Článek
Bulharsko v eurozóně: sen, který se stává realitou
Evropská komise v červnu potvrdila, že Bulharsko splnilo klíčová kritéria pro přijetí eura. Po letech fiskální disciplíny, stabilní měnové politiky a přísného sledování inflace je Sofie připravena. Cíl: zavést euro v roce 2025 nebo 2026.
To je přitom země, která byla ještě před 10 lety považována za outsidera. A dnes? Předbíhá nás. Česko, druhý nejbohatší stát bývalého východního bloku, zůstává mimo.
Česko a euro: příběh promarněných let
Zatímco Bulharsko euro aktivně chce, Česko už 20 let přešlapuje. Splnili jsme Maastrichtská kritéria opakovaně – ale bez politické vůle. Argumenty jsou stále stejné: „ztráta suverenity“, „přijdeme o měnovou politiku“, „musíme počkat“. Čekáme tak dlouho, že nás začínají předbíhat i ti, o kterých jsme si mysleli, že to nezvládnou.
Realita? Česká koruna není symbolem hrdosti. Je spíš symbolem nejistoty, kurzových výkyvů a ztracených příležitostí.
Co tím ztrácíme?
Podle dat České národní banky je česká ekonomika extrémně otevřená – export tvoří přes 70 % HDP. Přesto si dobrovolně necháváme devizové riziko, které by euro eliminovalo. Firmy musí zajišťovat kurzy, platit za finanční služby navíc, investoři zůstávají opatrní.
Ekonomové se shodují: odmítnutí eura není bez následků. Firmy přicházejí o konkurenceschopnost – platí za zajištění kurzového rizika, v průměru 1–2 % z hodnoty kontraktů. Stát přichází o důvěru investorů, kteří preferují stabilní měnové prostředí. Podle analýz by přijetí eura snížilo úrokové sazby, stabilizovalo investice a podpořilo dlouhodobý růst HDP o 0,5–1 % ročně.
A to nemluvíme o tom, že se vyhneme měnovým spekulacím a krizím typu „koruna během pandemie oslabila o 10 % za pár dní“.
A co běžní lidé? Cestování, e-shopy, úspory – všude přicházíme o drobné, které se v součtu mění v miliardy.
Bulharsko jede. My přibržďujeme
Nejde jen o měnu. Euro je vstupenka do hlubší integrace, větší důvěry a investiční stability. Země, které ho přijaly, neztratily kontrolu nad svým osudem. Naopak – často posílily.
Bulharsko to pochopilo. Přes všechny své problémy, politické i ekonomické, se rozhodlo jít směrem k jádru Evropy.
A Česko? Zase bude psát zprávu o tom, jak zatím nepřijme euro.
Možná je čas přestat se tvářit, že „ještě není správný čas“. Ten čas už tu byl. A odešel.
