Největší archeologická záhada? Hrobka prvního čínského císaře dodnes odolává všem pokusům o otevření

Přestože je považována za jednu z nejbohatších hrobek na světě, její nitro dosud nikdo nespatřil. Jaké tajemství se skrývá pod nenápadnou mohylou v čínské provincii Šen-si?

Čchin Š'-chuang-ti, narozený roku 259 př. n. l., se zapsal do dějin jako sjednotitel Číny a zakladatel první císařské dynastie. Po ovládnutí válčících států si udělil titul „první císař“ a vytvořil základy jednotného čínského impéria.

Jeho vládu však provázela i krutost. Neváhal tvrdě trestat odpůrce a byl doslova posedlý myšlenkou nesmrtelnosti. Toužil vládnout věčně, a proto nechal vybudovat monumentální mauzoleum, které mělo být věrnou kopií jeho říše. V posmrtném životě v něm chtěl pokračovat ve své vládě stejně jako za života.

Ironií osudu se právě honba za věčným životem stala příčinou jeho smrti. V roce 210 př. n. l. zemřel po požití elixíru nesmrtelnosti, který obsahoval rtuť – látku tehdy považovanou za prostředek prodlužující život.

Císařovo poslední útočiště se nachází pod mohutnou mohylou v provincii Šen-si. Moderní průzkumy ukázaly, že samotná hrobka leží přibližně 35 metrů pod zemí a celý pohřební komplex zabírá úctyhodnou plochu kolem 98 kilometrů čtverečních.

Výstavba tohoto gigantického díla trvala údajně 36 let. Na stavbě pracovaly statisíce lidí a historické záznamy hovoří až o 700 tisících dělnících. Mnozí zahynuli vyčerpáním nebo při pracovních úrazech. Podle legend pak byli přeživší po dokončení projektu usmrceni, aby nikdo neprozradil polohu a podobu císařovy hrobky.

Starověké kroniky popisují hrobku jako zmenšenou verzi celé císařské říše. Měly se v ní nacházet paláce, správní budovy, chrámy i rozsáhlé komplexy určené pro posmrtný život panovníka.

Největší pozornost však vzbuzují zmínky o umělých řekách, jezerech a mořích naplněných tekoucí rtutí. Nad nimi se údajně klenula stropní výzdoba tvořená perlami symbolizujícími hvězdnou oblohu, Slunce a Měsíc. Vše mělo vytvářet dokonalý obraz světa, kterému císař vládl.

Bohatství ukryté v podzemí měly navíc chránit důmyslné pasti a automatické kuše schopné vystřelit na každého nezvaného návštěvníka.

O existenci císařova pohřebního komplexu se vědělo již dlouho, skutečný průlom však nastal až v roce 1974. Skupina zemědělců tehdy při kopání studny narazila na keramické úlomky. Nález oznámili úřadům a následný archeologický průzkum odhalil něco mimořádného – slavnou Terakotovou armádu.

Dodnes bylo objeveno přibližně sedm tisíc hliněných vojáků, kteří měli svého vládce chránit i po smrti. Každá socha je unikátní a má odlišné rysy obličeje, účes i výstroj. Mezi postavami nechybí generálové, velitelé, pěšáci, lučištníci ani jezdci na koních. Součástí nálezu jsou také bojové vozy a další vojenské vybavení.

Právě mimořádná propracovanost těchto figur řadí Terakotovou armádu mezi nejvýznamnější archeologické objevy 20. století.

Přestože archeologové dokázali odkryt rozsáhlé okolí mauzolea, samotná císařská hrobka zůstává neporušená. Důvodů je hned několik.

Výzkumy půdy potvrdily výrazně zvýšené koncentrace rtuti, což podporuje starověké záznamy o rtutných řekách uvnitř komplexu. Otevření hrobky by proto mohlo představovat zdravotní riziko pro výzkumníky.

Ještě větší obavy však panují z možného poškození samotného naleziště. Archeologové se obávají, že současné technologie zatím nedokážou zajistit bezpečné odkrytí bez rizika zřícení konstrukcí, sesuvů půdy nebo nenávratného poškození vzácných artefaktů.

A tak jedna z největších archeologických záhad světa dál odpočívá v tichu pod zemí. Terakotová armáda nám sice nabídla fascinující pohled do světa prvního čínského císaře, skutečné tajemství jeho podzemní říše však zůstává stále ukryto za zdmi dosud neotevřené hrobky.

Zdroje:

https://www.dotyk.cz/magazin/hrobka-prvniho-cinskeho-cisare-pasti-30001026.html

https://www.stoplusjednicka.cz/terakotova-armada-nesmrtelni-vojaci-strazi-nejbohatsi-hrobku-sveta

https://czech.cri.cn/travel/3885/20200928/552503.html