Skutečná Šípková Růženka spala devět let. Matka z nicnetušící dívky udělala turistickou atrakci

Dne 15. května 1859 se do rodiny Sadlerových narodilo desáté dítě. Holčička dostala jméno Ellen. Rodina žila v malé vesničce zvané Turville, která se nachází poblíž Oxfordu. Když byla Ellen ještě malá, rodinu postihla tragédie. Dívčin otec William zemřel při nehodě. Matka se podruhé vdala za továrníka Thomase Frewena, který si všechny její děti hned oblíbil. Choval se k nim, jako by byly jeho vlastní. Malá Ellen byla jako dítě velmi zbožná, klidná a hodná. Neměla kamarády, ale ráda si povídala s nevlastním otcem. Spíše než sporty ji bavilo jen tiše sedět a rozjímat.

Dětství malé Ellen se zpočátku vůbec nelišilo od jejích vrstevníků, to se ale brzy změnilo. Začala si stěžovat na četné bolesti hlavy, obrovskou únavu a ospalost. V tu dobu se dostala do péče lékaře Henryho Haymana, který byl přesvědčen, že by na vině mohly být otoky lymfatických uzlin, které mohou vést ke ztrátě vitality. Jistý si ale nebyl, a tak následně podstoupila dívka další vyšetření v nemocnici. Lékaři si ale nevěděli rady, a tak ji po 18 týdnech propustili s tím, že její nemoc je bohužel neléčitelná.

Po propuštění, které proběhlo 15. března 1871, Ellen Sadler trpěla záchvaty. Dva dny po návratu domů si šla dívka jednoho večera lehnout spolu se svými sourozenci. Všem popřála dobrou noc a zavřela oči. V ten moment určitě netušila, že je následujících devět let již neotevře. Ráno zpočátku probíhalo jako každé jiné. Avšak s tím rozdílem, že Ellen nebyla k probuzení. Křik, třesení ani šťouchání ji nedokázalo vytrhnout ze spánku. Rodina se nejdříve vyděsila, že je dívka mrtvá, ale naštěstí se jim podařilo nahmatat tep.

Dívčin zdravotní stav zkoumalo hned několik místních lékařů, žádný z nich ale nedokázal určit diagnózu. Nikdo nebyl schopný vysvětlit, proč dívka upadla do tak hlubokého spánku. Brzy případ zaujal i tisk. V novinách The Times se o události psalo jako o „jednom z nejúžasnějších, nevysvětlitelných, fyziologických jevů, jaké kdy byly známy“. Novináři malou Ellen překřtili na „spící dívku z Turville“. Jak se zvěsti o Ellen šířily dál, někteří lidé jí také začali říkat „Šípková Růženka“.

Rodina z nově nabyté popularity finančně těžila. Případ se stal senzací, a do Turville začaly proudit davy turistů, novinářů a dalších zvědavých lidí, kteří toužili naživo spatřit spící dívku. Publicita přinesla rodině peníze, a tak matka Ellen návštěvníky vítala s otevřenou náručí. Vybírala vstupní poplatek za to, že si lidé spící Ellen mohou prohlédnout. Někteří návštěvníci také Ellen přinášeli různé dary. Rovněž zpeněžila dívčiny vlasy, které prodávala jako suvenýr. Traduje se, že dívku měl navštívit i samotný Albert Edward, princ z Walesu.

O tom, co lidé v Turville mohli spatřit, se zachovaly zmínky v tehdejším tisku, kde se psalo: „Když jsme vystoupali po vratkých schodech a prošli do pokoje se šikmou střechou, uviděli jsme v menší posteli dívku ležící na levém boku s rukou na polštáři pod hlavou. Pozice, ve které lehávala, než se jí to stalo. Její jemné tmavě hnědé vlasy byly stažené do staré síťky, zdály se být velmi rozcuchané, což její matka vysvětlila tím, že je nechtěla česat, protože se bála, že ji rozruší.“

Některá svědectví hovoří o tom, že její kůže měla být teplá, pokožka stále jemná a tep mírně zrychlený, což je zvláštní, když vezmeme v úvahu, že by skutečně spala, protože tepová frekvence ve spánku snižuje. Mezi návštěvníky se samozřejmě našli i skeptici, kteří byli přesvědčeni, že příběh spící dívky z Turville je ve skutečnosti uměle vytvořený s cílem vydělat peníze. Někteří z nich se dokonce do vesnice vypravili, aby vyzkoušeli, zda něco Ellen neprobudí. Používali různé techniky včetně píchání špendlíky i alarmy. Nic však nefungovalo, dívka dál ležela nehybně v posteli.

Lidem se také zdálo neuvěřitelné, že by dívka mohla přežít na „stravě“, kterou ji její matka měla denně podávat. Ta se skládala z portského vína, ovesné kaše, cukru a mléka. To je prý vše, co dívka měla za den konzumovat. Tato směs jí bylo podávána skrze koutek úst. Rodina Ellen si měla díky tomu, že dívku vystavovala, přijít na nemalé peníze, což budilo u místních obyvatel zášť. Začala se také množit svědectví o tom, že Ellen byla viděna, jak se prochází po hřbitově nebo se dívá z okna ložnice ven. Čím dál více lidí dožadovalo vyšetřování, jelikož byli přesvědčení, že se jedná o důmyslný podvod. Vyšetřování ale neprokázalo, že by skeptici měli pravdu. Tvrdě však dolehlo na matku Ellen, která tlak neustála, dostala infarkt a zemřela.

O Ellen se po její smrti začala starat její starší sestra, Elizabeth. Pouhých pět měsíců po matčině smrti se stal zázrak – jednoho dne se Ellen probudila. Událo se tak na Silvestra, a způsobilo to novou vlnu senzace. Probuzení to ale nebylo veselé, Ellen se totiž dozvěděla smutnou zprávu o smrti matky. Navíc byla zmatená, její mysl se zastavila v dívčiných 11 letech. Bylo pro ni těžké pochopit, co všechno se za tu dobu odehrálo a smířit se s tím, že ztratila tolik let. Navíc musela rychle zpátky do práce, většina peněz, které se vybraly, zatímco spala, už byla tou dobou „rozfofrovaná“. Začala se tedy živit výrobou korálkových náramků. Později se provdala a měla šest dětí. Zemřela roku 1901.

Pravdu o tom, jak to bylo s Elleniným zdravotním stavem, se už asi nikdy nedozvíme. Je možné, že mohla trpět narkolepsií nebo tzv. syndromem Šípkové Růženky, který se odborně nazývá Kleine-Levinův syndrom. Tato vzácná nemoc propuká právě během dospívání, někdy ji může vyvolat i infekce. Typická je pro ni vysoká spavost, nemocný spí až 20 hodin denně. Může být také podrážděný, zmatený či vyhladovělý. Většinou postihuje muže. I přes značnou skepsi nikdy nebylo prokázáno, že by si rodina vše vymyslela, aby na „pohádce“ o skutečné Šípkové Růžence zbohatla.

Zdroje: Medium.com, The History of Yesterday, Amusing Planet, Rehabilitace.info