Článek
Co se děje?
Přístav ve fidžijském hlavním městě Suva je stále více zahlcován opuštěnými plavidly, která zde zanechávají zahraniční majitelé v důsledku chybějícího pojištění a finančních potíží. Navzdory znepokojení, které vyjadřuje fidžijská vláda, zůstává tento problém nevyřešen. Tyto opuštěné lodě, z nichž většinu údajně vlastní čínské subjekty, nadále chátrají a představují tak nebezpečí pro plavbu aktivních plavidel. Také z nich unikají pohonné hmoty a další toxické látky, což ohrožuje křehké mořské prostředí.
Jaké jsou širší souvislosti?
Hotel Grand Pacific, sídlící v historické budově z roku 1914, který byl kompletně zrekonstruován a znovuotevřen v roce 2014, je často označován za „Velkolepou starou dámu Pacifiku“. Hotel je jedním z nejprestižnějších míst v Suvě, nachází se na pobřeží a nabízí hostům nádherný výhled na přístav hlavního města a na zvlněné, sytě zelené kopce Viti Levu, největšího fidžijského ostrova. Podobně, jako je tomu na mnoha jiných místech v blízkosti přístavu, ani odsud však nelze přehlédnout shluk rezivějících lodí, které zde byly nelegálně zanechané a nyní se pozvolna rozpadají.
V současné době se zde nachází 25 opuštěných plavidel. Jejich počet se snížil z původních 44, když někteří z bývalých majitelů souhlasili, že řízené potopení svých lodí zafinancují. Zbývajících 25 majitelů to však odmítlo.
Lodě se v přístavu začaly hromadit během pandemie COVID-19. Místní rybolovné subjekty viní příliv zahraničních rybářských plavidel z východní Asie, zejména lodí dotovaných Čínou, z devastace tichomořských populací ryb, což dělá toto odvětví pro mnoho místních soukromých podniků ztrátové. Tichomořské ostrovní země mají jedny z největších výlučných ekonomických zón (EEZ) na světě – odpovídají 20 % ploch EEZ na celém světě – a mnohé z nich jsou závislé na příjmech z rybolovných oblastí, ať už z vývozu ryb nebo z licencování zahraničních plavidel. Mnohá z těchto plavidel však nemají dostačující pojištění, takže jakmile přestanou být používána, končí opuštěná v přístavech, jako je Suva, místo toho, aby byla řádně vyřazena z provozu. Komise pro rybolov v západním a středním Tichomoří (WCPFC), která koordinuje správu rybolovných oblastí v regionu, postrádá konkrétní politiku týkající se likvidace plavidel i předpisy o pojištění na odstraňování vraků.
V západním a středním Tichomoří má v současnosti licenci k rybolovu téměř 3 100 lodí, přičemž největší flotily na moře vysílají Čína, Japonsko a Tchaj-wan.
Problém opouštěných plavidel se dotýká se i samotných námořníků. Podle Mezinárodní federace pracovníků v dopravě (ITF) se v roce 2024 meziročně zvýšil počet případů „opuštění posádky“ – tj. případů, kdy majitelé lodí opustí plavidlo i jeho posádku – o 87 %. Většina těchto incidentů se týká lodí plujících pod vlajkami jiné země, než ve které sídlí majitel plavidla (tzv. flag of convenience, FOC). Mezi hlavní příčiny opuštění posádky patří slabé prosazování pracovních předpisů a nedostatečná reakce ze strany států, kde je plavidlo registrované, nebo států, v jejichž přístavu kotví, jakožto i chybějící pojištění plavidla a neochota majitelů lodí přiznat, že je se členy posádky špatně zacházeno, a tento problém řešit.
Proč je to důležité?
Opouštění lodí na moři se stává vážnou krizí námořního průmyslu. Způsobuje jak nebezpečí pro plavbu, tak narušení životního prostředí. V posledních letech byly bez dozoru na moři zanechány stovky plavidel, což ohrožuje globální námořní trasy, mořské ekosystémy i samotné námořníky. Přestože ITF a Mezinárodní námořní organizace (IMO) vyzvaly k přísnějším trestům a větší odpovědnosti majitelů lodí, kteří svá plavidla opouštějí, pokrok v této oblasti zůstává dosud omezený.
Viníkem problému, který má Fidži s opuštěnými plavidly, jsou především bezohlední provozovatelé, kteří zneužívají slabých právních předpisů a nedostatečných kapacit některých států jižního Tichomoří. Ukazuje se, že v mezinárodním námořním právu existují nejasně vymezené oblasti, kvůli kterým v regionu zůstává neznámé množství opuštěných vraků.
Je pozoruhodné, že mnoho tichomořských ostrovních zemí – včetně Fidži, Kiribati, Mikronésie, Nového Zélandu, Papuy-Nové Guineje, Samoy a Vanuatu – není signatáři Nairobské mezinárodní úmluvy o odstraňování vraků, kterou dosud podepsalo 70 zemí. Přistoupení Fidži k této úmluvě by znamenalo důležitý regulační krok, který by zemi usnadnil vytvoření jasného právního rámce pro nakládání s opuštěnými plavidly a poskytl jí transparentnější způsoby vymáhání odškodnění.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
