Hlavní obsah
Finance

Pád realitního giganta Evergrande: Přehled krize čínského realitního trhu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: unsplash.com

Pouhé dva týdny poté, co čínská delegace v Davosu, vedená premiérem Li Čchiangem (李強), přesvědčovala světové investory o růstu a stabilitě čínské ekonomiky, titulky médií ukazují poněkud jiný obrázek.

Článek

29. ledna nařídil hongkongský soud likvidaci China Evergrande Group (中國恆大集團), jedné z největších realitních společností v Číně s dluhy dosahujícími 300 miliard amerických dolarů v závazcích.

Jaké jsou širší souvislosti?

V roce 2018 byla Evergrande v Číně druhou největší a světově nejhodnotnější realitní společností. Nyní má nezáviděníhodný status nejzadluženějšího developera na světě. Po selhání schopnosti splácet dluhy v roce 2021 pomohl zánik Evergrande vyvolat současnou realitní krizi v Číně. Od té doby společnost navrhla několik plánů na restrukturalizaci dluhu, nicméně minulý týden soudkyně Lindy Chan dospěla k závěru, že „už toho bylo dost“ a hongkongský soud nařídil likvidaci společnosti.

Zakladatel a generální ředitel Evergrande Hui Ka Yan, také známý jako Sü Ťia-jin (許家印), který byl svého času nejbohatším mužem Číny s významnými kontakty na čínský establishment, je od loňského září zadržován v domácím vězení na základě blíže nespecifikovaných obvinění.

V roce 2021 se Evergrande dostala na titulní stránky světových médií se zprávami o zákaznících, kteří zaplatili za nemovitosti v budovách, které nebyly nikdy postaveny, nebo v souvislosti s čínskými městy duchů, kde strádaly prázdné bytové domy. Ačkoli se odhaduje, že 20 % bytů v Číně není obydlených, země má stále jednu z nejvyšších úrovní obsazenosti nemovitosti vlastníky na světě, přičemž více než 70 % majetku obyvatel Číny je soustředěno právě v nemovitostech.

Už v roce 2016, kdy začaly vycházet nové předpisy, ukázal Peking, že si je vědom rizika realitní bubliny a nutnosti stabilizovat překotně se rozvíjející realitní sektor. Ve svém projevu na devatenáctém stranickém sjezdu Si Ťin-pching zdůraznil, že „domy jsou k bydlení, nikoliv ke spekulacím“. Tuto mantru od té doby čínští představitelé často opakovali.

V roce 2020 zavedla čínská vláda pravidlo „tří červených čar“ (三條紅線), které omezuje poměr vlastního kapitálu, aktiv a dluhu k hotovosti, kterou může developer držet. Vláda nyní omezuje počet nemovitostí, které si jednotlivci mohou koupit a vlastnit, a také tlačí na místní samosprávy, aby snížily svou finanční závislost na prodeji pozemků.

Proč je to důležité?

Trh s nemovitostmi, který byl po desetiletí motorem rostoucí čínské ekonomiky a tvoří přibližně jednu čtvrtinu ekonomiky země, je v největšímu poklesu za téměř devět let. Minulý rok zaznamenal jedny z nejprudších propadů cen nemovitostí.

Čínská ekonomika se stále nevzpamatovala z postpandemického zpomalení a potýká se s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a bezprecedentním poklesem exportu.

Na místě jsou obavy z deflace a potenciálního řetězového efektu v zahraničí. Vzhledem k vzájemné globální hospodářské provázanosti bude důležité pečlivě sledovat kroky čínských regulačních orgánů, jako jsou dotace a další podpůrná opatření, která budou pro Čínu velmi drahá.

Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz