Hříšná císařovna Messalina: Proslavila se svým neutuchajícím chtíčem i pokusem o státní převrat

Valeria Messalina bývá nazývána „nejpromiskuitnější a zároveň nejnebezpečnější ženou starověkého Říma“. Je známá zejména svými divokými postelovými hrátkami a neukojitelným chtíčem, už méně se píše o tom, jak „tahala za nitky“ a snažila se ovlivňovat tehdejší politiku a získat prospěch plynoucí z jejího postavení. Pojďme se ponořit do Messalinina životního příběhu, ve kterém nechybí vášeň, intriky a zrada.

Uvádí se, že Valeria Messalina se narodila kolem roku 20 našeho letopočtu. Jejími rodiči byli Marcus Valerius Messala Barbatus and Domitia Lepida. Samotná Messalina byla praneteří císaře Augusta a sestřenicí císaře Caliguly a císaře Nerona. Kolem roku 38. n. l. se měla provdat za Caligulova strýce a svého bratrance z druhého kolena, Claudia. V té době ji mělo být 14 nebo 15 let, zatímco Claudiovi téměř 50 let. Následující rok se páru narodilo první dítě, dcera Claudia Octavia. V roce 41 n. l. se Claudius dočkal hned dvou velmi pozitivních událostí – stal se císařem a zároveň se mu narodil syn, kterého dnes známe pod jménem Britannicus. Stále však manžele dělila věková propast a začalo se ukazovat, jak moc jsou odlišní.

Císařovna Messalina vešla do dějin jako největší nymfomanka starověkého Říma. O jejím neutuchajícím chtíči se dodnes vypráví. Manželovi byla neustále nevěrná, jelikož Claudius nedokázal její sexuální apetit ukojit. Dokonce prý měla nutit i jiné ženy k sexuálnímu styku, jak píše ve své knize Sex a sexualita antického Říma britská autorka T. J. Trafford. Ženy prý na rozkaz Messaliny musely souložit před zraky manželů s jinými muži. Messalina je při aktu sledovala.

Vypráví se o ní, že měla být tak nenasytná, že dokonce docházela do nevěstinců, kde se snažila své choutky naplno uspokojit. I když do nočních podniků vcházela v přestrojení v blond paruce, i tak měla být nakonec rozpoznána. Údajně zde měla trávit celé noci. Historik Cassius Dio měl dle autorky T.J. Trafford zaznamenat asi nejbizarnější Messalininu soulož vůbec. Údajně měla Messalina soutěžit s jednou prostitutkou o to, kdo se dovede za jeden den vyspat s více muži. Messalina měla zvítězit díky tomu, že se jí podařilo mít pohlavní styk s 25 muži v jeden den.

Velmi často se píše právě o Messalininých sexuálních radovánkách, ale už méně se zmiňuje její temná stránka. Mnozí ji dodnes považují za nejnebezpečnější ženu starověkého Říma. Messalina byla bez pochyby mocnou ženou s velkými ambicemi. Na její rozkaz mělo být údajně zabito velké množství lidí. Znelíbit se jí prý bylo snadné, měla nechat popravit muže, kteří s ní odmítli sdílet lože nebo vlastníka zahrad, které se jí zrovna zalíbily.

Měla být také závistivá a žárlivá. Pokud někoho považovala za svého nepřítele, neváhala manipulovat se svým manželem Claudiem, aby se daných osob zbavil. Historik Tacitus například zmiňuje, že Messalina začala šířit zvěsti o mimomanželském vztahu mezi Asiaticem a Poppaeou – právě tato žena byla Messalině trnem v oku, protože si vzala muže, kterého císařovna toužila mít za oddaného milence. Asiaticus byl zatčen a zabit, Poppaea v žaláři spáchala sebevraždu poté, co ji opakovaně měli zneužívat Messalinini podřízení. Aby toho nebylo málo, neváhala si Messalina ohýbat soudní systém dle svých potřeb.

Dle pramenů se císařovna měla zamilovat do Gaia Silia, o kterém se říká, že to mohl být dokonce nejpohlednější muž starověkého Říma. Císař Claudius už slábl a ubývalo mu sil, a Messalina našla zalíbení v mladém pohledném milenci. Silius byl tou dobou ženatý, ale Messalina se jej vytrvale snažila dotlačit k rozvodu, což se jí nakonec povedlo. On na ni zase měl naléhat ohledně odstranění císaře z cesty. K tomu Messalina nakonec svolila, a pár tak začal kout pikle, jakým způsobem by mohli nechat císaře zabít. Messalina to měla zřejmě dobře vymyšlené, po Claudiově smrti by se moci mohla chopit jako matka nezletilého následníka.

Jakmile císař opustil město, zamilovaná dvojice uspořádala svatbu. Sňatek to byl veřejný, což vyvolalo velkou vlnu nevole. Netrvalo však dlouho, a o zradě Messaliny se dozvěděl císař Claudius. Zatímco Messalina pořádala velkolepé slavnosti, Claudius rozmýšlel, jak se svou vypočítavou manželkou „naloží“. Posléze se k císařovně doneslo, že vše bylo vyzrazeno. Rozhodla se změnit taktiku, a jela napřed požádat manžela o slitování. Nezdráhala se použít hru na city, když s sebou vzala i dvě své děti. Claudius nechal Silia a několik jeho kumpánů popravit ihned po svém návratu. Do Messaliny byl však zřejmě stále velmi zamilovaný, a i přes všechno, co provedla, si s ní chtěl druhý den ráno promluvit.

Její poprava zpočátku v plánu nebyla, to však nechtěl dopustit Narcissus, který informace o zradě předal císaři. Bál se, že jej Messalina opět obměkčí, a upadne v nemilost on sám. Proto vymyslel lest, Messalině dal na výběr mezi popravou, nebo sebevraždou – Messalinu žádal, aby si sama podřízla hrdlo. Toho však nebyla schopná, a tak Narcissus poručil svým strážcům, aby ji popravili. Claudius po její smrti prohlašoval, že už se znovu neožení. Prohlásit měl: „Poněvadž se mi mé sňatky nevyvedly, hodlám zůstat neženat, a nezůstanu-li, nebudu se zpěčovat probodení vašima rukama.“ Zanedlouho si to ale rozmyslel, a jeho čtvrtou ženou se stala jeho neteř Agrippina mladší. Ukázalo se, že se císař nepoučil, stejně jako Messalina, i Agrippina manipulovala se svým okolím, byla chtivá majetku i moci a také své nepřátele neváhala likvidovat.

Zdroje: History of Archaeology Online, Daily Mail, Medium, National Geographic

Hlaváčková, Vendula. Nero, císař římský.: Srovnání historického filmu s prameny a jeho didaktické využití. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.