Článek
Co se děje?
28. srpna poslala dvojice amerických zákonodárců, jmenovitě člen sněmovny reprezentantů a předseda výboru pro strategické soupeření mezi Spojenými státy a Komunistickou stranou Číny (KS Číny) John Moolenaar a senátor Marco Rubio doporučující dopis americkému ministru obrany Lloydu Austinovi, ve kterém naléhavě ministerstvo žádají, aby neprodleně zařadilo čínského výrobce baterií Contemporary Amperex Technology Limited (CATL) na seznam podle § 1260H. federálního Autorizačního zákona pro národní obranu (NDAA). Na tento seznam bývají zařazeny entity, které jsou ministrem obrany identifikovány jako „čínské vojenské společnosti“, působící přímo nebo nepřímo na území Spojených států a je na něm zařazena také např. Huawei. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to konec CATL na americkém vnitřním trhu. A nejen to.
Jaké jsou širší souvislosti?
Kongresmani v dopise zdůrazňují propojení CATL s vysokými představiteli KS Číny a skrze civilně-vojenskou fúzi také s Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou (ČLOA). Dále tyto entity obviňují z vytváření neférových tržních podmínek. Díky tomu se CATLu daří ovládat až 37,5 % podílu na celosvětovém trhu s bateriemi pro elektromobily a také působí jako hlavní dodavatel bateriové infrastruktury pro ČLOA. V dopise dále argumentují údajnými snahami CATLu záměrně vytvářet závislosti klíčové infrastruktury Spojených států na čínských technologiích.
Další dva podobné dopisy, které se mimo CATL týkají také čínského výrobce baterií Gotion, odeslala skupina zákonodárců, vč. dvou výše zmíněných kongresmanů, již 5. června americkému ministru vnitřní bezpečnosti. V obou dopisech kongresmani žádají ministerstvo o umístění obou společností na seznam entit Zákona o prevenci nucené práce Ujgurů, který zakazuje dovážet na půdu Spojených států zboží, jež je vyrobené zcela nebo z části skrze nucenou práci v Číně (ČLR), zejména ve Východním Turkestánu. V obou dopisech zákonodárci mj. přináší velmi rozsáhlé důkazy o přímém napojení obou firem na čínské partnerské společnosti, které jsou prokazatelně spojeny s porušováním lidských práv a které se podílejí na probíhající genocidě Ujgurů a dalších převážně muslimských etnických skupin v ČLR. Těmito společnostmi jsou např. paramilitární státem řízená společnost Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC, 新疆生产建设兵团), která je spojována kromě nucených prací také s fyzickým týráním příslušníků etnických menšin, s jejich nucenou sinizací či s masovým zadržováním. Pokud by ministerstvo Gotion a CATL na tento seznam zařadilo, znamenalo by to opět konec působení obou firem ve Spojených státech.
Snaha o zamezení působnosti těchto firem ve Spojených státech však trvá o něco déle. Země se totiž dostala do paradoxní situace, kdy čínským státem masivně dotované technologické společnosti dostávají finanční pobídky také z kapes amerických daňových poplatníků, jejichž zájmem podle kongresmanů rozhodně není jejich podpora na úkor domácích hráčů, kteří se v tomto pokřiveném tržním prostředí stávají v podstatě konkurence neschopní. Proto již během minulého roku předložila mezistranická skupina zhruba padesáti kongresmanů v čele s Johnem Moolenaarem a Darinem La Hoodem zákon, jemuž se zkráceně říká NO GOTION Act. Ten momentálně prochází v prvním čtením a má za cíl odepřít určité daňové úlevy a finanční pobídky v rámci Bidenova vlajkového zákona Inflation Reduction Act společnostem, které jsou spojeny s problematickými zeměmi. Návrh zákona konkrétně uvádí ČLR, Rusko, Írán a Severní Koreu. Pokud by byl zákon schválen v současném nebo podobném znění, znamenalo by podle mnohých expertů nejen konec Gotion i CATL ve Spojených státech, ale i přes rozsáhlé státní dotace ze strany čínského státu (nebo právě díky nim) potenciálně také konec dalších čínských technologických firem na americkém trhu.
Proč je to důležité?
Ambice CATL i Gotion však sahají dále než proniknout pouze na trh Spojených států. Obě firmy mají rozsáhlé investice také v členských zemích Evropské unie (EU). CATL má již postavené továrny v Německu a v Maďarsku a dodává baterie automobilkám, které vyrábí elektromobily Peugeot e-208, MG 4 nebo Tesla Model 3. Spolu se Stellantis (který zahrnuje značky Fiat, Opel, Citroën, popř. americké Chrysler, Dodge nebo RAM) podepsala memorandum, na jehož základě má tomuto koncernu dodávat baterie do automobilů, které automobilový gigant plánuje exportovat také do Spojených států. Obě firmy také zvažují možnost výstavby další společné továrny na autobaterie. Gotion, který již disponuje továrnou v Německu a jehož dceřiná společnost má dnes jako největšího akcionáře koncern Volkswagen, plánuje v EU postavit další gigafactory a také spolu se slovenským start-upem InoBat oznámil výstavbu další továrny na Slovensku. Zákaz dovozu elektromobilů obsahujících komponenty těchto firem na americký trh by mohl mít právě z těchto důvodů rozsáhlé negativní důsledky také pro evropské automobilky, které prozatím sází na levný čínský dovoz a na spolupráci s firmami, jejichž působení by mělo být dávno postaveno mimo zákon i v rámci zemí EU. Zvláště pak na státy střední a východní Evropy, pro které je automobilový průmysl naprosto klíčovým sektorem.
Tento článek je součástí briefingu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, čtrnáctidenního zpravodaje o vývoji v Indo-Pacifiku. Pokud jej rádi čtete, můžete si ho zdarma předplatit zde.
