Článek
Co se děje?
Pouhý měsíc po jubilejním 50. summitu skupiny G7 (angl. Group of Seven) se v Itálii sešli ministři obchodu z členských zemí, aby diskutovali o problémech nadprodukce a dalších obchodních praktiká Číny, aniž by však přitom Čínu vysloveně zmínili. Dvoudenní setkání skončilo 17. července závěrečným prohlášením, v němž zástupci Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království (VB) a Spojených států (USA) přislíbili, že „zvýší kontrolu nadměrné výroby elektromobilů, solárních panelů a dalších výrobků, jejichž odvětví jsou podporována vládou“.
Jaké jsou širší souvislosti?
Cenově dostupné výrobky z Číny jsou rozšířené po celém světě již několik desetiletí. V poslední době však čím dál sofistikovanější a zároveň stálé levné čínské výrobky začínají představovat vážnou, někdy až existenční hrozbu pro domácí výrobu právě v těch ekonomikách, které Číně v průběhu let pomohly zbohatnout. Elektromobily jsou v současnosti jedním z nejvýraznějších příkladů tohoto trendu.
Nutno dodat, že technologicky vyspělé elektromobily z Číny jsou tak levné kvůli neférovým státním dotacím, což už přimělo USA a Evropskou unii přijmout opatření k narovnání obchodních podmínek.
V květnu se USA rozhodly zvýšit celní sazbu na elektromobily z 25 % na 100 %. V červenci Evropská komise uložila prozatímní vyrovnávací cla na dovoz elektromobilů z Číny v rozmezí od 17,4 % do 37,6 %. Konečná opatření musí být uložena do čtyř měsíců. Kanada rovněž zvažuje zavedení cel s cílem řešit tzv. „nadměrnou nabídku“ elektrických vozidel vyrobených v Číně. Naopak Spojené království se spíše zdráhá následovat ostatní s odůvodněním, že britské firmy si nestěžovaly na nekalé praktiky konkurentů. Prozatím se zdá, že ani Japonsko se k uvalení cel na čínské elektromobily nechystá. Navzdory těmto rozdílným postojům v rámci G7 se ministři shodli, že „ekonomická odolnost vyžaduje snižování rizika prostřednictvím diverzifikace a omezování kritických závislostí“, a zdůraznili svou ochotu využít dostupné obchodní nástroje (nebo vyvinout nové) k „řešení netržních politik a praktik, jakož i škodlivých netržních nadměrných kapacit a dalších tržních deformací, které z nich vyplývají“.
Proč je to důležité?
Kromě monitorování nadprodukcí dotovaných vládou se ministři obchodu G7 dohodli na sdílení informací o kontrolách vývozu kritických nerostných surovin, které by mohly potenciálně ohrozit hospodářskou bezpečnost. Vyjádřili odhodlání zabránit narušení dodavatelských řetězců a vyzvali všechny země, aby se zdržely používání ekonomického nátlaku nebo „weaponizace obchodu“ čili využívání obchodních vazeb jako zbraně. Japonský ministr obchodu Ken Saitó po zasedání řekl: „Dohodli jsme se na posílení mezinárodního hospodářského řádu založeného na pravidlech. Rovněž se nesmíme nikdy vrátit do éry ‚přežití nejsilnějšího‘, kdy na pravidlech nezáleželo.“ Nicméně i když se zmíněná opatření a výroky jasně týkají Číny, oficiální závěrečné prohlášení tohoto ministerského zasedání G7 se o Číně vůbec nezmiňuje. To ukazuje na limity asertivnější kolektivní akce vůči Pekingu, které do značné míry vyplývají z ekonomické provázanosti vysokopříjmových ekonomik s ČLR.
Tento článek je součástí briefingu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, čtrnáctidenního zpravodaje o vývoji v Indo-Pacifiku. Pokud jej rádi čtete, můžete si ho zdarma předplatit zde.
