Článek
Co se děje?
V pondělí 20. května složili William Laj (賴清德) a Siao Mej-čchin (蕭美琴) přísahu jakožto 16. prezident a viceprezidentka Čínské republiky (Tchaj-wanu). Jejich inaugurace následovala po vítězství ve volbách 14. ledna, které Demokratické pokrokové straně (DPP) zajistilo bezprecedentní třetí funkční období.
Ve svém inauguračním projevu Laj vyzval Peking, aby respektoval volbu tchajwanských občanů, uznal jeho vládu jako legální vládu Tchaj-wanu a zvolil „dialog místo konfrontace“. Laj navrhuje opatření k dosažení míru pomocí svého „Akčního plánu čtyř pilířů míru“ (Four Pillars of Peace Action Plan), který zahrnuje posílení národní obrany, zajištění ekonomické bezpečnosti, udržení stabilních vztahů mezi státy průlivu a podporu diplomacie založené na hodnotách. Laj však varoval občany, aby si nedělali „iluze“ o záměrech Číny. Poznamenal, že nedávné hrozby ze strany Číny jsou zastrašovací taktikou, a vyjádřil pevné odhodlání bránit suverenitu Tchaj-wanu.
Jaké jsou širší souvislosti?
Od drtivého vítězství DPP pod vedením bývalé prezidentky Cchaj Jing-wen (蔡英文) v prezidentských volbách v roce 2016 byly diplomatické styky mezi oběma úžinami pozastaveny, což Peking inicioval pouhý měsíc po nástupu Cchaj do funkce. Důvodem bylo Cchajino odmítnutí podpořit konsensus z roku 1992 jako politický základ pro vztahy mezi průlivem, přestože potvrdila, že zachová status quo. Konsensus z roku 1992, termín vžitý několik let po titulním roce, odkazuje na sérii setkání, na nichž obě strany průlivu diskutovaly o konceptu „jedné Číny“. Současný postoj Pekingu trvá na tom, že „jedna Čína“ znamená, že Čínská lidová republika jako jediná legitimní autorita zastupuje obě strany Tchajwanské úžiny. Tchaj-pej ji mezitím často označuje jako „Jedna Čína, různé interpretace“.
Odmítavý postoj Cchaj je v souladu s postojem její strany ke vztahům mezi Tchaj-wanem a Čínou. Strana se dlouhodobě zasazuje o suverenitu Tchaj-wanu. V důsledku toho Čína v roce 2019 pozastavila nezávislé cesty na Tchaj-wan a po znovuzvolení Cchaj v roce 2020 zastavila jak skupinové cesty na Tchaj-wan, tak zápis čínských studentů na tchajwanské univerzity. Tato opatření se pravděpodobně nezmění navzdory Lajovu návrhu v jeho pondělním inauguračním projevu, neboť konsenzus z roku 1992 nepodpořil. Místo toho Laj zdůraznil reálnost existence Čínské republiky, což vyvolalo kritiku jak ze strany členů tchajwanské opoziční strany, tak ze strany Pekingu. Během fóra o vztazích mezi průlivem člen KMT a bývalý prezident Ma Jing-ťiou (馬英九) prohlásil, že Lajova neochota uznat politiku jedné Číny přinese rizika a bude pokračovat v nedostatečné komunikaci mezi průlivem. Pekingský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu (TAO) v reakci označil Lajův projev za vyloženě „přiznání nezávislosti Tchaj-wanu“ a zároveň dodal, že Čína „musí čelit a trestat“ všechny snahy o nezávislost.
Proč je to důležité?
Laj ve svém inauguračním projevu vyjádřil ochotu vést dialog s ČLR a zároveň zachovat status quo, což je názor, který zopakovala jeho strana DPP i jeho předchůdkyně Cchaj Jing-wen. Vzhledem k nedostatečnému recipročnímu úsilí ze strany Číny však bude napětí během Lajova funkčního období pravděpodobně narůstat, a to s ohledem na kritickou povahu několika příštích let. Mnohé zprávy poukazují na to, že Čína je připravena do roku 2027 Tchaj-wan napadnout.
Kromě toho bude Laj čelit i četným domácím výzvám. Přestože jeho strana letos vyhrála prezidentské volby, DPP se nepodařilo získat většinu v parlamentních volbách, v důsledku čehož v zákonodárném sboru chybí většinová strana. Již pouhý den po Lajově inauguraci vypukly v ulicích Tchaj-peje protesty proti návrhu zákona Legislativního dvora.
Nadějnějším se jeví Lajův „Akční plán čtyř pilířů míru“, který zdůrazňuje diplomacii založenou na hodnotách a slibuje, že se postaví po bok podobně smýšlejících demokratických zemí. Tato prohlášení ukazují na možnosti, jak udržet vzestupnou trajektorii tchajwansko-evropských vztahů. EU a její členské státy mohou prohloubit své angažmá s Tchaj-wanem v oblasti ekonomiky a prostřednictvím výměny osvědčených postupů a realizace společných projektů na ochranu demokratických institucí a procesů, což je společná mise, kterou podtrhuje normativní shoda mezi Tchaj-pejí a Bruselem. Laj již v minulosti vyjádřil velký zájem o další spolupráci s Evropskou unií a jeho pondělní projev naznačuje stejný závazek.
