František Kupka byl v legiích, žil v chudobě. Dnes se jeho obrazy prodávají za stovky milionů korun

Příběh jednoho z nejvýznamnějších českých malířů se začal psát 23. září 1871 v Opočně v podhůří Orlických hor. Malý František vyrůstal v Dobrušce v rodině okresního tajemníka jako nejstarší z pěti dětí. Otec v něm neviděl umělce, ale řemeslníka, a tak ho poslal do učení k místnímu sedlářskému mistru Josefu Šiškovi. Právě zde se však odehrálo klíčové setkání, které ovlivnilo celý Kupkův život. Šiška byl zanícený spiritista a v mladém učni objevil schopnosti média. Kupka, citlivý a vnímavý mladík, začal skrze spiritismus vnímat neviditelné síly a energie, které později promítl do svých abstraktních kompozic.

​Navzdory otcovu odporu se díky podpoře dobrušského starosty dostal na pražskou Akademii výtvarných umění a později do Vídně. Právě ve Vídni, tehdejším centru mystiky a theosofie, se Kupkův zájem o duchovno prohloubil. Žil asketicky, stal se vegetariánem a pravidelně cvičil nahý v zahradě, což tehdejší společnost vnímala s nepochopením. Skutečný zlom však nastal v roce 1896, kdy jako stipendista odjel do Paříže. V metropoli umění se zpočátku živil jako ilustrátor satirických časopisů, kde ostře kritizoval církev a měšťáckou morálku. Přestože byl úspěšným karikaturistou, uvnitř jeho osoby se rodila revoluce, která měla změnit dějiny malířství.

​Klíčovou roli v jeho životě sehrála osudová žena, Francouzka Eugénie Straubová, přezdívaná Nini. S ní se v roce 1906 usadil v domku se zahradou v Puteaux na okraji Paříže. Zde, v ústraní, začal Kupka experimentovat s rozkladem pohybu a barvy. Postupně opouštěl figurativní malbu. Fascinovala ho věda, astronomie i hudba. Jeho cesta k abstrakci byla logickým vyústěním snahy zachytit „vnitřní vibrace“ světa, které lidské oko běžně nevidí. V roce 1912 vystavil na Podzimním salonu v Paříži svá přelomová díla Amorfa – Dvoubarevná fuga a Teplá chromatika. Veřejnost byla v šoku, kritika se mu vysmála, ale Kupka věděl, že otevřel dveře do nové dimenze umění.

​Když vypukla první světová válka, Kupka se navzdory svému věku přihlásil jako dobrovolník. Bojoval v zákopech na řece Sommě a stal se jednou z klíčových postav československých legií ve Francii. Navrhoval uniformy, prapory i vyznamenání pro rodící se stát. Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde vyučoval studenty vyslané na studia do Paříže. Mezi jeho největší podporovatele patřil průmyslník Jindřich Waldes, díky jehož sběratelské vášni se dnes v Česku nachází unikátní soubor Kupkových děl.

​Zbytek života strávil Kupka v Puteaux, často v izolaci a depresi z toho, že jeho práce není plně doceněna. Zatímco jeho současníci jako Kandinskij či Mondrian získávali slávu, Kupka zůstával okrajovým. Zemřel 24. června 1957. Světové slávy se dočkal až posmrtně. Dnes jsou jeho obrazy, jako například Početí nebo Tryskání II, ozdobou nejprestižnějších světových galerií a symbolem nespoutané tvůrčí svobody.

Nezačínal jako revolucionář. Naopak, jeho rané práce byly zakořeněné v symbolistní tradici konce 19. století. Maloval alegorie, mystické výjevy, ženské postavy zahalené v jakési duchovní mlze. Fascinovala ho smrt, duše, kosmos. To nebyla póza, on skutečně věřil, že obraz může zachytit neviditelné síly. Už tehdy se lišil od ostatních: zatímco jiní malovali svět, Kupka se pokoušel malovat jeho princip.

Postupně přestává malovat „věci“ a začíná malovat vztahy – mezi barvami, liniemi, rytmem. Inspiruje se hudbou, zejména strukturou fugy, kde se motivy vracejí, prolínají a transformují. A právě tady vzniká jedno z klíčových děl moderního umění: „Amorfa: Dvoubarevná fuga“.

Ten obraz není jen experiment. Je to manifest. Dva základní barevné proudy – červený a modrý – se v něm rozvíjejí jako hudební téma. Nejde o nic konkrétního, žádný příběh, žádnou krajinu. Jen čistý pohyb, rytmus a energie. Kupka tím vlastně říká: malířství už nemusí zobrazovat svět, může být samo o sobě realitou. Když tento obraz vystavil v roce 1912, publikum bylo zmatené. Ale dnes je považován za jeden z prvních skutečně abstraktních obrazů v dějinách.

Z této linie vznikají i další práce – například „Studie k dvoubarevné fuze“. Na první pohled menší grafika, ale ve skutečnosti revoluce. Kupka si na ní zkouší, jak barva funguje bez opory ve tvaru. Dnes se taková studie prodává za tisíce eur, zatímco vrcholná plátna ze stejného období dosahují desítek milionů korun.

