Článek
Kvašená zelenina je přirozeným zdrojem vitamínu C, což se hodí zejména v období podzimu a zimy. Díky obsahu bakterií mléčného kvašení pozitivně ovlivňuje střevní mikroflóru, a tím podporuje i imunitní systém, který je v chladnějších měsících více zatížený.
Kysané zelí
Co je krátké kvašení neboli pickles
Zatímco tradiční kvašené zelí nebo okurky procházejí dlouhým procesem fermentace, pickles vzniká tzv. rychlým kvašením. Hotové je už během několika dnů a jeho výhodou je i pestrost – lze kombinovat různé druhy zeleniny podle chuti.
Pro přípravu je důležité použít vždy čerstvou a zdravou zeleninu bez známek plísně či hniloby. Hotové pickles se uchovává v chladu, ideálně v lednici, a spotřebuje se během několika týdnů.
Jakou zeleninu lze použít
Na fermentaci se hodí téměř jakákoli zelenina, zejména ta s vyšším obsahem sacharidů, které slouží jako potrava pro bakterie mléčného kvašení. Základem je zeleninu nakrájet nebo nakrouhat na tenké plátky.
Oblíbené jsou jednoduché kombinace, například bílé a červené zelí. Často se přidává také mrkev, cibule, celer, květák nebo brokolice. Zajímavé variace vznikají i spojením zelí s jablkem či červenou řepou – fantazii se meze nekladou.
Jednoduchý postup přípravy
Nejzákladnější způsob přípravy pickles je kvašení se solí. Například směs zelí, mrkve a cibule se smíchá se solí v poměru přibližně 20 g soli na 1 kg zeleniny.
Zelenina se důkladně promíchá, nechá alespoň hodinu odležet a během této doby se několikrát promačká, aby pustila šťávu. Poté se natlačí do sklenice nebo kameninové nádoby (kov se nedoporučuje), vždy pečlivě upěchuje a zatíží, aby zůstala ponořená ve vlastní šťávě.
Nádoba by měla být chráněna před přístupem vzduchu a přímým slunečním světlem. Během kvašení při pokojové teplotě, které trvá několik dní až týden, vznikají bublinky – jakmile zmizí, je proces dokončen. Hotové pickles se následně skladuje v chladu.
Jednoduchá příprava
Kimchi – známá korejská varianta
Mezi nejznámější druhy fermentované zeleniny patří korejské kimchi, které si získalo oblibu po celém světě. Typicky se připravuje z čínského zelí a dochucuje se chilli, česnekem, sójovou omáčkou a někdy i rybí omáčkou (existují však i veganské verze).
Kvašená zelenina je jednoduchý způsob, jak do jídelníčku zařadit více vitamínů a prospěšných bakterií – a právě proto stojí za to ji vyzkoušet i doma.
Zdroje:
https://www.vitalia.cz/clanky/kvasena-zelenina-zdravotni-prinosy-a-recepty/
https://www.healthline.com/nutrition/benefits-of-sauerkraut
https://www.ferwer.cz/blog/kvasena-zelenina
