Článek
Samotná budova je nedílnou součástí příběhu. V 17. století patřil dům zámožnému pláteníkovi Jindřichu Peškemu (Heinrichu Peschkemu) a jeho manželce Marii. Oba byli váženými šumperskými měšťany, jejichž majetek a postavení se nakonec staly jedním z důvodů, proč skončili před inkvizičním tribunálem.
Marie Peškeová byla zatčena roku 1680. Přes psychický nátlak i kruté mučení dlouho odmítala přiznat čarodějnictví a věřila, že se vrátí ke svým pěti dětem. Nakonec byla po vykonstruovaném procesu v roce 1683 upálena.
Krátce nato byl zatčen také Jindřich Peške. Podle dobových záznamů vydržel dlouhá léta mučení, nikdy nepodepsal falešné přiznání ani neobvinil další nevinné lidi. Po dvanácti letech věznění zemřel v žaláři.
Právě vědomí, že návštěvník prochází sklepními prostory domu, kde tato rodina skutečně žila, dodává celé expozici mimořádně silný emocionální rozměr.
Jak vznikla čarodějnická hysterie
Příběh procesů nezačal náhodou. Region byl vyčerpaný následky třicetileté války, během níž Šumperk vyplenila švédská vojska. Obyvatelé čelili neúrodě, hladu, epidemiím i sociálním nepokojům. Poddaní na velkolosinském panství se bouřili proti vrchnosti a mezi lidmi rostl strach.
Významnou roli sehrálo také to, že oblast obývalo převážně německy mluvící obyvatelstvo. V sousedních německých zemích byly čarodějnické procesy mnohem rozšířenější než ve většině českého vnitrozemí, kde se podobné procesy objevovaly jen výjimečně.
Jako bezprostřední záminka posloužila událost z roku 1679 v Sobotíně. Žebračka Marina Schuhová byla přistižena při pokusu odnést z kostela posvěcenou hostii, kterou chtěla podle svého vysvětlení použít jako lidový prostředek k uzdravení nemocné krávy. Z dnešního pohledu šlo o pověru, tehdy však tento čin odstartoval lavinu zatýkání.
Když se spravedlnost změnila v obchod
Expozice velmi otevřeně ukazuje, že za procesy nestál pouze náboženský fanatismus. Neméně důležitým motivem byla lidská chamtivost.
Inkviziční tribunál se často zaměřoval na majetné měšťany. Po odsouzení docházelo ke konfiskaci jejich majetku a obvinění navíc museli hradit náklady svého věznění i soudního řízení. Rodiny tak byly nuceny prodávat domy, pole nebo řemeslné dílny hluboko pod skutečnou cenou.
Typickým příkladem byl právě dům rodiny Peškeových. Po jejich pádu jej za zlomek hodnoty získal František Ferdinand Gup, přísedící inkvizičního tribunálu. Ironií osudu šlo o Peškeho souseda, který mu kdysi dokonce svědčil na svatbě.
Inkvizitor jako průvodce
Tvůrci expozice zvolili neobvyklé pojetí. Po zakoupení vstupenky dostane každý návštěvník audioprůvodce guidePORT, který automaticky spouští jednotlivé nahrávky podle místa, kde se právě nachází.
Celou výstavou provází hlas nechvalně proslulého inkvizitora Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Boblig byl vystudovaný právník, který sice neměl závratnou kariéru, ale v teorii honu na čarodějnice se vyznal. Neustále měl na stole knihu Kladivo na čarodějnice jako svůj hlavní právní a teologický argument i jako manuál pro mučení.
Boblig knihu používal k tomu, aby obhájil stupňování tortury, i když to tehdejší moravské právo v takové míře neschvalovalo. Kniha tvrdila, že čarodějnice se scházejí na sabatech a tvoří organizovanou síť. Boblig tento koncept dokonale aplikoval pro Šumpersko – vynucená přiznání na mučidlech obsahovala přesně ty pohádky o Petrových kamenech, které Kladivo popisovalo jako realitu. Vymyslel tak obří „čarodějnické spiknutí“, které mu umožnilo likvidovat i bohaté měšťany a odpůrce jako byl děkan Lautner, protože jedno jméno na mučidlech generovalo další.
Nejde o historický výklad v tradičním smyslu. Boblig cynicky obhajuje své jednání, vysvětluje tehdejší právní systém i důvody, proč považoval své rozsudky za správné. Právě tento kontrast mezi jeho slovy a tragickými osudy obětí vytváří mimořádně silnou atmosféru.
Prohlídka trvá přibližně čtyřicet minut a návštěvníci se sklepními prostorami pohybují sami, bez živého průvodce. Pocit samoty, ticha a stísněnosti ještě více umocňuje celkový zážitek.
Co návštěvníci uvidí
Výstava je členěna chronologicky a provádí návštěvníka od vzniku pověr až po konec čarodějnických procesů. Úvod představuje náboženskou atmosféru po třicetileté válce a vysvětluje tehdejší představy o magii, ďáblu a čarodějnictví. Další část se věnuje samotnému rozběhu procesů v Sobotíně a jejich následnému šíření po celém regionu.
Silným zážitkem je expozice věnovaná útrpnému právu. Jsou zde vystaveny repliky palečnic, španělských bot, čarodějnického křesla i dalších mučicích nástrojů. Výstava přitom nesklouzává k lacinému hororu, ale podrobně vysvětluje tehdejší právní systém tří stupňů tortury a způsob, jakým bylo mučení používáno k vynucení přiznání.
Návštěvníci se seznámí také se skřipcem v podobě žebříku, který sloužil k vyklubování kloubů. Expozice zároveň uvádí na pravou míru některé rozšířené mýty. Ne všichni odsouzení byli upáleni zaživa. V řadě případů kat oběť nejprve sťal a teprve poté bylo její tělo spáleno na hranici.
Pomocí dobových dokumentů, kopií soudních spisů a audiovizuálních projekcí výstava ukazuje fungování celé inkviziční mašinérie i materiální motivy procesů.
Pozornému návštěvníkovi neuniknou ani svítící kříže zapuštěné do podlahy, které symbolicky připomínají oběti a vytvářejí silný vizuální moment.
Součást čarodějnické trasy
Šumperská expozice není osamoceným místem. Je součástí česko-polské Čarodějnické cyklotrasy, která spojuje lokality spojené s inkvizičními procesy – od Mohelnice přes Velké Losiny a Šumperk až do polské Nysy.
V různých materiálech se uvádí délka trasy přibližně 130 až 230 kilometrů, podle zvolené varianty a navazujících úseků. Pro zájemce o historii představuje jedinečnou možnost poznat místa, kde se odehrály skutečné lidské tragédie.
Memento, které neztrácí sílu
Expozice Čarodějnické procesy v Šumperku není pouze muzeem. Připomíná, kam může vést spojení strachu, fanatismu, pověr, zneužité moci a lidské chamtivosti. Díky autentickému prostředí, modernímu zpracování i skutečným osudům obětí patří k nejpůsobivějším historickým expozicím svého druhu v České republice. Mnoho návštěvníků odchází ze sklepních prostor s pocitem, že nejde jen o příběh dávné minulosti, ale o aktuální varování.
Zdroje:
https://www.sumperk.cz/dr-cs/3149-expozice-carodejnicke-procesy.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Carod%C4%9Bjnick%C3%A9_procesy_na_losinsk%C3%A9m_panstv%C3%AD
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/expozice-carodejnicke-procesy
http://www.jeseniky.net/carodejnicke-procesy-sumperk
https://youtu.be/-kLBLiHlscw?si=pgB5qX6MBV2Qhw2C
