Článek
Odpověď je jednoduchá – protože jsme národ hrdých řezníků amatérů a milovníků rituálů, při nichž se snoubí zručnost, pohostinnost a neochvějné přesvědčení, že „takhle se to dělalo vždycky“.
Kotel jako oltář
Každá správná zabijačka začíná kotlem, který v české domácnosti plní funkci jakéhosi pohanského oltáře. Je to místo, kde se schází rodina a sousedé, aby sledovali tajemný proces přeměny nevinného prasete na „delikatesy“. Nechybí ani oheň, což celou akci přibližuje středověké magii. Kotel symbolizuje spojení s tradicemi a taky jediné místo, kde se od rána legálně pije slivovice – „pro zahřátí“.
Prase jako národní hrdina
V zemi, kde je kapr vánoční celebritou, je prase hrdinou naší každodennosti. Češi jej vnímají jako oběť, která hrdinsky položí svůj život pro blaho lidstva – nebo alespoň pro dostatek tlačenky na příští týden. Zabijačka není jen o mase, je o oslavě prasete jako multifunkčního zařízení: sníme ho, co se do nás vejde, a ještě máme na půl roku zásoby sádla, protože přece „máslo je drahé“.
Společenská akce roku
Zabijačka je zřejmě jediný den v roce, kdy Češi nepočítají kalorie. Nabídka je pestrá: jitrnice, jelita, tlačenka, prdelačka – všechno, co by normálně způsobilo výčitky svědomí, se najednou stává kulturním dědictvím. A zatímco Francouzi pořádají ochutnávky vína a sýrů, Češi sedí v kuchyni a debatují, která jitrnice má správnou konzistenci. Každý má svou vlastní teorii, kterou vám rád vysvětlí mezi pátým a šestým panákem slivovice.
Vegetariáni, běžte stranou
Zabijačka je pro vegetariána něco jako hororový film promítaný v reálném čase. Rodinní příslušníci se snaží zachránit situaci slovy: „Dáme ti jen brambory a chleba s hořčicí,“ zatímco dotyčný vegetarián přemýšlí, proč vůbec přišel. Ale nebojte, Češi mají pochopení. Po sedmém panáku už si nikdo nevzpomene, že vůbec nejíte maso, a nabídnou vám aspoň kus tlačenky jako dezert.
Tradice, která přežije všechno
Ironií je, že zabijačka možná jednou přežije i samotné Čechy. Je to symbol našich kořenů, který odolává tlakům moderní doby a dietním trendům. Je to připomínka, že jsme schopni přežít nejen zimu, ale i nástrahy globalizace, a to díky kusu poctivého masa a litru domácí pálenky.
A tak, zatímco svět řeší veganské burgery a alternativy k masu, Češi dál hrdě pečou jelita a míchají prdelačku, protože někde hluboko uvnitř víme, že pravá pohoda začíná u kotle. A u dalšího panáku. Na zdraví, prasečí hrdino!
