Článek
Tanec však nepřináší radost ani oslavu života. Je zběsilý, nekontrolovatelný a nekonečný. Někteří tanečníci padají vyčerpáním, jiní umírají přímo před zraky přihlížejících. Přesně tak vypadal jeden z nejpodivnějších fenoménů evropské historie – takzvaný taneční mor.
Tanec smrti
Jen se tak protančíte ke smrti
V létě roku 1518 zachvátila francouzský Štrasburk událost, nad kterou historici dodnes kroutí hlavou. Vše začalo nenápadně. Jedna žena se uprostřed ulice rozesmála, začala tančit a nedokázala přestat. Tančila celé hodiny, později dny, bez spánku a odpočinku. Když nakonec vyčerpáním zemřela, nezačal klid, ale pravý opak. Její podivné chování jako by nakazilo další obyvatele města.
Během několika dnů zaplnily štrasburské ulice stovky lidí zmítajících se v divokém rytmu, který nikdo neslyšel. Tančili do úplného vyčerpání, strhávali ze sebe oblečení, vykřikovali nesrozumitelná hesla a někteří upadali do stavu připomínajícího šílenství nebo trans. Podle dobových záznamů mnozí zemřeli na infarkt, mrtvici nebo prosté vyčerpání organismu.
Štrasburk však nebyl jediným místem, kde se něco podobného odehrálo. Podobné případy zaznamenala i další evropská města, zejména oblasti dnešního Německa a severovýchodní Francie. Například v německém Erfurtu prý desítky lidí tančily tak dlouho, až se zhroutily. Fenomén se opakoval po staletí a pokaždé vyvolával stejnou otázku – co lidi přimělo tančit až k smrti?
Způsobila droga taneční šílenství?
Teorií existuje hned několik. Někteří historici a lékaři se domnívají, že šlo o formu davové psychózy vyvolané obrovským stresem. Evropa tehdy čelila hladomorům, válkám i epidemiím moru a lepry. Lidé žili ve strachu, bídě a beznaději, a právě psychické vypětí mohlo spustit nekontrolovatelné chování celých skupin obyvatel.
Jiní badatelé hledají příčinu v otravě námelem – parazitickou houbou napadající obilí. Ta obsahuje látky podobné dnešnímu LSD a může vyvolávat halucinace, křeče i změněné stavy vědomí. Podle některých teorií mohli lidé po požití kontaminovaného chleba propadat záchvatům nekontrolovatelného pohybu a šílenství.
Ve středověku se však nabízelo mnohem jednodušší vysvětlení. Mnozí věřili, že jde o trest seslaný svatým Vítem, patronem trpících nervovými nemocemi. Pokud byl podle pověr rozhněván, mohl lidi postihnout nutkavým a nezastavitelným tancem.
Pokusu o únik z reality?
Záhada tanečního moru fascinuje historiky dodnes. Nikdo totiž nedokáže přesvědčivě vysvětlit, jak mohli podvyživení lidé bez odpočinku tančit celé dny a proč v pohybu pokračovali, i když je přiváděl k smrti. Ať už šlo o psychózu, otravu nebo něco, co moderní věda stále nechápe, jedno je jisté – události ve Štrasburku patří k nejděsivějším kapitolám evropské historie.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tane%C4%8Dn%C3%AD_mor_1518
https://www.nationalgeographic.cz/historie/nejpodivnejsi-epidemie-francie-byl-tanec/
https://www.britannica.com/event/dancing-plague-of-1518
