Článek
Co se děje?
V pondělí 15. července zahájila Komunistická strana Číny (KS Číny) třetí plenární zasedání 20. ústředního výboru (ÚV) KS Číny, neboli tzv. třetí plénum. Letošní třetí plénum bylo zahájeno v době, kdy Čína vykazuje nejpomalejší tempo kvartálního hospodářského růstu od začátku roku 2023, což je zapříčiněno zejména pokračujícím poklesem v oblasti obchodu s nemovitostmi, obchodními spory se Spojenými státy a Evropu nebo právě slabou poptávkou ze strany opatrných spotřebitelů, způsobenou zejména obavami populace, jež není ochotná nadále utrácet tolik jako v minulosti. Mnozí pozorovatelé konstatují, že třetí plénum v zásadě nepřineslo žádné řešení ekonomických problémů komunistické Číny (ČLR). Závěrečné komuniké totiž ukázalo, že hospodářské oživení je v žebříčku priorit až na druhém místě za politickou prací, včetně „posílení plné a důsledné stranické samosprávy“ a „pokroku v práci týkající se Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu“. Jak výstižně popsal Ming Chu-čcheng (明居正), emeritní profesor politologie na Národní tchajwanské univerzitě v Číně, „politika dusí ekonomiku“.
Jaké jsou širší souvislosti?
V čínských médích je tato schůze často prezentována jako určitý milník v oblasti čínského rozvoje a očekává se od ní, že přinese zásadní a klíčová řešení problémů, které čínskou společnost a ekonomiku v posledních letech doprovázejí. V minulosti totiž byla během třetích plén učiněna rozhodnutí, jež měla zásadní vliv na pozdější podobu a fungování komunistické Číny. Jedná se např. o zasedání v prosinci 1978, během kterého Teng Siao-pching (鄧小平) zahájil ekonomické reformy země, které měly za následek bezprecedentní hospodářský vzestup Číny a vyvedly z extrémní chudoby více než 800 milionů lidí. Tím došlo k největšímu celosvětovému snížení chudoby v moderní historii. Dále pak stojí za zmínku také např. třetí plenární zasedání v únoru 2018, které vyzvalo stranu, aby se úzce sjednotila kolem ÚV v čele se Si Ťin-pchingem (習近平) a navrhlo zrušení ústavní klauzule omezující výkon prezidentské funkce na dvě funkční období.
Mezi hlavní výzvy, kterými se měla KS Číny na letošním třetím plénu zabývat, patří pomalý ekonomický růst, stagnace růstu mezd, relativně vysoká úroveň nezaměstnanosti, vč. nezaměstnanosti mladých lidí, zadlužení místních samospráv nebo nerovné ekonomické podmínky mezi soukromým a veřejným sektorem. Podle oficiálních prohlášení však strana hodlá učinit velmi málo potřebných změn v hospodářské strategii země. Místo toho se diskuse soustředily především na technologický růst a udržení politické kontroly komunistické strany nad všemi aspekty veřejného života. Co se týče hospodářského rozvoje, v komuniké byl zopakován již známý závazek ČLR k nové filozofii rozvoje, která se zaměřuje převážně na inovace a na produkci zboží s vysokou přidanou hodnotou a která má odklánět ČLR od hospodářského modelu založeného na masové produkci levného zboží a poháněného neudržitelnými investicemi do místní infrastruktury. Je zde také kladen určitý důraz na vzdělávání, podporu vědy a rozvoj technologií, jakožto základní strategickou devizu potřebnou pro modernizaci země a pro schopnost geopolitického soupeření se Spojenými státy a Evropou.
Výstupy z jednání také odhalují, že KS Číny má „rušit omezení volného trhu a zároveň zajišťovat jeho účinnou regulaci“. Podle toho, co o současném vedení strany víme, však bude právě spíše druhé převažovat nad prvním. Plénum se také věnovalo otázkám nerovnosti ekonomické soutěže státních a soukromých firem, kde mají státní podniky často mnohem blíže k půjčkám a subvencím nebo lepší právní ochranu ze strany státu – v tomto případě si však budeme muset počkat, jaké konkrétní kroky KS Číny učiní. Nicméně je dobře známo, že strana je v čele se současným vedením v tomto ohledu nakloněna spíše státním podnikům a soukromníci v Číně jsou si této reality dobře vědomi. Plénum zřejmě také věnovalo pouze malý prostor pro řešení obrovských problémů v oblasti trhu s nemovitostmi nebo zadlužení místních samospráv, přičemž důraz byl v obsahu vydaného komuniké průběžně kladen spíše na obecné fráze o pokroku a stabilitě.
Zde však stojí za pozornost, že tyto dva termíny jsou do určité míry protichůdné, protože termín stabilita se dá ve slovníku čínských komunistů překládat jako absolutní moc a stranická kontrola všech aspektů veřejného života, ekonomiky nevyjímaje a v tomto ohledu dostává právě stabilita vždy přednost před pokrokem. Jinými slovy se dá říct, že na plénu dostala pevná politická kontrola strany, třímání otěží moci a utahování šroubů v konstrukci současného politického systému ČLR přednost před socioekonomickým rozvojem obyvatelstva, či snižováním nerovnosti bohatství mezi venkovem a městskými aglomeracemi. V této souvislosti byli během čtvrtečního jednání z ÚV odvoláni také bývalí ministři zahraničí a obrany Čchin Kang (秦刚) a Li Šang-fu (李尚福). Si Ťin-pching si v současné době dává záležet na tom, aby právě on byl skrze mediální propagandu vnímán jako následník Teng Siao-pchinga v oblasti úspěšných ekonomických reforem země a to proto, že valná část spolustraníků i obyvatelstva oprávněně nabývá pocitu, že ekonomické reformy a socio-ekonomický pokrok země již pro čínského prezidenta nejsou prioritou číslo jedna.
Proč je to důležité?
Třetí plénum bývá vždy úzce sledováno zejména odbornou světovou veřejností, protože přijatá opatření mohou mít dalekosáhlé důsledky nejen pro vnitřní politiku země a pro socioekonomický blahobyt čínského obyvatelstva, ale v důsledku globální ekonomické provázanosti nepřímo také pro celý zbytek světa, zejména pak pro bohaté státy Indo-Pacifiku, členské státy Evropské unie a Spojené státy americké, jakožto hlavní obchodní partnery a geopolitické soupeře ČLR. I když budeme muset ještě počkat na konkrétní výstupy a na způsob implementace představených kroků, zdá se, že letošní zasedání zřejmě žádné přelomové změny nepřinese a stranická linie bude nadále pokračovat víceméně v duchu současné vládní politiky – tedy v duchu centralizace moci, s důrazem na technologickou produkci namísto domácí spotřeby, a to právě na úkor ekonomických příležitostí čínského obyvatelstva.
Tento článek je součástí briefingu Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, čtrnáctidenního zpravodaje o vývoji v Indo-Pacifiku. Pokud jej rádi čtete, můžete si ho zdarma předplatit zde.
