Článek
Co se děje?
Šlo o otřesné etnické násilí včetně zabíjení a napadání Ujgurů v Urumči, největším městě Východního Turkestánu.
Zatímco oficiální čínské zdroje uvádějí, že během nepokojů bylo 197 osob zabito a více než 1 700 osob zraněno, ochránci lidských práv tvrdí, že tato čísla jsou podhodnocená a zastírají plný rozsah násilí páchaného na Ujgurech policií a chanskými civilisty. Předseda Světového ujgurského kongresu Dolkun Isa označil masakr v Urumči za „bod obratu v čínské politice etnické segregace a diskriminace k počátku genocidní etnické politiky“.
V dnešní době čínská komunistická strana pod záminkou boje proti terorismu zpřísňuje svou kontrolu nad Východním Turkestánem – v pekingském prostředí známým také jako Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang – navzdory kritice ze strany USA a Evropy, že Ujguři jsou vystaveni nuceným pracím. V důsledku toho Čína svou „genocidní etnickou politikou“ upírá Ujgurům jejich politická, sociální a kulturní práva, což fakticky vede k vymazání jedinečné kultury a zvyků Ujgurů.
Jaké jsou širší souvislosti?
Reakce čínské vlády na nepokoje v Urumči byla tvrdá a vedla k masovému zatýkání, zadržování a posilování bezpečnostního aparátu v celém Východním Turkestánu. Začaly se objevovat zprávy o mučení, vynucování přiznání a dalším porušování lidských práv, což dokresluje chmurný obraz státních represí. Tento zásah byl počátkem širší represivní kampaně proti Ujgurům, která vyvrcholila zřízením masových internačních táborů, kde zadržení čelí indoktrinaci, nuceným pracím a dalšímu protiprávnímu jednání. Region se od té doby stal jednou z nejpřísněji sledovaných oblastí na světě, kde se ke sledování a kontrole obyvatelstva hojně využívají moderní technologie. Souhrnně tato opatření dokládají vznik „policejního státu“ ve Východním Turkestánu.
Masakr v Urumči a následné represe vyvolaly mezinárodní kritiku a napjaly vztahy Číny s několika zeměmi. Evropský parlament, několik vlád, včetně té české, a řada lidskoprávních organizací kritizovaly zvěrstva, která Čína ve Východním Turkestánu páchá, což vedlo k výzvám k uvalení sankcí a dalších trestních opatření.
Řada organizací ujgurské diaspory po celém světě pořádá akce k uctění památky masakru v Urumči. Letos uspořádal Světový ujgurský kongres protest před sídlem OSN v Ženevě, aby uctil oběti pokojných demonstrací. Ve stejný den zorganizovala Japonská ujgurská asociace shromáždění před čínským velvyslanectvím v Tokiu a koalice organizací občanské společnosti ve Velké Británii, včetně organizace Stop genocidě Ujgurů (Stop Uyghurs Genocide), uspořádala obdobnou akci v Londýně. Tyto vzpomínkové akce často zahrnují protesty, svíčkové pochody, proslovy a diskuse, jejichž cílem je poukázat na historický význam masakru a současný těžký osud ujgurského národa.
Proč je to důležité?
Masakr v Urumči poukazuje na klíčové otázky etnických vztahů, lidských práv, regionální stability, mezinárodních vztahů a státní politiky v Číně. Řešení těchto otázek vyžaduje citlivý a informovaný přístup, který zohledňuje historickou, kulturní a sociálně-politickou složitost regionu. Masakr je výraznou připomínkou potřeby dialogu, transparentnosti a dodržování lidských práv pro dosažení trvalého míru a stability.
