Článek
Psal se rok 1970, když do budovy sociální správy v Los Angeles přišla plachá, shrbená a očividně nervózní dívka. Doprovázela ji její matka, která trpěla šedým zákalem a hledala kancelář poskytující služby nevidomým, ale popletla si dveře. Úředníci si zvláštně působícího dítěte hned povšimli. Věk dívky tehdy odhadovali na 6 až 7 let. Nejprve si mysleli, že je to možná autistické dítě, ale později zjistili hrůznou pravdu. Měli před sebou děvče, které rodiče na 13 let zavřeli do jedné místnosti bez možnosti socializace.
Vlčí dívka Genie Wiley byla 13 let zavřená v místnosti
Onou dívkou byla Genie Wiley, dcera Susan a Clarka Wileyových. Clark se netajil tím, že nikdy děti nechtěl, neměl je rád, považoval je za hlučné a otravné. Přesto se páru narodilo hned několik potomků. První miminko zemřelo, když ho Clark Wiley zavřel do garáže, protože moc plakalo. Dítě umrzlo. Druhé dítě manželů nepřežilo kvůli vrozené vývojové vadě. Poté se páru narodili ještě syn John a dcera Genie. Už tehdy se ke své rodině Clark choval hrubě, to ale nebylo nic proti tomu, když mu v roce 1958 zemřela matka, na kterou byl silně fixovaný.
Tehdy se rozzuřil natolik, že si svůj vztek vybil právě na své dceři Genie. Prohlásil, že je retardovaná a nepřínosná pro společnost, a tudíž úplně k ničemu. Proto ji zavřel do temné místnosti. Někdy musela zůstávat v provizorní kleci, jindy ji přivázal k nočníku či židli. Svou dceru týral psychicky i fyzicky. Schválně ji strašil vrčením či vytím a také ji mlátil prknem.
Vysvobození po 13 letech
Kruté trýznění musela Genie snášet dlouhých 13 let. Z utrpení ji vysvobodila až její matka, která se rozhodla navštívit místní správu sociálních služeb. Zdejší pozorní pracovníci si všimli podivné chůze dívky, kdy Genie poskakovala jako zajíček, a ihned začali jednat. Z týraní dítěte obvinili oba rodiče. Matka dívky Susan se bránila tím, že její handicap – slepota ji znemožňovala postavit se násilníkovi. Otec Genie, Clark Wiley, se zasebevraždil už v průběhu vyšetřování. Zanechal po sobě krátký vzkaz: „Svět to nikdy nepochopí.“
Její případ zaujal i vědce
Genie byla konečně v dobrých rukou. Zezačátku nebyla schopná mluvit a lékaři ji označili za „nejzávažněji traumatizované dítě, které kdy viděli“. Dívka byla zajímavá i pro vědce, jelikož prošla extrémní formou sociální izolace a týráním. Proto vědci začali dívku zkoumat. Dívka na tom byla špatně po psychické i fyzické stránce. Ve 13 letech vážila pouhých 26 kilogramů, pomočovala se, nebyla schopná narovnat ruce a nohy a často si odplivávala. Dělalo jí problém žvýkat jídlo a její mentální schopnosti byly na úrovni ročního dítěte. Největším úskalím byla mluva, vědci zjistili, že pokud dítě nemá v tomto věku ani základy gramatiky, je nesmírně obtížné až nemožné naučit jej jazyk plynule. Toto tvrzení neplatí, pokud už jedinec jeden jazyk ovládá a učí se další.
Naštěstí se celému týmu odborníků rychle podařilo dívku naučit základním hygienickým a sociálním návykům. Brzy se u dívky objevila silná touha objevovat svět, a tak začala jezdit i na výlety. Výzkumníci, kteří s ní přišli do kontaktu, si povšimli, že ačkoliv nebyla schopná mluvit, její neverbální komunikace byla velmi silná. Dovedla lidi oslovit, aniž by použila slova, ti se jí snažili vyhovět a dostávala i řadu dárků.
Má příběh šťastný konec?
V roce 1974 došly finance na výzkum, který se týkal Genie, a tak dívku následujícího roku navrátili k matce. Ta ale ovšem péči o svou dceru nezvládala, a tak dívka putovala do pěstounské rodiny, kterých vystřídala hned několik, a bohužel v některých případech opět musela snášet zanedbávání i zneužívání. To mělo samozřejmě neblahý vliv na dívčinu už tak křehkou psychiku, a tak bylo rozhodnuto, že se vrátí zpět do dětské nemocnice. Z té předtím odcházela jako dítě, které se snaží mluvit, po zkušenostech v pěstounské péči se tam ale opět vracela jako mlčenlivá dívka, která se bojí projevit. Bohužel nevíme, co se stalo s Genie potom. Její bratr, John, uvedl, že „se ji z mysli snažil vypudit kvůli hanbě, kterou cítil“ a také to, že se nevídali. Zemřel roku 2011. Pokud Genie žije, je jí dnes 67 let a nezbývá než doufat, že našla své štěstí.
Zdroje: All That's Interesting, The Guardian, Verywellmind
