Článek
Mrazivé peklo Severní Koreje
Píše se listopad roku 1950. Jednotky 1. divize Námořní pěchoty USA spolu s dalšími spojeneckými oddíly postoupily hluboko do hornatého vnitrozemí Severní Koreje. Cíl byl zdánlivě blízko: dosáhnout hraniční řeky Jalu a definitivně ukončit korejský konflikt. Místo rychlého vítězství však přišla krutá způsobená sibiřskou tlakovou výší, která do korejských hor přinesla arktické podmínky.
Teploty v okolí Čosinské přehrady klesaly k až -40 °C a zbraně zamrzaly. Naftové motory musely běžet nepřetržitě, protože vypnuté už nešlo nahodit. Tekutá léčiva včetně morfinu měnily skupenství na led a zdravotníci je museli nosit ve vlastních ústech, aby je zahřáli. Vojáci neměli odpovídající zimní výstroj a jejich prsty a chodidla podléhaly těžkým omrzlinám během několika málo minut.
„Byl to mráz, který vám nevylézal ze šatů, ale studil přímo uvnitř kostí. Krev z ran zamrzala dřív, než stihla vsáknout do obvazu. Pokud jste si sundali rukavice, abyste naládovali zásobník, kůže vám zůstala na mrazivém kovu,“ vzpomínal později jeden z pamětníků.
Past u Čosinské přehrady
Zatímco se americké jednotky roztáhly v dlouhých, zranitelných kolonách podél úzkých horských cest, čínská Lidová dobrovolnická armáda pod vedením generála Sung Š’-luna chystala masivní léčku. Do oblasti se nepozorovaně přesunulo více než 120 000 čínských vojáků, kteří se pohybovali výhradně v noci a přes den se maskovali pod sněhovými pokrývkami.
Koncem listopadu přešla čínská vojska do velkého útoku. Přibližně 30 000 vojáků OSN (především námořních pěšáků a příslušníků 7. pěší divize USA) se ocitlo v úplném obklíčení v několika izolovaných kapsách podél trasy od Hagaru-ri až po Koto-ri. Obklíčení v členitém terénu znamenalo jedinou věc: pozemní zásobovací trasy byly přerušeny. Jedinou cestou ke spáse se stalo nebe a letecké shozy.
Šifra „Tootsie Roll“
V obklíčeném údolí střílely 60mm minomety téměř bez přestávky. Právě tyto lehké zbraně držely neustálé vlnové útoky čínské pěchoty v dostatečné vzdálenosti od improvizovaných obranných linií. Zásoby minometné munice se však tenčily nebezpečným tempem.
Radisté 1. divize Námořní pěchoty proto vyslali naléhavou depeši do zásobovacího velitelství. V rádiové komunikaci používala armáda krycí kódy pro jednotlivé druhy materiálu, aby obelstila odposlech nepřítelem. Kódové označení pro 60mm minometné náboje znělo: „Tootsie Rolls“. Zdálo se to jako běžná depeše, jenže…
Kolona vojáků a obrněných jednotek se během úspěšného průlomu z přehrady Čosin přesouvá přes linie čínských jednotek
Letecký most a historický omyl
V týlových zásobovacích skladech v Japonsku a Jižní Koreji zavládl zmatek. Důstojník nebo operátor, který požadavek přijímal, neměl k dispozici nejnovější aktualizovaný seznam kódů, případně depeši pochopil doslovně. Místo beden s těžkými minometnými granáty začali pracovníci logistiky plnit nákladní prostory transportních letounů C-47 a C-119 úplně jiným zbožím. Tisíce beden obsahovaly legendární americké čokoládové karamely Tootsie Rolls.
Dne 1. prosince 1950 se nad mraky objevily svazy transportních letounů. Vojáci v zákopech s napětím sledovali, jak se k zemi snášejí stovky padáků s bednami. Očekávali tolik potřebnou munici, která byla jejich jedinou nadějí na to, aby odrazili nadcházející noční úder.
