Článek
Balkánská krev a cirkusová dynastie
Kořeny rodiny nesahají do české kotliny, ale na Balkán, odkud se předci Jaromíra Joo na konci 18. století vydali s loutkovými divadly a potulnými artistickými skupinami do střední Evropy. Podle rodinných kronik se zápisy o jejich artistickém působení datují až do roku 1792.
Jaromír Joo se narodil 30. srpna 1955 v Rychnově nad Kněžnou. V jeho žilách se zkřížila krev dvou významných českých cirkusových rodů – otce Jaromíra Joo staršího a matky Stanislavy, rozené Berouskové. Narodit se do takové rodiny znamenalo, že maringotka a manéž byly jeho vesmírem. Jako dítě vyrůstal u cvičení na visuté hrazdě, s pachem pilin a řevem exotických zvířat. Dětství bez stálého domova a přátel vytvořilo z Jaromíra muže, jehož nejbližšími společníky se stala zvířata.
Tvrdá drezúra a první zvířecí partneři
Výcvik malého Jaromíra začal ve chvíli, kdy se naučil udržet rovnováhu. Otec byl přísný učitel, který neuznával polovičaté výkony. Jaromír musel denně strávit dlouhé hodiny tréninkem akrobacie, provazochodectvím a žonglováním.
Jeho první samostatný výstup na provaze proběhl již v raném věku. Než se však dostal k velkým šelmám, učil se základům drezúry na malých zvířatech. Jeho prvními cvičenými svěřenci byli holubi, králík a dokonce slepice. Už tehdy se projevil jeho neobvyklý cit pro zvířecí psychologii. Namísto fyzického nátlaku nebo trestů pozoroval jejich přirozené chování.
Do tlamy takového zvířete vložil pan Joo svou hlavu
Hvězdná léta pod státním dohledem
V období socialismu spadala veškerá cirkusová činnost pod státní podnik Československé cirkusy a varieté. Pro mladého Jaromíra to znamenalo profesionální zázemí, ale také striktní systém.
Jako špičkový provazochodec a akrobat byl vysílán na zahraniční zájezdy, které měly reprezentovat československou cirkusovou kulturu v zahraničí. Procestoval Asii i Ameriku, vystupoval například na Kubě, v Mongolsku, v Sovětském svazu či v NDR. Dlouhodobě působil například v Singapuru nebo v Thajsku, kde byl fascinován tamním přístupem k dravým šelmám a slonům. Tyto zkušenosti v něm zažehly touhu věnovat se výhradně velkým kočkovitým šelmám, ačkoliv státní systém mu ne vždy dával prostor k realizaci jeho představ.
Zrození Cirkusu Jo-Joo
Po pádu komunistického režimu se státní cirkusový podnik rozpadl. Pro řadu artistů to znamenalo konec kariéry, pro Jaromíra Joo to byla životní výzva. Rozhodl se pokračovat v tradici svých předků a založit vlastní cirkus.
V roce 1996 oficiálně vznikl Cirkus Jo-Joo. Začátky byly extrémně těžké, neboť chyběl kapitál, technické vybavení i zvířata. Jaromír však díky neskutečnému nasazení a půjčkám dokázal vybudovat cirkus, který se odlišoval od tradiční české konkurence. Namísto sledu jednotlivých čísel vsadil na divadelní pojetí, příběhovou revue, bohaté kostýmy, scénickou hudbu a světelné efekty. Cirkus Jo-Joo se tak stal moderní rodinnou show.
Cirkus Jo-Joo na štaci v Brně
Revoluce v drezúře šelem
Největší přínos Jaromíra spočíval v jeho přístupu ke cvičení dravých šelem. Rázně odmítal metody založené na bičích, strachu, vyhladovění či fyzickém zastrašování. Jeho metoda stála na třech pilířích: kontakt, trpělivost a pozitivní motivace.
„Šelmu nepřemůžete. Když se tygr rozhodne vás zabít, udělá to během sekundy. Jediný způsob, jak s ním pracovat, je docílit toho, aby ho ta práce bavila a považoval vás za člena tlupy,“ vysvětloval Joo.
Jeho trénink spočíval v tisících hodin strávených pouhým pozorováním. S mláďaty tygrů usínal od prvních dnů jejich života. Výcvik probíhal formou hry – za každý správně provedený prvek následovala odměna v podobě masa nebo pohlazení. Vytvořil takové pouto, že do manéže mohl vstupovat bez zbraní a donucovacích prostředků.
