Článek
Co se děje?
Itálie a Čína si 25. června v Římě připomněly 55 let diplomatických vztahů. Při té příležitosti byl slavnostně uveden nový dokumentární seriál s názvem Strážce dědictví (v čínštině: 習近平的文化情緣 Si Ťin-pchingova láska ke kultuře, v angličtině: The Guardian of Heritage) v produkci China Media Group (CMG). Pořad vykresluje čínského prezidenta Si Ťin-pchinga (習近平) jako ochránce kulturního a historického dědictví a byl zařazen do programu více než 30 italských médií, včetně Alma TV, Donna TV, Lazio TV, Lombardia City TV, Roma Corona TV, Milan Pavia TV a webových stránek Milano Finanza. CMG oznámila, že plánuje v Itálii programů zaměřených na Čínu uvést v blízké budoucnosti více.
Jaké jsou širší souvislosti?
Formování image Číny v zahraničí je již dlouho klíčovou strategickou prioritou Komunistické strany Číny (KS Číny), která velkou měrou investuje do zahraničních mediálních kampaní. Itálie se stala významnou laboratoří tohoto úsilí, zejména od návštěvy Si Ťin-pchinga v roce 2019, kdy se země připojila k iniciativě Pás a stezka.
Nový televizní program je součástí širší narativní strategie, která zdůrazňuje starobylost čínské civilizace a zároveň legitimizuje vládu KS Číny – mimo jiné tím, že Si Ťin-pchinga zobrazuje jako ochránce kulturního dědictví. Šen Chaj-siung (慎海雄), zástupce ředitele Ústředního propagandistického oddělení KS Číny a předseda CMG, uvedl, že italské publikum se prostřednictvím těchto programů může „seznámit s Čínou nové doby a porozumět moderní Číně prostřednictvím obrazu.“ Rok 2025 také vyhlásil za „Rok čínské televize“ v Itálii a slíbil více obsahu s čínskou tematikou.
Vliv čínských médií v Itálii výrazně roste od roku 2019. Státní vysílací společnost RAI a tisková agentura ANSA tehdy podepsaly se svými čínskými protějšky memoranda o porozumění, což vedlo k systematickému sdílení obsahu s agenturami, jako jsou Xinhua a CMG. Kromě oficiálních partnerství zahrnují pekingské vlivové operace v Itálii i další taktiky, které Čína využívá po celém světě: zapojení místních influencerů, spolupráce s čínskou diasporou, využívání sociálních médií a organizování sponzorovaných tiskových turné. Nárůst dezinformací čínského původu zažila Itálie zejména během pandemie COVID-19. Pro influencery, ale i studenty či akademiky, kteří v Itálii propagují pozitivní narativy o Číně, začala čínská strana používat termín „Marcové Polové nové éry“ (新時代的馬克·波羅). Čínský vliv v italských médiích je usnadněn také finanční zranitelností italského novinářského prostředí. Novinářka Giulia Pompili vysvětluje, že ekonomické tlaky – které se zvýšily od doby, kdy Silvio Berlusconi transformoval média na „infotainment“ – otevřely mnoho médií a novinářů zahraničnímu financování a dělají je tak i náchylnějšími zahraničnímu vlivu.
Proč je to důležité?
Veřejné mínění v Itálii – v jednom z největších a nejvlivnějších členských států EU – spoluutváří obecnější evropský pohled na Čínu. Přes pokračující snahy a investice Pekingu však zůstává italský skepticismus vůči Číně silný – například kvůli obavám ohledně stavu lidských práv v Číně a ohledně její autoritářské vlády či kvůli otázkám životního prostředí. Čína je vnímána jako represivní režim, ale i jako významný ekonomický a technologický hráč. Stojí za pozornost, že čínská pomoc během pandemie COVID-19 je částí italské veřejnosti vnímána pozitivně.
Navzdory finančním problémům zůstávají italská média relativně svobodná a rozmanitá a jsou schopna nabídnout kritické pohledy na zahraniční vliv. Vzhledem k tomu, že rok 2025 byl v Itálii vyhlášen „Rokem čínské televize“, další pokusy Pekingu ovlivnit italské narativy se zdají být nevyhnutelné – a prověří odolnost italského mediální prostředí a demokratického diskurzu.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
