Článek
Třetí největší japonské město bude slavnou světovou výstavu hostit již potřetí a naváže tak na Expo '70 a Mezinárodní zahradnickou výstavu (v angl. International Horticultural Exhibition) z roku 1990. „Do třetice všeho dobrého“, říká se, ale tentokrát to nebude vůbec snadné, protože nadcházející Expo se musí vypořádat s řadou problémů jako jsou země rušící svou účast, zpoždění výstavby pavilonů, prudce rostoucí náklady a malá podpora veřejnosti.
Jaké jsou širší souvislosti?
Historie světových výstav sahá až do roku 1791, kdy byla v Praze uspořádána první průmyslová výstava vzdávající hold dosažené vyspělosti výroby, průmyslu a zemědělství v českých zemích. Od té doby se konalo již mnoho různých světových veletrhů a výstav, jež se vyvíjely co do charakteru i formy. Co je dnes známo jako světová výstava Expo, se koná jednou za pět let po dobu šesti měsíců a zúčastněné země tuto akci využívají k budování národní značky, kdy se prostřednictvím národních pavilonů snaží vylepšovat svou image.
Mít pavilon na světové výstavě Expo je však obvykle poměrně nákladná záležitost, což rezonuje o to silněji v dnešní době, kdy se země po celém světě potýkají s následky pandemie covid-19, vysokou inflací a dopady nevyprovokované ruské invaze do Ukrajiny, jako je např. příliv uprchlíků, zhoršující se stabilita globálního bezpečnostního prostředí, zvýšené výdaje na obranu nebo urychlená transformace energetické infrastruktury. Počátkem listopadu tak Mexiko a Estonsko oznámily, že se příštího veletrhu Expo kvůli svým finančním problémům nezúčastní. Svou účast jinak zatím potvrdilo 160 zemí a regionů.
Samotné Rusko, jehož výdaje na obranu a bezpečnost dosáhnou v příštím roce přibližně 40 % všech rozpočtových výdajů, nemá příliš finančních prostředků nazbyt. Čelí totiž nejen statečnému odporu Ukrajiny, ale také tvrdým sankcím demokratického světa, který zároveň výrazně snížil svou závislost na ruských přírodních zdrojích. Součástí tohoto demokratického světa je i Japonsko, a tak není příliš velkým překvapením, že Rusko koncem listopadu oficiálně zrušilo svou účast na výstavě Expo v Ósace s odvoláním na „nedostatečnou komunikaci“ s hostitelem. Vzhledem k tomu, že tématy nadcházejícího Expa jsou „Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy“ a „Zachraňování životů, posilování životů a propojování životů“, byla by přítomnost ruského pavilonu poněkud kontroverzní. „Ruská invaze na Ukrajinu je neslučitelná s tématem Expa 2025, kterým je navrhování budoucí společnosti pro naše životy. Pokud se současná situace nezmění, neočekává se, že by se Rusko výstavy Osaka Kansai Expo zúčastnilo,“ uvedl hlavní tajemník kabinetu Hirokazu Macuno.
Proč je to důležité?
Japonsko musí řešit také otázku rostoucích nákladů na v tuto chvíli již zpožděné stavby, které v současné době dosahují 235 miliard jenů (přes 36 miliard korun českých), přičemž původní odhad byl 125 miliard (více než 19 miliard korun českých). Kromě toho bude potřeba dalších 83,7 miliard jenů na japonský pavilon, bezpečnostní opatření a na podporu účasti méně rozvinutých zemí. Očekává se, že se všechny tyto problémy promítnou do problému dalšího, a sice ještě hlubšího poklesu podpory veřejnosti Expa v Ósace, která je už tak poměrně nízká. 55,9 % respondentů považuje akci za zbytečnou a pouze 20,3 % ji vyloženě podporuje. Expo by tak mohlo být další ránou pro vládu premiéra Kišidy, jejíž podpora v listopadu klesla pod 30 %, což je nejméně od jeho nástupu do funkce v roce 2021.