Splynutí lidské a zvířecí duše
Přezdívka „Muž, který spí s tygry“ nebyla novinářskou nadsázkou, ale realitou jeho každodenního života. Jaromír Joo trávil v klecích se svými šelmami celé noci.
Běžně spával na palandě v těsné blízkosti dospělých tygrů ussurijských a sibiřských či levhartů. Měl vyvinutý absolutní smysl pro detaily jejich chování. Poznal podle intenzity dýchání, polohy uší nebo sebemenšího záškubů fousů, v jakém rozpoložení se zvíře nachází.
S ojedinělou odvahou pracoval s pantery a levharty – zvířaty, která jsou mezi cvičiteli považována za vůbec nejzákeřnější a nejnepředvídatelnější. Jako jeden z mála cvičitelů na světě předváděl výstupy s leopardem na vodítku, bez ochranných mříží mezi ním a publikem.
Extrémní kousky
Odvaha Jaromíra Joo hraničila s hazardem se životem. Proslavil se kousky, které braly divákům dech. Například vložil celou svou hlavu do otevřené tlamy dospělé tygřice. V průběhu představení nechával šelmy, aby mu olizovaly obličej a krk. Místo krytí hrdla se záměrně vystavoval nejzranitelnější pozici, čímž demonstroval absolutní absenci strachu.
„Když dáte hlavu do tlamy tygrovi, necítíte jen pach jeho dechu, ale i jeho obrovskou sílu. Stačí milimetr vašeho pohybu a sklapne. Musíte mít tep v klidu, protože jakýkoliv závan adrenalinu nebo zrychlený tlukot srdce zvíře znervózní,“ popisoval tento moment.
Mediální tvář, televize a přátelství s VIP
Jaromír Joo byl rozeným showmanem a bavičem. Díky svému charismatu a neobyčejným zážitkům se stal vyhledávaným hostem televizních relací.
Objevil se v desítkách pořadů, jako například Manéž Boleslava Polívky, Všechnopárty Karla Šípa nebo Uvolněte se, prosím Jana Krause. Vytvářel i vlastní televizní formáty a dokumentární pořady, např. Pane Joo!.
Přátelil se s řadou významných osobností, blízký vztah měl s Waldemarem Matuškou či Boleslavem Polívkou. Pro umělecký svět byl fascinujícím zástupcem starého komediantského řemesla v moderní době.
Pandemie a krize pod šapitó
Příchod koronavirové pandemie v roce 2020 zasadil Cirkusu Jo-Joo těžkou ránu. Ze dne na den byla zakázána hromadná představení a cirkus musel předčasně ukončit podzimní štaci v Brně.
Finanční náklady na provoz podniku a obživu desítek exotických zvířat přesahovaly stovky tisíc korun měsíčně, zatížené absolutním výpadkem příjmů. Jaromír Joo bojoval za záchranu svého podniku. Psal výzvy vládě, organizoval pomoc pro zvířata a snažil se udržet morálku svého týmu a rodiny. I přes obrovský stres neztrácel víru a veřejně prohlašoval, že cirkus přežil války i morové rány a přežije i tuto krizi.
Začátkem roku 2021 se sám nakazil covidem. Jeho zdravotní stav se velmi rychle zhoršil z důvodu oboustranného zápalu plic a musel být hospitalizován ve Fakultní nemocnici Bulovka v Praze.
I přes veškerou péči lékařů musel být přeložen na ARO a uveden do umělého spánku, ve kterém strávil 13 dní. Jeho tělo, zvyklé na fyzickou zátěž a zranění z manéže, boj s agresivní infekcí nakonec prohrálo. Jaromír Joo zemřel 20. února 2021 ve věku 65 let.
Jeho smrt vyvolala vlnu smutku v Česku i v zahraničí. Rodina vyhověla jeho přání a pokračuje ve vedení Cirkusu Jo-Joo.
Zdroje:
https://cirkusjojoo.cz/jaromir-joo/
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zemrel-jaromir-joo-40351697
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zemrel-principal-cirkusu-jo-joo-jaromir-joo-mel-covid-19-143494
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/reality-serial-odhali-zivot-ceskych-cirkusaku.A060413_120911_show_tipy_gra
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cirkus_Jo-joo
