Článek
Za socialismu vůbec nebylo snadné se k revellům, jak se modýlkům říkalo, dostat. O to větší radost přinášela každá stavebnice, která se objevila v Tuzexu, třikrát za rok v prodejně pro modeláře, na burze nebo ji někdo přivezl ze Západu.
Plastikové modelářství je koníček vyžadující trpělivost, přesnost a cit pro detail, jenž v době počítačů představuje návrat k poctivé ruční práci. Před rokem 1989 ale mělo v Československu ještě jiný význam. Pro mnoho kluků i dospělých mužů bylo únikem ze socialistické šedi.
Historie společnosti Revell se začala psát v roce 1947 v kalifornském Venice, kde podnikatel Lewis H. Glaser přišel s myšlenkou vyrábět plastové stavebnice. Zpočátku šlo o jednoduché modely, ale zájem rychle rostl. Skutečný evropský průlom nastal v roce 1956 založením společnosti Revell Plastics GmbH v německém Bünde. Německá pobočka se postupně proměnila v samostatné vývojové centrum, které začalo navrhovat vlastní modely evropských letadel, lodí i automobilů. Právě odtud k nám později putovala většina stavebnic, které znali českoslovenští modeláři.
V 80. letech americký Revell několikrát změnil majitele a prošel řadou fúzí. Německý Revell mezitím fungoval jako samostatná evropská firma. K opětovnému propojení došlo až v roce 2012. Od roku 2018 fungují evropská a americká větev opět odděleně.
Proto si starší čeští modeláři pamatují stavebnice s nápisem Revell Germany, zatímco v amerických katalozích se objevoval Revell USA. Obě společnosti mají stejné kořeny, ale po desetiletí se vyvíjely rozdílně a vytvářely vlastní modelové řady pro různé trhy. Pro československé modeláře za socialismu byla nejdostupnější právě německá produkce Revellu.
Na Západě se Revell stal běžnou součástí hračkářství, v Československu však představoval luxusní zboží. Většina modelářů vyrůstala na domácích stavebnicích podniků Kovozávody Prostějov, Směr nebo na výrobcích z ostatních socialistických zemí. Ty měly své kouzlo, ale kvalita výlisků, přesnost dílů i atraktivita obalů za západní konkurencí zaostávaly. A hlavně: Směr i Kovo vyráběly velmi úzký sortiment. Pokud byste měli skládat pouze jejich stavebnice, za rok byste mohli pověsit modelaření na hřebík, protože už byste měli všechno. V obchodech se objevovaly pořád ty samé modely.
„Revell, to byl pro nás absolutní Západ. Když jsem poprvé otevřel jejich krabičku, měl jsem pocit, že mám něco výjimečného. Barevný obrázek na víku, perfektně vylisované díly, kvalitní návod. To bylo něco úplně jiného než běžné stavebnice, které jsme tehdy znali,“ vzpomíná modelář Milan z Olomouce, který začínal stavět v sedmdesátých letech.
Podobných vzpomínek lze mezi českými modeláři najít desítky. Na internetových fórech i při klubových setkáních se často opakuje stejný motiv – Revell nebyl jen model. Byl symbolem světa, který většina lidí znala jen z televize nebo časopisů.
Za socialismu však nestačilo stavebnici sehnat. Skutečné dobrodružství začínalo až doma na pracovním stole. Chyběly kvalitní barvy, štětce, tmely i lepidla. Originální odstíny Revell nebo Humbrol byly prakticky nedostupné, a tak nastupovala improvizace.
„Barvy jsme míchali z toho, co se dalo sehnat. Používali jsme průmyslové emaily, štětce z papírnictví, a když někdo vlastnil stříkací pistoli, byl skoro za krále,“ popisuje tehdejší realitu modelář Jiří, který začínal v osmdesátých letech.
Právě nedostatek naučil československé modeláře obrovské vynalézavosti. Sdíleli návody, půjčovali si barvy, vyráběli vlastní nástroje a často dokázali z obyčejné stavebnice vytvořit model, který obstál i na soutěžích. Každý dokončený model představoval malý osobní triumf.
Modelářství navíc fungovalo jako společenský fenomén. Významnou roli sehrával Svazarm, který podporoval technické zájmy mládeže. Ve městech vznikaly modelářské kroužky a kluby, kde si starší předávali zkušenosti s mladšími. Mnozí dnešní špičkoví modeláři právě tam udělali své první kroky.
Obrovskou hodnotu měly i samotné krabice od stavebnic. Nádherně ilustrované obaly si děti schovávaly a věšely na stěny pokojů jako plakáty. Barevné obrazy letadel nebo závodních automobilů představovaly malý kousek světa za železnou oponou.
Mezitím Revell neustále rozšiřoval nabídku. Vedle legendárních letadel druhé světové války přibyly bitevní lodě, tanky, formule 1, americké kamiony, motocykly Harley-Davidson, kosmické rakety NASA i licencované modely ze světa Star Wars. Firma investovala do vlastního vývoje a stala se jedním z největších výrobců plastikových stavebnic na světě.
Po roce 1989 se český trh během několika měsíců proměnil. Obchody zaplnily stavebnice Revellu, Tamiyi, Hasegawy, Airfixu, Italeri i dalších světových značek. To, co bylo dříve nedostatkovým zbožím, se stalo běžně dostupné.
Paradoxně však právě tehdy začala mezi staršími modeláři sílit nostalgie. Mnozí dodnes tvrdí, že největší radost nezažívali po otevření nejdražších stavebnic, ale právě tehdy, když se jim po dlouhém shánění podařilo získat jedinou krabičku Revellu.
Pamatují si vůni čerstvě otevřeného plastu, první kapku lepidla i hodiny strávené nad návodem. Internet neexistoval, inspiraci přinášely časopisy, knihy nebo klubová setkání. Model vznikal týdny, někdy i měsíce. Nikdo nepospíchal.
Ani dnešní digitální doba modelářství nezničila. Naopak. Moderní technologie přinesly přesnější formy, leptané doplňky, resinové odlitky, 3D tisk i špičkovou chemii. Přesto mezi zkušenými modeláři často zaznívá stejná věta:
Největší kouzlo mělo stavění v době, kdy bylo všechno složitější.
Zdroje:
https://revell.com/cs-eu/pages/history
https://revell.com/cs-eu/pages/zapati-o-revellu
https://www.reddit.com/r/modelmakers/comments/w7hkwl/should_i_buy_revell_kits/?tl=cs
https://pkmodelar.cz/clanek/plastikove-modely-revell?srsltid=AfmBOoqtjyk3-MCRT1LGuxDHDDkbW6n0qQLSdYR3AN-O8ZUUW5oL7Bn7
https://en.wikipedia.org/wiki/Revell
