Článek
Před pár hodinami ČT24 informovala o tom, že dle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění po více než třiceti letech v Česku převážili odpůrci trestu smrti nad těmi, kteří by chtěli trest smrti uzákonit. Zrušen byl v roce 1990. Dlouhé roky zde bylo více příznivců tohoto typu trestu, v roce 1992 jeho podpora činila dokonce 76 procent. V dnešní době s trestem smrti však souhlasí 42 procent lidí. Jeho zastánci většinou argumentují „spravedlivým zadostiučiněním“ či starozákonní právní větou znějící: „Oko za oko, zub za zub.“ Já sama jsem ale přesvědčena, že když si dáme na misku vah i protiargumenty, tak se ručička posune v neprospěch trestu smrti.
Justiční omyl jako největší obava
Pokud by byl trest smrti u nás uzákoněn, mou největší obavou by byly možné justiční omyly. Dle výše zmíněného průzkumu v tom nejsem sama, respondenti také uváděli justiční omyly jako hlavní důvod, proč trest smrti nezavádět. Nebudeme si nalhávat, že by k nim nedocházelo, nevybavím si žádnou zemi světa, kde by soudili pouze neomylní a ve všech ohledech spravedliví soudci. Bohužel si ale vybavím celou řadu nespravedlivě odsouzených osob, kterým život už nikdo nevrátí. Až rozvoj forenzních technologií mnohdy ukázal pravdu a očistil něčí jméno, avšak už příliš pozdě.
Jeden z mých článků pojednává například o nespravedlivě odsouzeném mentálně postiženém muži, který byl dotlačen k přiznání a následně popraven. A to i přestože policie měla skutečného vraha, který se k činu doznal a jedna z obětí napadení tohoto muže identifikovala jako pachatele. Tím chci poukázat na to, že chybuje se i v případech, které se zdají jasné.
Nástroj politické kontroly, nikoliv spravedlnosti
Další dle mého názoru velmi silný argument proti trestu smrti je skutečnost, že by se snadno mohl stát nástrojem politické kontroly, nikoliv spravedlnosti, jak původně bylo zamýšleno. Amnesty International upozorňuje na to, že v roce 2021 bylo takových případů hned několik. Trest smrti nepostihl kriminálníky, ale politické oponenty, kterých se někdo u moci chtěl zbavit. Stalo se tak například v Myanmaru, kde se moci chopila armáda, která nechala popravit své odpůrce, demonstranty i novináře. Nárůst poprav lze vypozorovat také například v Íránu. Česko je demokratickou zemí a zavedení trestu smrti by dle mého mínění byl krok zpátky, který by do budoucna mohl být potenciálně zneužitelný.
Další důvody, proč trest smrti nezavádět
Trest smrti je nehumánní a já osobně jsem toho názoru, že je v rozporu s Úmluvou proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, což je mezinárodní smlouva kterou roku 1984 přijalo Valné shromáždění OSN. Tento bod je často předmětem diskuzí, protože se stále najdou jedinci, kteří budou tvrdit, že popravit člověka lze i humánně.
Také bych se pozastavila nad mýtem, kterému věří stále velká část lidí, a to sice, že trest smrti je natolik odstrašující, že zamezí tomu, že zločin bude spáchán. Pak ale nerozumím tomu, proč americké státy, kde není zaveden trest smrti, mají nižší míru vražd než státy, kde trest smrti zaveden je. Pravdou totiž je, že pachatelé vražd se při páchání zločinu rozhodně nechovají racionálně. Mnohdy zabíjí v afektu, vlivem duševního onemocnění či v důsledku užití omamné látky. Myšlenka, že zavedení trestu smrti sníží míru závažných trestných činů, mi přijde naivní.
Zdroje: Autorský článek doplněný o informace z ČT24, Human Rights Careers, Amnesty International
