Článek
Co se děje?
Čeng Li-wen (Cheng Li-wun, 鄭麗文), předsedkyně tchajwanské strany Kuomintang (KMT), minulý týden absolvovala návštěvu Číny, během které se setkala se Si Ťin-pchingem (習近平). Jednalo se o první setkání na vysoké úrovni mezi vedením KMT a Komunistické strany Číny (KS Číny) za posledních deset let. Toto setkání odráží dlouhodobý přístup Pekingu, který se zapojuje do spolupráce především s tchajwanskými politickými aktéry, kteří akceptují jeho postoj, že Tchaj-wan je součástí Číny, a zároveň se vyhýbá oficiálním kontaktům s vládami sestavenými Demokratickou pokrokovou stranou (DPP).
Jaké jsou širší souvislosti?
Tato návštěva navázala na precedens, který vytvořil bývalý předseda KMT Lien Čan (Lien Chan, 連戰), který do Číny odcestoval v roce 2005 a setkal se s Chu Ťin-tchaoem (Hu Jintao, 胡錦濤) v jeho funkci generálního tajemníka Komunistické strany Číny (KS Číny). Současná předsedkyně Čeng po odchodu z Demokratické pokrokové strany (DPP) vstoupila do KMT na Lienovo pozvání a nyní na jeho kroky sama navázala. Její cesta se uskutečnila uprostřed přetrvávajícího domácího politického napětí: KMT a její koaliční partner v opozici, Tchajwanská lidová strana, pozdržely projednání návrhu rozpočtu na obranu ve výši 40 miliard USD předloženého prezidentem Laj Čching-teem (William Lai, 賴清德) a předložily alternativní návrhy počítající s výrazně nižšími částkami. Opoziční koalice vedená KMT má v současné době v tchajwanském Zákonodárném dvoře těsnou většinu, kterou využila k zablokování významných částí Lajovy politické agendy. Opoziční poslanci například zdrželi projednávání státního rozpočtu na rok 2026 a zahájili proces impeachmentu proti prezidentovi, což odráží širší kontext politické polarizace.
Čeng se ve volbách objevila jako černý kůň a do popředí se dostala díky svým relativně tvrdým postojům. V minulosti vyjádřila naději, že „Tchajwanci budou hrdí na to, že jsou Číňané“, a ruskou invazi na Ukrajinu označila za obrannou reakci na rozšiřování NATO. Tyto kontroverzní výroky byly obecně interpretovány jako souznění s narativy, které šíří média nakloněná Pekingu.
Navzdory svým obecným politickým stanoviskům Čeng zdůrazňuje, že sjednocení není jejím bezprostředním cílem, a uvedla, že se „nyní musíme zabývat tím, jak mezi oběma břehy průlivu vytvořit mírové a stabilní vztahy“. Zároveň vyzvala k tomu, aby konsensus z roku 1992 sloužil jako základní rámec pro výměny mezi Tchaj-wanem a ČLR, čímž sladila svůj postoj s dlouhodobou politickou linií KMT. Čeng také nastínila několik oblastí pro potenciální spolupráci mezi Tchaj-wanem a Čínou, včetně umělé inteligence, udržitelného rozvoje, prevence katastrof, zdravotní péče a snižování emisí uhlíku. Aby zapojila mladší generace, zejména ty narozené po roce 1992, zdůraznila význam rozšiřování výměn mezi mládeží. Dále poznamenala, že čínský prezident Si navrhl energetiku jako možnou oblast spolupráce. Nejznepokojivější je, že její rétorika během návštěvy obsahovala formulace, které o vztazích Tchaj-wanu a ČLR běžně užívá Si.
Její setkání se Si Ťin-pchingem vyvolalo ostrou kritiku ze strany vládní strany DPP, která dříve podobným způsobem kritizovala i setkání mezi někdejším předsedou KMT (a tchajwanským prezidentem) Ma Jing-ťiouem (Ma Ying-jeou, 馬英九) a Si Ťin-pchingem v Singapuru v roce 2015. Generální tajemník DPP Sü Kuo-jung (Hsu Kuo-yung, 徐國勇) argumentuje, že ačkoli výměny mezi KMT a KS Číny mohou být vnímány jako interakce mezi politickými stranami, mají přímý dopad na národní bezpečnost a správu Tchaj-wanu. Zdůraznil, že jakékoli podobné jednání musí chránit suverenitu Tchaj-wanu a hájit jeho základní hodnoty demokracie, svobody a lidských práv. Vyzval Čeng, aby účel setkání jasně odůvodnila. I premiér Čuo Žung-tchaj (Cho Jung-tai, 卓榮泰) zdůraznil, že kontakty s KS Číny by měly podléhat přísnému dohledu. Dokonce ani v rámci KMT údajně nebyla návštěva schválena všemi členy, což značí rozkoly uvnitř strany ohledně jejího strategického směřování v otázce vztahů mezi oběma zeměmi.
Tyto obavy se ještě zesílily v diskusích ohledně financování cesty. Šestidenní cesta, které se zúčastnilo 35 osob a která stála 4,8 milionu NT$ (přibližně 3,1 mil. Kč), nebyla financována samotnou KMT, ale z veřejných prostředků přidělených na základě žádosti podané u Tchajwanské nadace pro demokracii, jejímž předsedou je v současné době předseda Zákonodárného dvora, Chan Kuo-jü (Han Kuo-yu, 韓國瑜), bývalý starosta Kao-siungu a neúspěšný kandidát KMT v prezidentských volbách v roce 2020. Toto financování vyvolalo na Tchaj-wanu kritiku, neboť jde o využití veřejných prostředků na výměny mezi politickými stranami.
Proč je to důležité?
Návštěva předsedkyně Čeng v Číně, jejíž vyvrcholením bylo setkání se Si Ťin-pchingem, byla prezentována jako strategický průlom, ale i jako odraz měnící se dynamiky uvnitř Kuomintangu. Vzhledem k tomu, že se Čeng profiluje jako „nositelka změn“, znamenal její nástup do čela strany výzvu tradičnímu vedení strany a odklon od nejednoznačného postoje, který strana v posledních letech zaujímala v otázce politiky vůči Číně. Tato cesta, spolu se zavedením nových opatření Pekingu v oblasti vztahů mezi oběma břehy Tchajwanského průlivu, je prezentována jako znovuotevření možností spolupráce, ačkoli její širší dopady na domácí politiku Tchaj-wanu, na vztahy mezi oběma zeměmi a na regionální bezpečnost zůstávají nejisté.
Zároveň politický vzestup Čeng a její nový postoj podtrhují hlubší posun uvnitř KMT, kde se osobnost, která byla dříve vnímána jako stojící mimo jádro stranického establishmentu, dokázala postavit proti dlouhodobé strategické nejednoznačnosti a otevřít novou, asertivnější linii ve vztazích obou zemí. Toto přeskupení se odehrává na pozadí domácí politické polarizace, legislativní patové situace a měnícího se veřejného mínění, což dohromady vytváří jak překážky, tak příležitosti pro redefinici stranické strategie. Přijetí návštěvy nejvyššími zástupci Pekingu a zavedení nových opatření v oblasti vztahů mezi oběma břehy Tchajwanského průlivu naznačují ochotu Číny selektivně spolupracovat s tchajwanskými politickými aktéry, kteří dávají najevo, že se ztotožňují s jejími preferencemi ohledně vzájemných vztahů.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