Hořkosladké překvapení z nebe
Když mariňáci pod palbou doběhli k bednám, které právě dopadly, a vypáčili dřevěná víka, nečekaly je minometné granáty, ale miliony karamelek. Prvotní reakcí byl čirý vztek, bezmoc a zoufalství. Vojáci byli bez munice, obklopeni nepřáteli a v mrazu, který zabíjel sám o sobě.
Následně však převládl čirý pragmatismus. Standardní bojové dávky potravin měly vysoký obsah vody, takže zmrzly na kámen a plechovky s jídlem mrazem praskaly. Pokus o jejich ohřátí stál drahocenné palivo a čas.
Karamely Tootsie Roll byly rovněž zmrzlé na kámen, ale stačilo si je dát na pár minut do úst, pod paži nebo do vnitřních kapes u kabátu a po roztátí poskytly vojákům okamžitou dávku cukru, tuků a kalorií, které jejich vyčerpané organismy zoufale potřebovaly.
Ukázalo se, že tento tragikomický omyl byl požehnáním. Těla podchlazených a fyzicky vyčerpaných mužů potřebovala rychlou, lehce stravitelnou energii, kterou karamely bezvadně dodaly. Pro mnohé to byla jediná forma stravy po dobu několika kritických dnů.
Sladkost navíc zafungovala jako psychologická vzpruha. V nehostinném korejském mrazu přinesla známá chuť z dětství pocit domova a výrazně zvedla morálku mužů na pokraji sil.
Cukrový tmel na poškozená vozidla
Zcela nečekané a geniální využití našly karamely v rukou vojenských mechaniků. Mnoho nákladních automobilů, tahačů a džípů mělo chladiče a palivové nádrže děravé od šrapnelů nebo čínské střelby. Chladicí kapalina i palivo unikaly a motory se nenávratně zadíraly.
Mariňáci přišli na improvizované řešení: žvýkali karamely, dokud nezměkly na tvarovatelnou, lepkavou hmotu. Touto teplou hmotou následně ucpávali proražená místa. Jakmile se hmota dostala do kontaktu s extrémním vnějším mrazem, okamžitě ztuhla v tvrdý tmel, který udržel tlak vody i paliva. Díky těmto improvizovaným opravám mohly kolony vozidel odvézt tisíce raněných vojáků na jih do bezpečí.
Ústup z Čosinské přehrady
Příběh Tootsie Rolls je pevně spjat s hrdinským ústupem z obklíčení. Velitel 1. divize Námořní pěchoty, generálmajor Oliver P. Smith tehdy odmítl slovo „ústup“ a novinářům řekl slavnou větu: „Ústup? Čertu se rovná! My jen útočíme jiným směrem.“
Jednotky OSN se dokázaly probít z obklíčení přes horský průsmyk Funchilin Pass. Když Číňané vyhodili do povětří klíčový most přes propast, americké letectvo shodilo z nebe konstrukční díly pro stavbu nového mostu. Po jeho dokončení kolony dorazily do přístavu Hungnam. Odtud bylo do 24. prosince 1950 v rámci operace Hungnam Evacuation zachráněno přes 105 000 vojáků, 91 000 korejských civilních uprchlíků a tisíce kusů techniky.
Sladká tečka
Společnost Tootsie Roll Industries se o celé události dozvěděla až po letech z pamětí veteránů. Od té doby posílala po celé dekády stovky beden svých cukrovinek zdarma na každoroční srazy přeživších veteránů. Karamela se pro tyto muže stala symbolem přežití.
Zdroje:
https://chosinfew.org/?hl=cs-CZ
https://americangimuseum.org/tootsie-rolls-saved-the-marines-in-korea/?hl=cs-CZ
https://veteransbreakfastclub.org/the-myth-of-the-tootsie-roll-airdrop-at-chosin/?hl=cs-CZ
https://www.securitymagazin.cz/historie/jednou-rukou-odrazel-rycem-granaty-druhou-palil-ze-sve-pusky-na-nepritele-husarsky-kousek-hectora-cafferaty-1404068525.html
https://www.reflex.cz/clanek/historie/64793/korejska-valka-vypukla-v-cervnu-1950-byla-jednou-z-nejbrutalnejsich-valek-vubec.html
