Článek
Co se děje?
Na pozadí výrazných genderových rozdílů bojuje nyní Jižní Korea s krizí kolem pornografických deepfaků zaměřených na ženy. Od ledna do července obdržela Národní policejní agentura 297 hlášení o sexuálním zneužívání v celé zemi. Mezi oběti tvůrců deepfaků patří studentky vysokých škol, učitelky a příslušnice vojenského personálu, jejichž fotografie byly pořízeny a bez jejich souhlasu upraveny za účelem vytvoření sexuálně explicitních videí a obrázků sdílených v online skupinových chatech, a to zejména na Telegramu. Prezident Jun Sok-jol vyzval úřady, aby „důkladně vyšetřily, řešily a vymýtily tyto digitální sexuální zločiny“.
Korejská komise pro komunikační standardy (Korea Communications Standards Commission, KCSC) reagovala zřízením nonstop telefonní linky na podporu obětí a zdvojnásobením počtu pracovníků, kteří monitorují digitální sexuální trestné činy. Korejská národní policejní agentura navíc vyhlásila sedmiměsíční kampaň zaměřenou na potírání sexuálních trestných činů na internetu, zejména těch, které se týkají zneužívání dětí a mladistvých. Telegram coby platforma nejčastěji spojovaná s těmito trestnými činy uvedl, že škodlivý obsah moderuje pomocí nástrojů umělé inteligence a hlášení uživatelů. Zůstává však pod silnou kritikou za svou roli při usnadňování těchto trestných činů.
Jaké jsou širší souvislosti?
Problematika digitálních sexuálních zločinů v Jižní Koreji je součástí širšího problému země s genderově podmíněným násilím a zneužíváním technologií k vykořisťování. Deepfake technologie umožňující vytvářet realistické, byť falešné snímky a videa přidáním něčí tváře na explicitní materiál, se stala významným nástrojem pachatelů digitálních sexuálních trestných činů.
Tento problém není ojedinělý; navazuje na řadu známých případů, které upozornily na systémové problémy sexuálního vykořisťování v zemi, jako je skandál v nočním klubu Burning Sun a nechvalně známý případ Nth Room. Oba případy odhalily temné podhoubí kyberprostoru, kde byly ženy, včetně nezletilých, zneužívány a viktimizovány. Navzdory legislativním snahám o omezení těchto trestných činů překonal rychlý technologický pokrok právní a regulační rámce určené k ochraně osob. Oběťmi těchto trestných činů jsou často mladé ženy, včetně studentek a vojákyň, které jsou tváří v tvář takovým porušením bezmocné.
Šíření deepfake pornografie v Jižní Koreji není jen právním problémem, ale odráží také hlubší společenské problémy, včetně zakořeněných patriarchálních postojů, nedostatečné podpory obětí a kultury, která někdy nebere digitální zneužívání žen vážně.
Genderové vztahy v Koreji jsou využívány dokonce i v politických kampaních. Jako příklad lze uvést prezidentské volby v roce 2022. Genderové rozdíly jsou zvláště citelné mezi mladými lidmi – korejský termín „idaenam“ neboli „rozhněvaní mladí muži“ popisuje demografickou skupinu mladých mužů, jejichž politické hodnoty a chování jsou poháněny sebeidentifikací jako obětí všeobecného misandrismu. Přesvědčení, že se ženám dostává přednostního zacházení v oblasti pracovních příležitostí a povinné vojenské služby podněcuje rostoucí antifeministické nálady mezi mladými muži. Jun Sok-jol a jeho konzervativní strana People Power využili této společenské dynamiky. Během volební kampaně se Jun zavázal zrušit ministerstvo pro rovnost pohlaví a rodinu (což se po dvou letech jeho prezidentství dosud nestalo), když prohlásil, že je to „jen staré rčení, že se ženami se zachází nerovně a s muži lépe“.
Proč je to důležité?
Rostoucí výskyt digitálních sexuálních trestných činů v Jižní Koreji, zejména těch, které zahrnují technologii deepfake, zdůrazňuje naléhavou potřebu silnější právní ochrany, lepších technologických záruk a důkladnějších mechanismů prosazování práva. Tyto trestné činy představují závažné narušení osobní důstojnosti a soukromí a často způsobují obětem trvalé psychické trauma. Výzva jihokorejské vlády k větší spolupráci ze strany sociálních sítí je zásadním krokem k řešení tohoto problému, neboť tyto platformy hrají významnou roli při šíření škodlivého obsahu. Účinnost těchto opatření však bude do značné míry záviset na ochotě těchto společností spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a dodržovat přísnější standardy moderování obsahu.
Vzhledem k tomu, že Telegram je v Jižní Koreji oblíbenou platformou pro mnoho pachatelů digitálních sexuálních trestných činů, probíhající zásah proti šíření deepfake pornografie je také důvodem k dalšímu vyšetřování této aplikace pro zasílání zpráv. Francouzské úřady zatkly 25. srpna zakladatele a generálního ředitele Telegramu Pavla Durova kvůli obvinění, že jeho platforma je využívána k nezákonné činnosti, včetně obchodování s drogami a šíření snímků sexuálního zneužívání dětí.
Tato situace proto poukazuje na globální problém: s vývojem technologií se musí vyvíjet i právní a etické rámce, které upravují jejich používání. Boj proti digitálním sexuálním trestným činům v Jižní Koreji by mohl být precedentem pro řešení podobných problémů v jiných zemích, což z této země činí zásadní případovou studii v probíhajícím boji za ochranu práv jednotlivců v digitálním věku.
V konečném důsledku nejde jen o boj proti konkrétním trestným činům, ale proti kultuře beztrestnosti, která umožňuje šíření takových činů na internetu. Úspěch těchto snah by mohl vést k širší společenské změně ve vnímání a řešení digitálních trestných činů, zejména těch zaměřených na ženy, a to jak v Jižní Koreji, tak na celém světě.
Tento článek je součástí briefingu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, čtrnáctidenního zpravodaje o vývoji v Indo-Pacifiku. Pokud jej rádi čtete, můžete si ho zdarma předplatit zde.
