Článek
Co se děje?
Několik týdnů poté, co byly v Evropě čínskou nákladní lodí Ji Pcheng 3 údajně přeťaty dva podmořské komunikační kabely, došlo k podobnému incidentu také u pobřeží Tchaj-wanu. V pátek 3. ledna v 7:45 obdržela pobřežní stráž v Tan-šuej hlášení o tomto incidentu ze strany společnosti Chunghwa Telecom, největšího poskytovatele telekomunikačních služeb na Tchaj-wanu. Plavidlo se sedmičlennou čínskou posádkou, registrované v Kamerunu a Tanzanii, poškodilo místní komunikační kabely. Zatímco Evropa se teprve začíná rozkoukávat a přizpůsobovat se podobným druhům hybridních hrozeb, Tchaj-wan této „kabelové válce“ čelí již podstatně delší dobu.
Jaké jsou širší souvislosti?
V pátek společnost Chunghwa Telecom oznámila, že čínská loď Šun-sing 39 poškodila podmořský komunikační kabel u severního pobřeží ostrova. Podle Chunghwa Telecom a tchajwanské Správy pobřežní stráže bylo poškození kabelu způsobeno minulý pátek nákladní lodí Šun-sing 39 plující pod kamerunskou vlajkou severovýchodně od oblasti Jie-liou v Nové Tchaj-peji. Ačkoliv je loď oficiálně registrována v Africe, tchajwanské úřady spojují tuto loď se společností Jie Yang Trading Limited, registrovanou v Hongkongu a vedenou státním příslušníkem Čínské lidové republiky (ČLR).Tchajwanská pobřežní stráž následně vyslala hlídku, která plavidlo zadržela a nařídila mu návrat do vod přilehlých k přístavu Ťi-lung za účelem dalšího vyšetřování. Podle vysílacího systému lodi a satelitních dat vleklo plavidlo v místě poškození podmořského kabelu po mořském dně kotvu. Tchajwanský bezpečnostní představitel incident označil za součást rostoucího celosvětového trendu sabotáží podmořských kabelů. Čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu toto tvrzení odmítl, označil událost za běžný námořní incident a obvinil tchajwanskou Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) ze „zahrávání si s protičínskými náladami“.
Tchajwanští představitelé však zdůrazňují, že tyto incidenty nejsou ojedinělé a že plavidla, která je způsobují, vykazují ve svých plavebních trasách zvláštní odchylky. Na rozdíl od předchozích případů, které se vždy týkaly poškození domácích podmořských kabelů, je dle společnosti Chunghwa Telecom poškozený kabel tentokrát hlavním transpacifickým spojením mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy spoluvlastněným několika mezinárodními telekomunikačními operátory – včetně Chunghwa Telecom, AT&T (Spojené státy), NTT (Japonsko), Korea Telecom, China Telecom a China Unicom. Tchajwanská Správa pobřežní stráže uvádí, že pravděpodobné snížení jejího rozpočtuLegislativním dvorem o nejméně 2,9 miliardy tchajwanských dolarů, které je plánované na příští rok, vážně ovlivní její schopnost čelit podobným incidentům ze strany ČLR.
Proč je to důležité?
Stávající mezinárodní právní rámec poskytuje pouze omezenou ochranu podmořským datovým kabelům a postrádá efektivní opatření, která by pachatele incidentů vedla k odpovědnosti. Úmluva o ochraně podmořských telegrafních kabelů z roku 1884 kriminalizuje úmyslné nebo nedbalostní poškození kabelů, zatímco Úmluva OSN o mořském právu(UNCLOS) z roku 1982 umožňuje, ale nepřikazuje, státům přijmout ochranné zákony. Jen málo států proto disponuje dostatečnými vnitrostátními předpisy, zatímco UNCLOS ukládá tresty pouze plavidlům, jež poškodí kabely mimo teritoriální vody svého státu.
Klíčová ustanovení z Úmluvy o ochraně podmořských telegrafních kabelů v sobě zahrnuje i UNCLOS. Poskytuje státům svobodu pokládat podmořské kabely a požaduje od pobřežních států jejich ochranu. Pokrývá tak různé aspekty problému, jako jsou například instalace kabelů, práva a povinnosti pobřežních států a právní odpovědnost za poškození podmořských kabelů. Tato ustanovení se vztahují na různé námořní zóny, včetně teritoriálních moří, výlučných ekonomických zón, kontinentálních šelfů a oblastí volného moře. Článek 21 úmluvy UNCLOS se zabývá tím, jak mohou pobřežní státy právně regulovat své teritoriální vody, včetně pravidel pro „pokojné proplutí“, která se týkají bezpečné plavby cizích lodí těmito vodami.
Tchaj-wan se však potýká se sabotáží podmořských kabelů již několik let. V letech 2016 až 2020 byly opakovaně poškozovány komunikační kabely spojující ostrovy Ma-cu (馬祖) s hlavním ostrovem.
V reakci na incident z roku 2023 týkající se kabelu vedoucího na Ma-cu novelizoval Tchaj-wan ještě v červnu téhož roku Zákon o telekomunikačním řízení, který zpřísňuje tresty za narušení infrastruktury podmořských kabelů a rozšiřuje jurisdikci na extrateritoriální trestné činy podle článků 72 a 72-1. Avšak vymáhání jurisdikce nad zahraničními plavidly by pro Tchaj-wan představovalo podstatnou výzvu. Úředníci pracující v oblasti národní bezpečnosti tak zdůrazňují tři klíčová preventivní opatření, která je možné podniknout: zlepšení odolnosti podmořských kabelů, vytvoření mezinárodního výstražného systému a ustanovení globálního rámce odpovědnosti. Mezinárodní spolupráce je totiž zásadní pro zamezení dalším takovýmto incidentům v budoucnosti.
Globální konektivita Tchaj-wanu – jakožto námořního státu – je hluboce závislá na stále důležitějším zabezpečení vlastních podmořských kabelů. Vzhledem k tomu, že internetová konektivita je nezbytná pro logistiku a průmysl téměř v každém sektoru, je těžké si představit, jak dalekosáhlé byl byly důsledky případných výpadků internetu na Tchaj-wanu, zejména vzhledem k jeho roli technologické velmoci v oblasti výroby polovodičů.
Tento článek je součástí brífinku Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Indo-Pacifik aktuálně.
