Článek
Spousta lidí se domnívá, že je „bílkovina jako bílkovina“. Stačí si dát porci masa, sýru, vajec, fazolí nebo ořechů a tělo si vezme, co potřebuje. Jenže nová studie z Purdueovy University ukazuje, že realita je o dost složitější. Stejné množství bílkovin na papíře totiž nemusí znamenat stejný přínos pro naše svaly. Nové vědecké studie ukazují, že živočišné bílkoviny dodávají tělu stavební kameny efektivněji než ty rostlinné, i když mají na papíře stejnou gramáž. Pokud se snažíte budovat svaly nebo si udržet kondici ve vyšším věku, kvalita zdroje může být důležitější než velikost porce.
Co odhalil výzkum z Purdueovy univerzity?
Vědci porovnávali, jak lidské tělo reaguje na stejné tabulkové porce různých bílkovin. Testovali vepřové maso, vejce, černé fazole a mandle. Výsledky měření z krve ukázaly zásadní rozdíly:
- Více aminokyselin v krvi: Živočišné bílkoviny (maso a vejce) dodaly do krevního oběhu výrazně více esenciálních aminokyselin než fazole či mandle.
- Efektivnější stavba svalů: Esenciální aminokyseliny si tělo neumí vyrobit samo. Musíme je přijmout z potravy pro obnovu tkání.
- Vepřové vs. vejce: V přímém souboji vedlo libové vepřové maso, které uvolnilo aminokyseliny o něco lépe než míchaná vajíčka.
Esenciální aminokyseliny (EAA) jsou přitom klíčové, protože tělo si je neumí vyrobit samo a jsou nezbytné pro tvorbu svalů i celkovou regeneraci.
Proč na tom záleží
Studie ukazuje, že systém „ekvivalentních porcí“ může být zavádějící. Na talíři to vypadá stejně, ale tělo z toho získá něco úplně jiného.
To je důležité hlavně pro mladé lidi, kteří často jedí jednostranně, ale i starší dospělé, kteří potřebují kvalitní bílkoviny pro udržení svalové hmoty a fyzické kondice.
Zajímavé je, že věk ve studii nehrál žádnou roli: mladí i starší dospělí reagovali na různé zdroje bílkovin podobně.
Jak studie probíhala
Účastníci dostali čtyři různé testovací jídla, pokaždé s jiným zdrojem bílkovin. Následně jim vědci po dobu pěti hodin odebírali krev a sledovali, kolik esenciálních aminokyselin se dostane do krevního oběhu.
Výsledkem bylo:
- vepřové maso - nejvyšší dostupnost EAA
- vejce - vysoká míra EAA, ale o něco nižší než vepřové
- fazole a mandle - výrazně nižší míra EAA a mezi sebou byla míra podobná
Rostlinné proteiny: Sója jako výjimka
Znamená to, že rostlinná strava je pro svaly k ničemu? Vůbec ne. Novější data z rozsáhlých analýz ukazují, že záleží na konkrétním druhu rostliny.
- Sója drží krok: Zatímco běžné ořechy a luštěniny v čisté absorpci zaostávají, sójový protein (např. tofu či tempeh) je v dlouhodobém vlivu na svalovou hmotu srovnatelný s živočišnými zdroji
- Nutnost kombinování: Rostlinné zdroje často neobsahují celé spektrum aminokyselin. Je proto nutné je v jídelníčku chytře kombinovat (např. luštěniny s obilovinami)
Jaký je hlavní závěr pro váš jídelníček?
Cílem studie není říct, že jedna skupina potravin je špatná a druhá dobrá. Rostlinná strava tělu dodává nezbytnou vlákninu, vitamíny a antioxidanty, které v mase nenajdete.
Pokud je však vaším primárním cílem udržení svalové hmoty, síly a zdravé stárnutí, měli byste brát v potaz, že z 20 gramů proteinu z hovězího či vajec získá vaše tělo více přímého užitku než z 20 gramů proteinu z ořechů. Ideální cestou pro většinu lidí tak zůstává pestrý, vyvážený jídelníček kombinující oba světy.
Zdroj: SciTechDaily
