Článek
V České republice narůstá frustrace veřejnosti nad stavem justice. Mnoho občanů má pocit, že soudní systém nechrání právo a oběti, ale spíše pachatele. Místo důvěry přichází pochybnosti. Místo respektu roste odpor. A místo spravedlnosti se často dostaví jen formální rozhodnutí, která neřeší podstatu problému.
Případ, který znepokojuje: útěk nebezpečného pachatele z Bohnic
Když z psychiatrické léčebny v Bohnicích utekl pachatel závažného trestného činu, veřejnost zůstala v šoku. Jak je možné, že nebyl umístěn do detenčního zařízení? Proč nebyl pod přísnějším dohledem? Tento případ není ojedinělý. Ukazuje na systémové selhání, které může mít vážné důsledky pro bezpečnost společnosti.
Nízké tresty, podmínky, amnestie
Občané si stále častěji kladou otázku, proč jsou tresty za násilné a majetkové činy tak mírné. Proč recidivisté dostávají další šanci, zatímco oběti zůstávají bez zadostiučinění? Proč se ekonomická kriminalita trestá podmínkami, zatímco drobný zloděj skončí ve vězení? A proč může prezident jedním podpisem zrušit rozsudky, které vznikaly měsíce?
Arogance místo empatie
Zkušenosti mnoha lidí ze soudních síní jsou často negativní. Popisují chladný, odměřený až povýšený přístup některých soudců. Místo spravedlnosti přichází pocit bezmoci. Soudní síň by měla být místem, kde se člověk cítí vyslyšen, ne umlčen. Autorita soudce by měla být spojena s respektem k lidské důstojnosti, ne s odstupem od reality.
Volání po změně
Veřejnost už nechce jen diskutovat, chce jednat. Mezi nejčastější požadavky patří:
- Zavedení povinné detence pro osoby s vysokým rizikem násilného chování
- Přísnější tresty za násilné a majetkové trestné činy
- Zrušení prezidentských amnestií nebo jejich výrazné omezení
- Odpovědnost soudců za pochybení, včetně možnosti odvolání
- Zlepšení komunikace mezi justicí a veřejností – včetně srozumitelných, věcných a důstojných odůvodnění rozsudků, bez poznámek působících povýšeně či neuctivě
- Snížení věku trestní odpovědnosti u závažných činů, aby i mladiství mohli nést odpovědnost, pokud ohrožují životy a důstojnost druhých
Už ne výzva, ale požadavek
Reforma české justice už není otázkou dobré vůle, je nezbytností. Lidé už nechtějí čekat, vysvětlovat, prosit. Chtějí spravedlnost. Ne výsadu, ne výjimku, ale základní právo, které jim systém dluží.
Je načase, aby se k soudu nechodilo jen pro rozhodnutí, ale pro skutečnou spravedlnost. Rozsudek bez spravedlnosti je jen papír. Lidé potřebují vědět, že když se obrátí na soud, najdou tam pravdu, ne jen proceduru.
A pokud se to nezmění, důsledky budou vážné. Lidé už totiž nezačínají pochybovat jen o spravedlnosti, ale o samotném státu. A to se už děje. Důvěra se vytrácí. Místo respektu přichází odpor. Místo naděje roste hněv.
Spravedlnost není luxus. Je to základ. A když nefunguje, všechno ostatní se hroutí.
