívku „zlodějští krabi“.

Podobně jako velekrab japonský je i tento druh kraba považován za delikatesu, a proto je intenzivně loven. Zároveň ho ohrožuje také postupná ztráta přirozeného prostředí. Tyto faktory vedly k tomu, že je nyní klasifikován jako zranitelný druh. Jestliže se však nestane obětí lovců či predátorů, může se dožít okolo 60 let.

Několik jedinců však žije i u nás – od roku 2014 je do svého chovu zařadila například Zoologická zahrada ve Zlíně.

Velekrab japonský a krab palmový jsou více než jen přírodní kuriozity. Oba druhy jsou výsledkem milionů let evoluce a hrají důležitou roli v koloběhu živin a udržování rovnováhy ve svých biotopech. Pro člověka jsou naprosto neškodní, a pokud použijí svá obávaná klepeta, činí tak pouze v sebeobraně.

Pokud vás téma zaujalo, neváhejte se podělit o své názory v anketě nebo v diskuzi a sdílejte článek na sociálních sítích.

Zdroje: