Článek
Co se děje?
Ve dnech 19.–27. května hostí Ženeva 78. zasedání Světového zdravotnického shromáždění (WHA), jednoho z nejdůležitějších světových fór pro posilování prevence, připravenosti a reakce na globální pandemie. Přestože se jej účastní 194 členských států, jeden hlas zůstane nadále umlčen. Hlas Tchaj-wanu. Navzdory jeho důležitému přínosu pro globální veřejné zdravotnictví a rozsáhlé expertíze v oblasti demokratické správy a pokročilých technologií bude Tchaj-wan z WHA vyloučen již devátým rokem v řadě. Mezi lety 2009 a 2016 měl sice Tchaj-wan status pozorovatele, avšak kvůli rostoucí agresivitě Číny (ČLR) a využívání boje právními prostředky k omezení mezinárodního prostoru Tchaj-wanu – včetně překrucování rezoluce č. 2758 Valného shromáždění OSN – již znovu přizván nebyl.
Jaké jsou širší souvislosti?
Během pandemie COVID-19 Tchaj-wan prokázal mimořádnou odolnost svého systému veřejného zdravotnictví a zároveň v reakci na pandemickou krizi podpořil řadu zemí po celém světě, včetně těch evropských. Zde je třeba zmínit zejména úspěšnou kampaň #TaiwanCanHelp, která zahrnovala rychlou pomoc Evropské unii v podobě tolik potřebných ochranných pomůcek a darlinek na výrobu roušek České republice. Přínos Tchaj-wanu ke globálním snahám v oblasti veřejného zdravotnictví však nezačal až s pandemií. Již dříve se tento ostrovní stát stal lídrem v oblasti boje proti malárii, včetně velmi úspěšné kampaně na eradikaci této nemoci na Svatém Tomáši a Princově ostrově, kde se podařilo snížit výskyt malárie z 50 procent v roce 2003 na 1,01 procenta v roce 2015. Přesto však tato africká země v roce 2016 ukončila diplomatické vztahy s Tchaj-wanem, aby místo toho navázala vztahy s ČLR.
Čínské snahy zablokovat roli Tchaj-wanu jako pozorovatele v rámci WHA jsou součástí širší kampaně boje právními prostředky(tzv. lawfare), kterou Peking vede s cílem omezit prostor Tchaj-wanu na mezinárodním poli. Jde o součást doktríny „trojího způsobu vedení boje“ (三種戰爭) Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) – tedy doktríny neozbrojeného boje kombinujícího psychologický boj, boj o veřejné mínění a boj právními prostředky, jejímž cílem je vytvořit pro Čínu informační převahu. Klíčovým cílem této politické války je ovlivnit, jak světová veřejnost vnímá tchajwanskou otázku a hovoří o ní. Překrucování významu rezoluce OSN č. 2758 je pro Peking v tomto úsilí zásadním nástrojem.
Rezoluce má pouze 155 slov a „Tchaj-wan“ mezi nimi nenajdeme. Dokument přijatý v roce 1971 pouze převedl čínské křeslo v OSN z „reprezentantů Čankajška“ na Čínskou lidovou republiku. Neřeší otázku suverenity Tchaj-wanu, ani nezakazuje účast ostrovního státu v mezinárodních organizacích. Přesto Peking význam rezoluce překrucuje a zaměňuje ji za jednostranný princip jedné Číny, který falešně vykresluje Tchaj-wan jako čínskou provincii, jež se do mezinárodních organizací nemůže žádným způsobem zapojit. Během loňského 77. zasedání WHA se zástupce Kuby výslovně odvolával na rezoluci OSN č. 2758, aby odůvodnil postoj Havany proti účasti Tchaj-wanu na tomto zasedání. V předchozím roce vydal podobné prohlášení také zástupce Pákistánu.
Proč je to důležité?
Přestože většina světa dnes pandemii COVID-19 vnímá pouze retrospektivně, tato krize nepopiratelně odhalila zranitelnost našich systémů veřejného zdravotnictví, sociálních systémů i ekonomiky. Zároveň poukázala na úzké spojení veřejného zdravotnictví a národní bezpečnosti – v případech zahrnujících dezinformace zahraničního původu týkající se zvládání pandemie, jejichž cílem bylo narušit důvěru veřejnosti v demokratické instituce, nebo v případě kybernetických útoků na klíčovou zdravotnickou infrastrukturu, jako byl například útok ransomwaru na Fakultní nemocnici Brno v roce 2020. Z tohoto důvodu, zatímco se ČLR snaží instrumentalizovat globální instituce veřejného zdravotnictví k dosažení svých politických cílů, včetně právního a politického zadušení Tchaj-wanu pod praporem Velkého znovuzrození čínského národa (中華民族偉大復興), je podpora smysluplné účasti Tchaj-wanu ve fórech jako WHA otázkou nejen hodnot, ale je i v národním zájmu všech demokratických států.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.