Článek
Vejce byla dovezena v rámci vládního programu na dovoz 145 milionů vajec. Program trval od března do července 2023 kvůli celostátnímu nedostatku způsobenému vypuknutím ptačí chřipky. 54 milionů dovezených vajec v hodnotě 200 milionů tchajwanských dolarů bude zničeno, protože datum spotřeby vypršelo kvůli prodlouženému skladování po stabilizaci domácí produkce vajec. Příběh však odhaluje hlubší problémy související s politikou potravinové bezpečnosti, mající za následek závislost Tchaj-wanu na dovážených potravinářských produktech.
Jaké jsou širší souvislosti?
Tchajwanské dodávky potravin a zemědělských produktů silně závisí na mezinárodním dovozu. Domácí potravinová dostatečnost poklesla z 56 procent v roce 1986 na 31 procent v roce 2021, což je způsobeno především vysokou hustotou obyvatelstva a nedostatečnou produkcí potravin. Úbytek pracovní síly v důsledku stárnutí populace a pomalejší růst zaměstnanosti v zemědělství ve srovnání s celkovým růstem pracovní síly jsou jen některé faktory. Po celá desetiletí se Tchaj-wan zaměřoval především na průmyslový rozvoj a sektor služeb, což vedlo ke zmenšování plochy orné půdy. V důsledku toho je skutečná produkce zemědělské půdy na Tchaj-wanu pouze 520 000 hektarů, což je mnohem méně, než stanovilo tchajwanské ministerstvo vnitra jako národní cíl. Ten je mezi 740 000 – 810 000 hektary, potřebnými k udržení domácího zásobování potravinami. V roce 2022 tedy služby tvořily 60 procent HDP, příjmy z průmyslu představovaly 37,8 procenta produktu HDP, přičemž tchajwanský polovodičový průmysl přispíval 12,64 procenta k reálnému HDP v roce 2022, zatímco zemědělský sektor činil pouze 1,4 procenta HDP.
Tchaj-wan se tedy spoléhá na dovoz potravin z několika zemí, je šestým největším vývozním trhem pro americké potravinové a zemědělské produkty a jako čtrnáctý obchodní partner EU na světě je Tchaj-wan také významným trhem pro tabákové výrobky, potraviny a nápoje z EU. Mezi další partnery patří Austrálie, Čína, Japonsko, Thajsko, Malajsie a Nový Zéland, a to i přes poměrně přísné předpisy Tchaj-wanu o dovážených potravinách a zemědělských produktech.
Kromě výše zmíněných strukturálních změn čelí tchajwanské zemědělství ekologickým výzvám, jako jsou přírodní katastrofy umocněné změnou klimatu, globální konkurence nebo povaha zemědělského průmyslu na Tchaj-wanu, který je tvořen převážně drobnými farmáři. Aby se Rada pro zemědělství (COA) vypořádala s těmito výzvami, zavedla Program inteligentního zemědělství (Smart Agriculture in Taiwan) na období 2017–2022. Program zahrnuje dvě hlavní strategie: inteligentní výrobu a digitální služby. Tchaj-wan zřídil digitální databáze pro užší kontrolu zemědělských výrobních oblastí, množství, distribuce, dovozu, zásob a cen za účelem průběžného hodnocení nabídky a poptávky s cílem stabilizovat nabídku potravin.
Proč je to důležité?
Strukturální a environmentální změny nejsou jedinými problémy, které mají dopad na potravinovou bezpečnost Tchaj-wanu. V roce 2018 se 40 procent zemědělských produktů vůbec nedostalo na spotřebitelské trhy kvůli nadprodukci, která převyšovala míru poptávky a skladovací kapacity. Řešení tohoto problému může významně ovlivnit závislost na dovážených potravinářských produktech. Tchaj-wan je jako ostrovní stát zvláště zranitelný v případě nedostatku potravin, a proto jsou účinné strategie zajišťování potravin nezbytnou podmínkou zemědělské politiky pro stabilizaci dodávek potravin, aby se tak zvýšila odolnost vůči globálním krizím a vnějším hrozbám.