Ještě radikálnější je pozdější vývoj. Kupka se noří do geometrie, vertikál, kruhů, energetických polí. Obrazy jako „Tryskání II“ působí téměř kosmicky – jako by zachycovaly výbuch energie nebo vznik vesmíru. A právě toto dílo se v roce 2021 prodalo za více než 230 milionů korun, což ukazuje, jak zásadní význam mu dnes trh i historie přisuzují.

Vrcholným symbolem jeho pozdního uznání je obraz „Početí (Conception/Danae)“. Ten je fascinující i tím, že kombinuje zbytky figurace s abstraktní energií – jako by se v něm starý svět ještě naposledy střetl s novým. V roce 2024 se tento obraz vydražil za 115 milionů korun, respektive 126,5 milionu s přirážkou. Nejdražším obrazem Františka Kupky a zároveň nejdráže prodaným dílem českého umění je Tryskání II (Élévation II) z roku 1946. V březnu 2021 byl v londýnské aukci Sotheby's vydražen za částku přesahující 231 milionů korun včetně aukční přirážky.

A tady se ukazuje zásadní paradox Kupkova života: zatímco dnes se jeho obrazy prodávají za částky, které konkurují světovým mistrům, on sám žil dlouho na hraně existenční nejistoty. Jeho abstrakce byla pro většinu současníků nesrozumitelná, někdy až podezřelá. Kritici ji často odmítali jako experiment bez smyslu. Kupka se ale nikdy nepřizpůsobil. Nepřijal kompromis, který by mu přinesl popularitu. Místo toho si budoval vlastní systém – téměř vědecký přístup k malbě, kde barva, linie a pohyb fungují jako zákony.

Důležité je, že Kupka nebyl jen intuitivní malíř. Byl i teoretik. Přemýšlel o tom, jak funguje vidění, jak barvy působí na psychiku, jak lze obraz „číst“ podobně jako hudbu. V tom je jeho zásadní přínos: nevytvořil jen nové obrazy, ale nový způsob uvažování o umění.

A když se podíváme na konkrétní aukční realitu, vidíme ještě jednu zajímavou věc: Kupkovo dílo existuje v několika vrstvách hodnoty. Na jedné straně jsou drobné grafiky, které se prodávají v řádu tisíců až desítek tisíc korun (například litografie „Dvoubarevná fuga“ se v jedné aukci vyšplhala na 50 tisíc Kč.), na druhé straně stojí monumentální plátna, která lámou rekordy a definují trh.

Zatímco doma byl Kupka dlouho považován za „obtížného modernistu“, v zahraničí se jeho postavení formovalo jinak a mnohem dříve.

V mezinárodním kontextu je dnes řazen po bok zakladatelů abstrakce, jako byli Kandinskij nebo Mondrian. V muzeích a odborné literatuře je často označován jako průkopník abstraktního malířství a orfismu, tedy směru, který propojuje barvu s hudební strukturou.

Zahraniční kritika u něj dlouhodobě zdůrazňuje tři věci:

- vědecko-filozofický přístup k malbě (ne jen intuice, ale systematické myšlení o barvě a pohybu)

- hudební struktura obrazů (rytmus, opakování, vizuální „melodie“)

- předběhnutí své doby o generace

V muzejních textech, například v San Diego Museum of Art, je Kupka popisován jako autor, jehož práce byla „tak radikální, že jí ani kritika nerozuměla“ a který se ptal, zda vůbec musí obraz něco zobrazovat.

To je důležité: Kupka není dnes vnímán jen jako český malíř, ale jako jeden z lidí, kteří změnili definici toho, co obraz vůbec znamená.

Současné aukční výsledky ukazují ještě jednu věc – Kupka se stal jistotou evropského trhu. Jeho obrazy působí moderně i po více než sto letech.

Kupkův příběh je v jádru paradoxní. Za života byl dlouho na okraji a respektovaný spíše v úzkých kruzích, než širokou veřejností. Skutečné uznání přišlo až po jeho smrti, jak už tomu u mnohých výjimečných umělců bývá.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Kupka

https://www.idnes.cz/kultura/vytvarne-umeni/frantisek-kupka-zivotopis.A110613_170839_vytvarneum_jaz

https://plus.rozhlas.cz/byl-malir-frantisek-kupka-zkrachovalym-mazalem-jeho-obrazy-kupoval-i-edvard-9586880

https://www.reflex.cz/clanek/causy/73426/frantisek-kupka.html

https://www.artantiques.cz/druhy-zivot-frantiska-kupky

https://dvojka.rozhlas.cz/frantisek-kupka-svetove-uznavanym-umelcem-se-stal-az-po-sve-smrti-9261386

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/obrazem-deset-nejdraze-prodanych-obrazu-z-ceskych-aukci-na-spici-je-kupkovo-poceti-za-126-milionu-348477

https://www.ngprague.cz/o-nas/novinky/150-let-od-narozeni-frantiska-kupky⁠

https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE%3ANG.O_5942⁠

https://www.idnes.cz/kultura/literatura/frantisek-kupka.A130322_133620_literatura_ob⁠

https://www.reflex.cz/clanek/causy/73426/frantisek-kupka.html⁠

https://www.obrazovna.cz/frantisek-kupka⁠